Začalo to, už když byly Kubovi čtyři roky. Silné záchvaty kašle, slzení očí, úporná rýma. Diagnóza nikoho nepřekvapila. Alergie na pyly.

„Synovi se zhoršilo i dýchání. Často měl pocit, že se nemůže nadechnout, a sípal tak, že ho to nutilo až do kašle. Ten ho trápil i v noci, ráno pak byl vyčerpaný. Když nám doktor předepsal několik léků, problémy trochu ustoupily. Stejně se ho ale během jara a léta bojíme pouštět ven, aby nedostal silný astmatický záchvat,“ říká maminka nyní sedmiletého Kuby Klára Abrahámová z Brna.

Podobné problémy neřeší Abrahámovi zdaleka sami. Podle statistik totiž trpí alergií každé páté dítě v Česku. Ne každý však lékaře pravidelně navštěvuje, takže skutečné číslo je ještě mnohem vyšší. Průzkum z roku 2010 prozradil, že alergikem je každý čtvrtý Čech. Nejčastěji přitom trpíme právě pylovou rýmou či astmatem. Proč dnes trpí tolik lidí alergiemi, však zůstává záhadou.

„Alergie se vyskytovaly už před tisíci lety, jen o tom tolik nevíme. Ale dnes jsou mnohem častější. Co je příčinou, to se snaží zjistit odborníci na celém světě. Zatím se o tom můžeme jen dohadovat – jestli nějaký faktor ovlivňující alergie zmizel, nebo se naopak objevil,“ říká alergolog Petr Kučera z pražské nemocnice Královské Vinohrady.

Kvůli kýchání horší prospěch

„Alergická rýma může vést i ke vzniku průduškového astmatu. Těžší případy bývají u dětí doprovázeny bolestí hlavy, svalů a kloubů, zvýšenou teplotou nebo chrápáním. Nápadné někdy bývají změny v obličeji, třeba kruhy pod očima. Nemoc se často projeví i ve zhoršení školního prospěchu,“ vysvětluje Jiřina Chládková z Dětské kliniky při Fakultní nemocnici v Hradci Králové.

Astma, při kterém se zhoršuje průchodnost dýchacích cest, trápí jednoho člověka z dvaceti. Vyšší riziko je v rodinách, kde se již alergická onemocnění vyskytují. Pokud totiž mají oba rodiče stejný typ alergie, je až 70 procentní pravděpodobnost, že bude trápit i jejich potomka.

Rodiče dětí s takzvanou sennou rýmou i sami alergici by rozhodně léčbu neměli podceňovat. Potíže totiž časem vymizí u méně než pětiny malých alergiků, ale vrozený sklon k alergiím zůstává.

„Pacienti mají v současnosti k dispozici řadu moderních léků. Pouze odborník ale může provést vyšetření a přizpůsobit léčbu aktuálním potřebám pacienta. V některých případech se třeba dá použít speciální alergenová imunoterapie, která může navodit toleranci alergenu i snížit riziko vzniku astmatu,“ zdůrazňuje nutnost spolupráce s lékařem Jiřina Chládková.

Spouštěč? Cigarety

A jak takové vyšetření u alergologa vypadá?

„Přítomnost alergií se zjišťuje pomocí jednoduchých kožních testů. Na vnitřní stranu předloktí jsou v kapičkách naneseny nejčastější alergeny, tedy směsi pylů, roztoči, plísně a živočišné alergeny. Lékař v místě nanesení jemně naruší kůži kopíčkem, čímž do ní vnese stopové množství alergenu. A výsledky testu zná už po čtvrt hodině,“ popisuje testování Irena Krčmová z Ústavu klinické imunologie a alergologie v Hradci Králové.

Kromě doporučené léčby by se každý pacient měl vyhýbat alergenům, které mu vadí. Tedy sledovat pylové zpravodajství, pokud po přivonění k pampelišce kýchá, nepořizovat si domácí mazlíčky, když se osype už při pohledu na psa, a alespoň jednou týdně prát ložní prádlo, pokud jsou kamenem úrazu roztoči. Pomůže také koupit si matracový chránič a odstranit z ložnice koberce.

Jak vzniku alergií u dětí předejít? „Rodiče, kteří nejsou alergici, by měli dodržovat běžné hygienické návyky. Největším spouštěčem je, když matka v těhotenství nebo po porodu kouří – cigaretový kouř vyvolává alergie u dětí velmi často,“ dodává Petr Kučera.

Když jsou květy hrozbou.

Aktuální pylové zpravodajství na www.denik.cz/pyl

Alergolog Ondřej Rybníček: Pyly nejvíc trápí lidi kolem poledního a na okraji lesa

Brno – Podle alergologa z Dětské interní kliniky v Brně Ondřeje Rybníčka jsou největší metlou alergiků na jaře pyly břízy.

Pravidelně zpracováváte pylové zpravodajství. Jak může jeho sledování alergikům pomoci?

Každé zpravodajství má dvě části. První zhodnocuje, co se dělo v předchozím týdnu, a druhá předpovídá, co bude v týdnu následujícím. Tam hraje důležitou roli předpověď počasí. První část může pomoci těm, u kterých se alergie objevila nově. Přečtou si zhodnocení doby, kdy měli potíže, a mohou tak zjistit, který alergen je možná na vině. To se dá ověřit u lékaře. Naopak když už vím, které alergeny mi vadí, mohu předejít nemoci podle předpovědi včasným nasazením léků.

Jsou některé pyly agresivnější než jiné?

Pro někoho jsou agresivní pyly, které jinému vůbec nevadí. Ale podle statistik jsou na jaře nejčastějším alergenem pyly břízy, v létě pyly trav a na podzim pyly plevele, hlavně pelyňku a ambrózie.

Lidé hovoří o senné rýmě, odborníci o pylové. Proč?

Pojem senná rýma je nesprávný. Je to pylová rýma, se senem nemá nic společného. Seno, ze kterého již pylová zrna vylétala, zdrojem pylové alergie není. Mohou na něj reagovat ti, kdo mají alergii na plísně, a to když tleje.

Může alergikům kromě léků pomoci i dodržování nějakých zásad?

Pomůže denní režim. Ve vzduchu je totiž nejvíce pylů kolem poledne. Po návratu z venku při hojném výskytu alergenu je dobré se osprchovat. Větrat doma by se v té době mělo jen krátce a pak hned pustit čistič vzduchu, aby se vnitřek místnosti rychle zbavil nechtěných částic.

A co venku, jsou některá místa, kterým by se měl alergik určitě vyhnout?

Nejvíce pylů je na kraji lesa, protože se tam jako filtr zachytávají. Naopak přímo v lese jich bývá velmi málo – už jsou profiltrované. Tráva v blízkosti alergikova domova by se měla kosit dříve, než vyžene do květu, aby pak pyly nelétaly po okolí. Po pokosení je navíc třeba ji ihned odvézt, aby se pyl najednou neuvolnil. A neměly by se vysazovat monokultury. Březový hájek je na pohled sice moc pěkný, ale pro alergika velmi nebezpečný.