Ta si jenom za minulý měsíc připsala na svoje konto padesát tisíc Čechů bez zaměstnání a další tisícová propouštění se podle analytiků dají očekávat. Jak to zarazit?

Co si o návrhu NERVu myslíte? Diskutujte.

Opatření je podle vlády hned několik: Živnostníci by například letos neměli platit zálohy na daně z příjmů pro rok 2009, zrychlily by se odpisy a miliardy navíc by měly jít na podporu zateplování domů či na stavbu dopravní infrastruktury.

Co nakonec vládou neprošlo, je zavedení takzvaného šrotovacího příspěvku na nákup nového automobilu či legalizace švarcsystému, tedy práce v pracovním poměru, ale na živnostenský list.

Celkem by se do tuzemské ekonomiky měla napumpovat částka dosahující zhruba 70 miliard korun (asi 1,9 procenta tuzemského hrubého domácího produktu). Další dvě desítky miliard by ušetřili živnostníci na prominutých daňových zálohách.

„Hlavním úkolem je zamezit růstu nezaměstnanosti a zároveň udržet stabilitu veřejných financí,“ uvedl Topolánek.

Opozice: opatření jsou nedostatečná a přicházejí pozdě

Opozice i odbory jsou ale vládními návrhy zklamány – až na některé výjimky podle nich lidem práci nezachrání a hlavě: kabinet s nimi přichází pozdě. Sociální demokracie proto hned v pondělí dala najevo, že ve sněmovně je ochotna podpořit jen některé vládní plány – například zrychlení odpisů. Pokud Topolánek přinese všechny návrhy v jednom balíčku, ČSSD bude hlasovat proti.

„Vláda opakuje stále tytéž chyby. Její plán počítá s růstem ekonomiky 1,4 procenta a nezaměstnanosti kolem 6,3 procenta, ale to je příliš optimistické,“ uvedl šéf rozpočtového výboru sněmovny Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Zcela postrádáme návrhy na podporu spotřeby domácností. Není tam ani koruna na podporu aktivní politiky zaměstnanosti,“ kritizuje Sobotka.

Hlavní tahákem, který vláda připravila, je odpuštění záloh na daně z příjmů, které by se vztahovalo na všechny osoby samostatně výdělečně činné plus pro malé firmy do pěti zaměstnanců. Opatření by se už v prvním čtvrtletí mělo dotknout téměř čtvrt milionu subjektů a na účtech soukromníků by mělo zůstat zhruba 22 miliard korun.

„Paušální odpuštění záloh by mělo pozitivním způsobem ovlivnit situaci mnoha podnikatelů. Ale bude to vyžadovat poměrně silnou informační kampaň v rámci médií a i ze strany finančních úřadů, jinak hrozí riziko, že značná část podnikatelů zálohy uhradí,“ upozorňuje Marek Romancov ze společnosti Deloitte.

Jako další léky na krizi chce vláda zrychlí odpisy v první a druhé skupině a zavede odpočet DPH na nové automobily – podnikatelé tedy nebudou muset mřížkovat vozy. Vláda také připraví změnu u firem, které kvůli krizi zastavují výrobu na jeden či dva dny v týdnu a posílají zaměstnance domů za šedesát procent platu. Pokud v těchto „volných“ dnech firma připraví pro „nevyužité“ zaměstnance školení či rekvalifikace, stát dorovná jejich mzdu až na osmdesát procent platu.

Aby se rozproudil stavební trh, pošle vláda peníze na také na zateplování rodinných domů, paneláků a na dopravní stavby. Další slevu na sociálním pojištění by pak dostali lidé s příjmem pod deset tisíc korun. To by mělo podle Topolánka udržet až 70 tisíc pracovních míst. Opozice i odbory to shodně považují za virtuální číslo. „Úlevy na sociálním pojištění jsou podle nás vyhozenými prostředky a zaměstnavatelům tolik nepomohou,“ řekl předseda ČMKOS Milan Štěch.

Protikrizový plán
Žádné tisíce pracovních míst nevzniknou, říká šéf odborářů

Vládní opatření pomohou firmám, nikoliv zaměstnancům. Myslí si to šéf odborového svazu KOVO Josef Středula.

Vláda snižuje sociální pojištění a ruší zálohy na daň pro malé podnikatele. Chce tím zachránit až 70 tisíc pracovních míst. Bude to podle vás mít takový dopad?
Myslíme si, že to bohužel na takový efekt nevypadá. Podle plánu by pojištění bylo snižování dvakrát. To jedno snížení už bylo, to druhé se má připravovat a ve státní rozpočtu bude chybět částka 52 miliard korun. A je rozdíl, kdyby je vláda měla přímo a mohla s nimi pracovat , než když budou rozděleny mezi zaměstnance. Protože ty peníze nebudou muset podniky použít na platy, ale zůstane to v jejich kasách.

Záchraně míst tedy nevěříte?
U nás neexistuje žádné omezení dividend či platů manažerů. Jedině, kde dochází ke snižování mezd, je u samotných zaměstnanců. Ale to, co táhne náš domácí produkt minimálně z jedné třetiny, je spotřeba domácností. Ta teď padá, protože se bojí důsledku krize. My se obáváme, že v době, kdy je krize, nemůže žádná sleva pojištění vygenerovat nová místa. Ty firmy to použijí na snížení dopadu krize na ně samotné.

Co je vaším lékem?
Například kdyby zavedli šrotovné v kombinaci s podporou vozového parku u hromadné dopravy, tak by to rozpohybovalo průmysl. Co by také pomohlo a co chybí je zákon proti lichvě. Ale hlavně potřebujeme velmi zrychlit čerpání peněz z evropských fondů, kde je až 800 miliard korun. Ten kdo, dnes žádá o evropské peníze, si musí dopředu projekt zaplatit a sehnat na ně úvěr, což je problematické. Vláda by měla co nejrychleji ty evropské peníze přesměrovat vzdělávání a kvalifikaci, vědu a výzkum a do infrastruktury.

Vládní balíček se projeví nejdříve za rok, míní ekonomka

Od vládního návrhu nemůžeme čekat, že vyléčí celou krizi. Upozorňuje ekonomická analytička Next Finance Markéta Šichtařová.

Co vám z pohledu analytika chybí na vládním protikrizovém balíčku?
Mně se velice líbil nápad s legalizací švarcsystému a je podle trochu škoda, že to nakonec z návrhu vlády vypadlo. To vládní návrhy se mi v podstatě líbí, ale je potřeba k tomu dodat, že to není něco, co s tou krizí souvisí řekněme přímo. Není to nic, co by tu krizi vyléčilo, protože takové návrhy by se daly uplatnit v době růstu. Nicméně alespoň částečně by to ekonomiku nastartovat mohlo.

Zmínila jste švarcsystém. Přinesl by podle vás nějaká přímá pracovní místa?
Ta přidaná hodnota by byla ve snížení nákladům podnikatelům, a protože by jim poklesly, mohlo by to znamenat nárůst pracovních míst. Ten efekt mohly být značný, řekla bych, že i o tisíce nových míst.

Opozice i odbory kritizují, že vláda návrh předložila pozdě. Projeví se vládní balíček letos?
Určitě to nebude mít okamžitý efekt a na reálné ekonomice se to nemůže projevit nejdříve až za několik měsíců. Když k tomu připočteme, že ty návrhy se budou určitou dobu „plazit“ parlamentem, tak ten dopad bych až v roce 2010.

Vláda říká, že snížením pojistného a zálohy na daň zachrání až 70 tisíc míst. Je podle vás toto číslo reálné?
Odhad mezi padesáti až sedmdesáti tisíci zachráněných míst se mi zdá příliš. Ten efekt to míst bude, ale ten vládní odhad se mi zdá nadsazený.