VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Prožili 520 dní v izolaci. Vědci sledovali jejich emoce a chování

České Budějovice - Co se děje s psychikou člověka, který žije rok a půl ve stísněném prostoru kosmické lodi? Jak zvládá posádka takovou izolaci? Do unikátního mezinárodního výzkumu se zapojili vědci z katedry pedagogiky a psychologie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

23.6.2014 3
SDÍLEJ:

Iva Stuchlíková z Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.Foto: archiv JČU

V rámci projektu Mars 500 sledovali skupinu šesti kosmonautů, kteří se zúčastnili simulovaného letu na sousední planetu. „Jednalo se o sérii tří izolačních studií. První dvě trvaly kratší dobu a během nich se například vylepšoval model meziplanetární lodi nebo komunikace s řídícím centrem. Třetí experiment byl již naostro podle toho, co by skutečně obnášel let na Mars, výsadek na této planetě, nasbírání vzorků a návrat. Ukázalo se, že by na to bylo reálně potřeba 520 dnů," popisuje profesorka Iva Stuchlíková.

Tuto dobu tedy kosmonauti strávili v izolovaném prostředí makety vesmírné lodi. Ta stála v Institutu biomedicínských problémů Ruské akademie věd v Moskvě. Jihočeští odborníci se k projektu připojili díky dobrým vztahům a kontaktům z dřívějška. „Česká Akademie věd se už od 70. let podílela na takto orientovaných výzkumech. Málokdo například ví, že se izolační experimenty dělaly i tady u nás. Využívaly se k tomu technologické štoly, které vznikly, když se kopalo pražské metro. Díky dlouholetým kontaktům jsme se tedy dostali k nynějšímu projektu. Pomohlo nám také to, že se zaměřujeme na emoce a motivaci," říká Iva Stuchlíková. Mars 500 označuje za skvělou příležitost. „Když nabízejí, že můžete zkoumat někoho, kdo bude 17 měsíců zavřený ve stísněném prostředí, tak tomu psycholog těžko odolá," doplňuje.

Mise Mars 500-Celkem se na projektu podílelo devadesát vědeckých týmů z celého světa. Úkolem Jihočechů bylo sledovat, jak se během letu budou u kosmonautů měnit jejich životní cíle a pracovní motivace. „Na začátku to byli vysoce motivovaní lidé, kteří chtěli, aby mise dopadla úspěšně a jejich cílem bylo udělat pro to všechno. Za každým člověkem v posádce jde ale zároveň celá jeho osobní historie, každý má nějaké své osobní cíle a nás zajímalo, jak je to ovlivní. Domnívali jsme se, že se osobní cíle nějak změní, když ti lidé nebudou mít reálně možnost o ně usilovat," říká Iva Stuchlíková.

Podklady pro svůj výzkum získávali vědci díky dotazníkům, rozhovorům, záznamům z kamer či deníkům řídícího centra. Dále měli možnost s posádkou mluvit osobně dva týdny po ukončení izolace a poté ještě po třech měsících. „Součástí simulace bylo, že zůstávali v karanténě. Pro ně to bylo dost náročné období, protože všechno už skončilo, ale oni museli zůstat k dispozici. My jsme však díky tomu získali cenná data z osobního setkání, předtím byl kontakt pouze prostřednictvím počítačů," vysvětluje Iva Stuchlíková.

Závěry poté shrnuli do publikace. Ukázalo se například, že po třech měsících se kosmonauti začínají odstřihávat od svých osobních cílů. Přestávají je vidět ostře, protože pro ně momentálně nemohou nic dělat. Mezi jednotlivými členy posádky však byly rozdíly. „Někteří osobní cíle úplně vypustili a soustředili se jenom na Mars, ale jiní se k nim už při zpáteční cestě vraceli, začali si představovat budoucí život a zase o tom přemýšlet. Objevila se i strategie, že se člověk snažil udržet všechny cíle a uvažoval o nich i během letu na Mars," vzpomíná Iva Stuchlíková.

Výzkum poodhalil také něco z toho, jak funguje skupinová dynamika. Při letu na Mars se posádka osamostatňovala. „Čím byli dál od Země, tím víc chtěli být autonomní. Začali mít pocit, že řídící centrum je daleko, nerozumí tomu, co se tam odehrává, a nechtěli s ním všechno konzultovat. Přebrali víc zodpovědnosti za misi, ale to může být i nebezpečné, protože to může vést až ke špatným rozhodnutím," dodává profesorka.

Zajímavé podle ní také bylo, že se posádka snažila předcházet konfliktům. Kosmonauti tlumili své negativní emoce a orientovali se na to, co funguje. Mise tak byla velmi úspěšná, i když se v závěru letu už projevovaly u některých členů znaky nespokojenosti a deprese. Samotné závěry z výzkumů se budou dále využívat v letecké a kosmické psychologii.

Autor: Andrea Zahradníková

23.6.2014 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Krajta mřížkovaná.
4 4

Krajta pozřela dospělého muže, tělo se našlo v jejích útrobách

Ředitele Střediska volného času Fokus Nový Jičín Martina Jakůbka zadržela policie. Součástí tohoto případu má být i domovní prohlídka.
AKTUALIZOVÁNO
5

Sexuální skandál: řediteli Fokusu hrozí až deset let vězení

Za registrační značky na přání lidé utratili přes 55 milionů korun

Od začátku roku 2016 lze mít na autě nebo motorce registrační značku se jménem nebo přezdívkou. Od počátku jejich platnosti až do 28. února 2017 jich úředníci vydali celkem 5 470 kusů. Lidé a firmy za ně zaplatili celkem 55 milionů korun. Nejvíce vydaných registračních značek eviduje Praha, nejméně kraj Vysočina.

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Nevšední obrázek mohli minulý pátek zahlédnout Brňané v Lidické ulici. Skupina lidí popíjela pivo a zároveň šlapala do pedálů v pojízdné cyklohospodě. Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek. „Zatím řešíme detaily, abychom splnili všechna pravidla ve vyhlášce. Počítám s tím, že už v dubnu spustíme první jízdy pro zájemce," uvedl Fišer.

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Ústavní soud (ÚS) obdržel stížnost bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha na prezidenta Miloše Zemana. Rath se chce stížností domoci toho, aby se prezident Zeman zdržel jakýchkoliv přímých či nepřímých zásahů do jeho korupční kauzy související s rekonstrukcí zámku Buštěhrad, uvedl dnes server Lidovky.cz.

Musíme ji vytáhnout, řekly si. Školačky zachránily ze zamrzlé řeky holčičku

/FOTOGALERIE/ Malé dítě uviděly v ledové řece. Dvě spolužačky z brněnské základní školy neváhaly ani minutu a okamžitě dvouletou holčičku vytáhly ven. Ve středu je za jejich hrdinský čin z letošního ledna ocenil jihomoravský policejní ředitel Leoš Tržil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies