VYBERTE SI REGION

Prožili 520 dní v izolaci. Vědci sledovali jejich emoce a chování

České Budějovice - Co se děje s psychikou člověka, který žije rok a půl ve stísněném prostoru kosmické lodi? Jak zvládá posádka takovou izolaci? Do unikátního mezinárodního výzkumu se zapojili vědci z katedry pedagogiky a psychologie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

23.6.2014 3
SDÍLEJ:

Iva Stuchlíková z Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.Foto: archiv JČU

V rámci projektu Mars 500 sledovali skupinu šesti kosmonautů, kteří se zúčastnili simulovaného letu na sousední planetu. „Jednalo se o sérii tří izolačních studií. První dvě trvaly kratší dobu a během nich se například vylepšoval model meziplanetární lodi nebo komunikace s řídícím centrem. Třetí experiment byl již naostro podle toho, co by skutečně obnášel let na Mars, výsadek na této planetě, nasbírání vzorků a návrat. Ukázalo se, že by na to bylo reálně potřeba 520 dnů," popisuje profesorka Iva Stuchlíková.

Tuto dobu tedy kosmonauti strávili v izolovaném prostředí makety vesmírné lodi. Ta stála v Institutu biomedicínských problémů Ruské akademie věd v Moskvě. Jihočeští odborníci se k projektu připojili díky dobrým vztahům a kontaktům z dřívějška. „Česká Akademie věd se už od 70. let podílela na takto orientovaných výzkumech. Málokdo například ví, že se izolační experimenty dělaly i tady u nás. Využívaly se k tomu technologické štoly, které vznikly, když se kopalo pražské metro. Díky dlouholetým kontaktům jsme se tedy dostali k nynějšímu projektu. Pomohlo nám také to, že se zaměřujeme na emoce a motivaci," říká Iva Stuchlíková. Mars 500 označuje za skvělou příležitost. „Když nabízejí, že můžete zkoumat někoho, kdo bude 17 měsíců zavřený ve stísněném prostředí, tak tomu psycholog těžko odolá," doplňuje.

Mise Mars 500-Celkem se na projektu podílelo devadesát vědeckých týmů z celého světa. Úkolem Jihočechů bylo sledovat, jak se během letu budou u kosmonautů měnit jejich životní cíle a pracovní motivace. „Na začátku to byli vysoce motivovaní lidé, kteří chtěli, aby mise dopadla úspěšně a jejich cílem bylo udělat pro to všechno. Za každým člověkem v posádce jde ale zároveň celá jeho osobní historie, každý má nějaké své osobní cíle a nás zajímalo, jak je to ovlivní. Domnívali jsme se, že se osobní cíle nějak změní, když ti lidé nebudou mít reálně možnost o ně usilovat," říká Iva Stuchlíková.

Podklady pro svůj výzkum získávali vědci díky dotazníkům, rozhovorům, záznamům z kamer či deníkům řídícího centra. Dále měli možnost s posádkou mluvit osobně dva týdny po ukončení izolace a poté ještě po třech měsících. „Součástí simulace bylo, že zůstávali v karanténě. Pro ně to bylo dost náročné období, protože všechno už skončilo, ale oni museli zůstat k dispozici. My jsme však díky tomu získali cenná data z osobního setkání, předtím byl kontakt pouze prostřednictvím počítačů," vysvětluje Iva Stuchlíková.

Závěry poté shrnuli do publikace. Ukázalo se například, že po třech měsících se kosmonauti začínají odstřihávat od svých osobních cílů. Přestávají je vidět ostře, protože pro ně momentálně nemohou nic dělat. Mezi jednotlivými členy posádky však byly rozdíly. „Někteří osobní cíle úplně vypustili a soustředili se jenom na Mars, ale jiní se k nim už při zpáteční cestě vraceli, začali si představovat budoucí život a zase o tom přemýšlet. Objevila se i strategie, že se člověk snažil udržet všechny cíle a uvažoval o nich i během letu na Mars," vzpomíná Iva Stuchlíková.

Výzkum poodhalil také něco z toho, jak funguje skupinová dynamika. Při letu na Mars se posádka osamostatňovala. „Čím byli dál od Země, tím víc chtěli být autonomní. Začali mít pocit, že řídící centrum je daleko, nerozumí tomu, co se tam odehrává, a nechtěli s ním všechno konzultovat. Přebrali víc zodpovědnosti za misi, ale to může být i nebezpečné, protože to může vést až ke špatným rozhodnutím," dodává profesorka.

Zajímavé podle ní také bylo, že se posádka snažila předcházet konfliktům. Kosmonauti tlumili své negativní emoce a orientovali se na to, co funguje. Mise tak byla velmi úspěšná, i když se v závěru letu už projevovaly u některých členů znaky nespokojenosti a deprese. Samotné závěry z výzkumů se budou dále využívat v letecké a kosmické psychologii.

Autor: Andrea Zahradníková

23.6.2014 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Dům U zlatého orla na náměstí Svobody. Majitelé chráněných památek v Brně volí jejich odstranění ze seznamu památek. Usnadňuje jim to úpravy domů. Památkářům se takový postup ale nelíbí.
13 7

Brno přišlo o 23 památek. Kvůli administrativní chybě

Hodný doktor, ale kritický komunální politik Jiří Biolek zpochybnil pověst Aleny Dernerové jako senátorky a kandidátky. „Velmi mě zklamal,“ řekla Dernerová.
1

"Ona selhala!" - "On manipuluje!" Biolek zaútočil na Dernerovou jako Trump

Eiffelovu věž čeká „plastika". Za osm miliard

Nepřehlédnutelný symbol Paříže čeká dlouhá a nákladná rekonstrukce. Trvat by měla až do roku 2025 a stát 300 milionů eur, v přepočtu tedy přes osm miliard korun.

Šamanka z dob lovců mamutů dostane tvář. Vědci vytvoří bustu s lidskými vlasy

Brno – Brněnští vědci pracují na jedinečném projektu. Vytváří bustu tisíce let staré šamanky na základě kostry z Dolních Věstonic.

Poláci utratili drůbež. Ptačí chřipka je v sousedství

Královéhradecko /FOTOGALERIE/- Kurníky u sousedů osiřely. Náchodští jsou ve střehu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies