VYBERTE SI REGION

Průzkum: Většina lidí není spokojena, jak vláda řeší vlnu uprchlíků

Praha - Téměř tři pětiny Čechů a Češek nejsou spokojeny s tím, jak vláda řeší současnou migrační vlnu. Celkem 87 procent dospělých považuje příliv uprchlíků pro ČR za velký problém a 93 procent by běžence vracelo zpět do jejich vlasti. Tam by jim poskytly pomoc asi tři pětiny dotázaných. Ukázal to průzkum, jehož výsledky dnes poskytla agentura Focus. Ve druhé polovině srpna se ptala 1040 lidí nad 18 let.

1.9.2015 114
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK/AP/Michael Probst

„I když v populaci lze vysledovat ochotu k jistým formám pomoci uprchlíkům, za hlavní tendenci v celé této problematice můžeme označit strach – strach z jiného či neznámého. Ten se zrcadlí i ve výrazně vysokém podílu těch, kteří si myslí, že by se v ČR i dalších zemích EU měla obnovit ostraha hranic i za cenu omezení volného pohybu i pro občany EU," uvedli autoři.

Ostrahu hranic by obnovily téměř čtyři pětiny dotázaných i za cenu, že to zabrání volnému pohybu osob a dopadne to na občany unie. Zbytek míní, že by se nynější pravidla měla zachovat.

S tím, jak vláda řeší současnou uprchlickou krizi, není spokojeno 57 procent dotázaných. Velkou nespokojenost pak cítí čtvrtina lidí. S postupem kabinetu je naopak spokojeno 11 procent obyvatel ČR.

Velký problém

Za velký problém považuje uprchlickou vlnu 87 procent dotázaných. Jako velmi velký problém ji vidí 51 procent Čechů a Češek. Desetina ji vnímá jako malý problém.

Jako velmi velký problém vidí příliv migrantů a s působením vlády nejsou spokojeni hlavně lidé nad 55 let, s maturitou, důchodci či majitelé menších firem, obyvatelé menších a středních měst, ale třeba i vysocí a střední manažeři.

Celkem 93 procent lidí si myslí, že by ČR i EU měly uprchlíky vracet do jejich vlasti. Zhruba tři pětiny lidí by jim tam pak poslaly pomoc, třetina by jim žádnou podporu neposkytla. Šest procent dotázaných míní, že by stát i osmadvacítka měly vzít všechny uprchlíky, kteří o pomoc požádají.

Pomoc křesťanům

Pětina lidí je přesvědčena o tom, že by Česko mělo pomáhat jen křesťanským uprchlíkům. Celkem 37 procent dospělých si myslí, že by se pomoc měla poskytnout bez ohledu na vyznání. „Otázka náboženského vyznání uprchlíků nehraje ve vztahu k pomoci ze strany států u respondentů tak velkou roli. Obecně se ale ukazuje, že v populaci existuje značná skupina – zhruba čtyři desetiny dotázaných, která je přesvědčena, že Česká republika by uprchlíkům neměla pomáhat vůbec," uvedli autoři výzkumu. Podle nich by žádnou pomoc stát neměl poskytovat podle 44 procent dotázaných.

Podle autorů je debata o uprchlících v Česku velmi sledovaná. Zaregistrovalo ji 94 procent dotázaných. Velmi intenzivně ji sleduje 52 procent Čechů a Češek. Vůbec jí naopak nevěnuje pozornost šest procent lidí.

Negativně uprchlickou vlnu vnímají spíše lidé nad 55 let a obyvatelé menších a středních měst. Tolerantnější podle autorů jsou a pomoc by spíš poskytly ženy, osoby s vysokoškolským vzděláním. Vstřícnější jsou i studenti.

Autor: ČTK

1.9.2015 VSTUP DO DISKUSE 114
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
10

Naštvaní vinaři. Na lahvích nebude trikolora

Joe Biden

Viceprezident USA Biden se obává vměšování Ruska do evropských voleb

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Nová škola pro sestry by měla vyřešit jejich nedostatek

Rumburk – Již za rok a půl by mohli nastoupit první studenti do nového oboru na vyšší odborné škole ve Varnsdorfu. Studovat by v něm měly budoucí zdravotní sestřičky.

Ústav pro studium totality se kvůli rekonstrukci budovy stěhuje

Praha - Historici z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se budou v únoru kvůli rekonstrukci stěhovat. Budova v Siwiecově ulici na Žižkově je dlouhodobě v nevyhovujícím stavu, kvůli velkým tepelným ztrátám a zatékání se musí zrekonstruovat fasáda a vyměnit okna, navíc je obložena nebezpečným azbestem. Ústav i část Archivu bezpečnostních složek se proto přesunou na jiná pracoviště v Praze. Stěhování se dotkne až 130 historiků včetně administrativy, řekl mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies