VYBERTE SI REGION

Pružnou pracovní dobu využívá jen pár zaměstnavatelů

ČR -Ne každý musí pracovat každý den pracovního týdne osm a půl hodiny denně. Alternativním způsobům nebrání zákoník práce, ale většina zaměstnavatelů.

30.8.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: shutterstock.com

Osm a půl hodiny od pondělka do pátku, nejlépe od osmi do půl páté, a víkendy samozřejmě volné. Tak vypadá představa většiny lidí (a bohužel i zaměstnavatelů) v Česku o pracovní době. Jinému pojetí nebrání ani tak zákoník práce jako zažité zvyky a stereotypy.

Mnoha lidem nevyhovují, také někteří zaměstnavatelé si už dokáží představit řešení výhodnější pro obě strany. Na tenký led flexibilnějších pracovních poměrů se však pustí jen málokdo.

Sladění osobního života s pracovním – z tohoto termínu se už na genderově zaměřených webových stránkách stal stálým opakováním povědomý refrén. Používají ho i firmy – ty modernější, i ty, které tak chtějí být na veřejnosti vnímány.

Přesto by se zaměstnavatelů, kteří se skutečně snaží otevírat nové formy pracovních poměrů, našlo jen pár.

Malou ochotu firem vidí i náměstkyně ředitele pražského úřadu práce Xenie Johnová: „Existují samozřejmě práce, kde by takové úpravy byly problematické. V některých profesích by zavedení flexi úvazků z větší či menší míry možné bylo, ale je tu opět klasická zátěž minulosti, která se skrývá pod větou: Jak to budu kontrolovat?“

Domácí kandelář

Do takového rizika šla například banka LBBW Bank CZ. „S flexibilním zaměstnáváním máme v naší společnosti zkušenosti za poměrně krátkou dobu, ale musím říci, že o to intenzivnější,“ říká ředitelka personálního oddělení Jarmila Chlumová.

„Začali jsme velmi zlehka, a to když jsme navázali spolupráci se zaměstnankyněmi na rodičovské dovolené, které si chtěly od svých malých ratolestí odpočinout, ale nemohly přijít do kanceláře na celý den. Koneckonců ani my jsme pro ně často neměli na celý úvazek náplň práce. S postupem času a s pokrokem techniky se ukázalo, že s flexibilním zaměstnáváním maminek nejsou téměř žádné extra náklady, jeden notebook, vzdálený přístup do sítě a měsíční poplatek za telekomunikační služby,“ říká personalistka Jarmila Chlumová.

Samozřejmě, že flexibilitu ve smyslu „pohodlí“ práce z domova přes vzdálený přístup je možné využít jen pro určité pracovní pozice či náplně práce. Přesto se podle slov personální ředitelky tento způsob spolupráce bance hodně osvědčil.

Výhodou například je, že zaměstnanci vědí, kdy je třeba práci odevzdat. Neberou si tak volno na návštěvu lékaře nebo hlídání nemocného dítěte. Svoji práci si zkrátka zorganizují tak, aby požadovaný dokument nebo tabulku poslali včas.

A rizika? „Malý nedostatek flexibilních úvazků bych viděla v organizaci a zadávání práce na straně zaměstnavatelů. Pokud se nejedná o pravidelné činnosti, musí být vedoucí pracovník schopný zadávat úkoly s dostatečným předstihem, aby umožnil zaměstnanci organizaci času tak, jak mu nejlépe vyhovuje,“ dodává Jarmila Chlumová.

Slova personální ředitelky mimochodem potvrzují obecnější jev: práce z domova, práce na jiný počet hodin nebo práce s jinak rozvrženým časem existuje. Firmy ji však nabízejí většinou jen svým interním zaměstnancům, například matkám po mateřské a rodičovské dovolené nebo lidem, kteří se musejí starat o staré členy své rodiny.

Vytvářet cíleně nová pracovní místa už s možností alternativního způsobu zaměstnání se nechce nikomu.

Průzkum společnosti LMC (pracovní servery Prace.cz a Jobs.cz) přitom ukazuje, že o alternativní pracovní úvazek by mělo zájem až čtyřicet procent lidí.

Háček je v průměru

Spousta firem se odvolává na současný zákoník práce, který podle jejich názoru žádnou větší „revoluci“ ohledně pracovní doby neumožňuje.

Advokátka Nataša Randlová z kanceláře Randl Partners to však rezolutně popírá: „Pracovní dobu může zaměstnavatel ze zákona rozvrhnout dvěma základními způsoby – rovnoměrně a nerovnoměrně. V obou případech musí zaměstnanec odpracovat čtyřicet hodin týdně.“ Při nerovnoměrné možnosti je však háček ve slově „průměrně“. To znamená, že když zaměstnanec pracuje v třítýdenním vyrovnávacím období a v prvním týdnu odpracuje 20 hodin, v druhém 60 hodin a třetím 40 hodin, pracovní dobu naplní, jelikož v rámci těchto třech týdnů v průměru 40 hodin dosáhl.

„Pozor ale na limit maximální délky směny 12 hodin a taky na dodržování zákonných přestávek mezi jednotlivými směnami a v týdnu,“ varuje Nataša Randlová.

Další možností je pružná pracovní doba. Ta má dvě části, a to dobu pevnou, kdy zaměstnavatel vyžaduje vaši přítomnost v práci, a potom část flexibilní. Jedná se o rozvržení pracovní doby, při němž zaměstnavatel nestanoví zaměstnanci přesný začátek a konec.

„Ten si volí sám v jednotlivých dnech v rámci časových úseků stanovených zaměstnavatelem. To je takzvaná flexibilní pracovní doba,“ vysvětluje advokátka Randlová.

Mezi dva úseky volitelné pracovní doby je vložen časový úsek, v němž je zaměstnanec povinen být na pracovišti (takzvaná pevná pracovní doba). Začátek a konec základní pracovní doby určí zaměstnavatel.

Jednoduchý příklad: pevnou pracovní dobu určí zaměstnavatel například od desíti do čtrnácti hodin. Zaměstnanec může přijít klidně v deset, z práce pak odejde v půl sedmé. Druhý den potřebuje naopak volné odpoledne, do práce tak dorazí už v půl osmé, odejít můževe čtyři.

Alternativy:

* kratší pracovní doba

* pracovní doba s pružným rozvržením

* sdílení pracovního místa

* práce z domova

Autor: Martina Šrámková

30.8.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies