První zvonění: plné třídy a méně volna

Obojí přináší neblahý jev, totiž rostoucí počet dětí ve třídách. Slučují se střední školy a v těch základních se nezřídka tísní 32 kluků a děvčat v jedné učebně.
Regionální školství si během letošního roku totiž muselo utáhnout opasek o 1,9 miliardy korun. Školy si nemohou dovolit poloprázdné třídy, protože hlavním zdrojem jejich financování jsou počty dětí v lavicích.

„Nedostatek peněz nás nutí vracet se k přeplněným třídám. Pro vyučujícího je pak velice těžké najít chvilku pro každého žáka. Snažíme se, aby alespoň  v první třídě bylo méně dětí," říká zástupkyně ředitele ZŠ Úvoz v Brně Alena Kýrová.

Školy také omezují počet učitelů, a protože do starších budov se děti těžko vměstnávají, někteří ředitelé sestavují rozvrhy, kde nechybí nejen časté odpolední vyučování, ale ani budíček za kuropění.

Vstávání za tmy

Například terciáni v Gymnáziu Jana Patočky v Praze 1 si budou muset na laboratorní cvičení notně přivstat.
Začínají totiž už v sedm ráno a pro ty z nich, kteří dojíždějí 
z okrajových čtvrtí, to znamená vstávání za tmy. Přitom většina psychologických studií potvrzuje, že dítě začíná plně vnímat až kolem deváté hodiny dopolední.

Veselo není ani kolem stavu učebnic, některé se otáčejí už více než deset let a podle toho vypadají. I ministr školství Petr Fiala v Deníku přiznal, že situace kolem neinvestičních výdajů, kam vedle učebních pomůcek patří i proplácení až tří týdnů nemocenské, je kritická.

„Pro školu je to obrovská zátěž, zvláště když tu mám dvě dlouhodobě nemocné učitelky a 42 dní nemocenské je pro školu darda. Kvůli tomu nejsou peníze na další vzdělávání učitelů, na ochranné pomůcky, na plavecký výcvik," potvrzuje ředitelka ZŠ Lochovice Ivana Eklová.

Pro ni a a všechny další učitele má ale ministr Fiala pozitivní vzkaz: „S velkou pravděpodobností mohu slíbit, že tady k nějakému navýšení dojde."