VYBERTE SI REGION

Psychicky nemocných přibývá. Může za to stres

Praha - Je to jednoduchá rovnice – přibývá stresu, přibývá nemocí. Nejen těch tělesných, ale také psychických. „Tělo a duši oddělit nelze," říká primář psychiatrického oddělení Městské nemocnice Ostrava David Besta.

26.7.2014 26
SDÍLEJ:

Pracovní hádka. Ilustrační foto.Foto: ČTK/Vlk Vojtěch

A pozvolný nárůst pacientů v psychiatrických ambulancích i na oddělení potvrzuje. „Nálepkování sice pořád ještě funguje, ale už to není jako v minulosti," odhaluje jednu z možných příčin, proč dříve lidé raději své potíže tutlali, namísto aby se vydali hledat pomoc u psychologů či psychiatrů.

Dvakrát více lůžek

A stejný, stoupající trend zaznamenali i v ostravské fakultní nemocnici. Zde dokonce zdvojnásobili množství psychiatrických lůžek. Z původních 13 na současných 25. „Duševních chorob přibývá a poptávka po hospitalizaci je nenasycena, proto jsme k tomuto kroku přistoupili," říká David Feltl, ředitel fakultní nemocnice a zmiňuje se také o připravované rekonstrukci pavilonu, v němž psychiatrické oddělení sídlí. V něm bývalo dosud ročně hospitalizováno kolem 350 pacientů.

„Na rozdíl od většiny oborů počet pacientů, kteří potřebují psychiatrickou hospitalizaci, stále mírně stoupá. Počet ambulantních ošetření za posledních deset let vzrostl dokonce o čtyřicet procent. Je to dáno i tím, že společenská stigmatizace tohoto oboru mizí, lidé začínají pomoc psychologů a psychiatrů vnímat jako běžnou součást lékařské péče," doplňuje jej Petr Šilhán, primář psychiatrického oddělení fakultní nemocnice.

Už v příštím roce by zde měla vzniknout dvě modernizovaná psychiatrická oddělení. „V České republice ještě stále převládá historický systém psychiatrické péče postavený na koncentraci pacientů ve velkých psychiatrických léčebnách. Současným trendem, který preferuje většina pacientů, je ale spíše krátká intenzivní léčba na psychiatrických odděleních místních nemocnic, v blízkosti domova", vysvětluje Šilhán rostoucí potřebu psychiatrických lůžek na psychiatrii.

Následkem stresu

Podle jeho slov roste vlivem všudypřítomného stresu zejména počet lehčích psychických poruch – neuróz s úzkostnými příznaky. Na druhém místě jsou deprese a na třetím závislosti. Mezi nimi stoupají především závislosti na alkoholu, navíc jim stále častěji podléhají i ženy.

Recept na uchování duševní svěžesti a zdraví není přitom nijak složitý a praktikovat jej může v podstatě kdokoli. „Zdravý životní styl. To znamená rozumně sportovat, rozumně se stravovat, přijímat dostatek vitamínů. Věnovat se sobě i druhým lidem. Chodit do přírody, nezanedbávat lékařskou péči. Člověk by měl dělat všechno s mírou a hlavně se snažit žít zdravě," radí primář Besta z městské nemocnice.

Autor: Iva Mušálková

26.7.2014 VSTUP DO DISKUSE 26
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies