VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Půda nad zlato, každý den jí zmizí 14 hektarů

ČR - Za posledních pět let lidé zlikvidovali lány o ploše větší, než je Brno. Místo nich vyrostla satelitní městečka a solární a logistické parky.

15.8.2011 13
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Jiří Kosík

Uživí nás v budoucnu naši sedláci, nebo budeme nuceni většinu potravin dovážet? Zatím děláme vše pro to druhé. Jen za posledních pět let zmizelo v České republice asi 39 tisíc hektarů orné půdy. Pro srovnání: Praha má v současné době rozlohu necelých 50 tisíc a Brno 23 tisíc hektarů. Potíž je v tom, že zlikvidovanou půdu lze jen těžko nahradit. Tvorba jednoho centimetru kvalitní půdy trvá po generace, podle odborných studií 100 až 400 let.

„Problém je, že se u nás zemědělská půda nijak nechrání a mizí zrovna ta nejhodnotnější. Pak už je ale jednou provždy ztracena. Chováme se jako: po nás potopa. Co bude za deset padesát let, nikoho nezajímá,“ říká viceprezident Agrární komory Jindřich Šnejdrla.

Podle údajů ministerstva životního prostřední, kterému ochrana půdy náleží, denně v Česku zmizí 14 hektarů půdy, tedy plocha o rozloze 28 fotbalových hřišť.

„Výměra zemědělské půdy se snižuje, protože se stavějí železnice, silnice a další infrastruktura,“ popisuje další důležitý moment viceprezident Agrární komory.

„Nejvíce jí ale ubývá v příměstských oblastech. Tam vznikají průmyslové zóny, logistická centra, satelitní městečka nebo fotovoltaické elektrárny,“ dodává k tomu předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Lubomír Burkoň.

Za kvalitu se platí

Proč tak kvalitní ornice mizí z mapy Česka? Hlavní důvod vidí Burkoň především v tom, že náklady na změnu v územním plánu ze zemědělské půdy na stavební parcelu jsou pro developery minimální.

„Zvedl bych výrazně daně za vynětí z půdního fondu. Potom by si každý rozmyslel, zda se mu opravdu vyplatí stavět na ornici,“ navrhuje Burkoň.

Podobně uvažuje i ministerstvo životního prostředí. Letos v březnu vydalo vyhlášku, kterou odstupňovalo platby za vynětí půdy z fondu podle její kvality. Za vyjmutí nejkvalitnější půdy totiž musí investoři nyní zaplatit i desetinásobek toho, co do letošního března. Podle Burkoně by platby měly být ale ještě vyšší. Ministerští úředníci jsou však přesvědčeni, že současná vyhláška splňuje svůj účel.

„V řadě lokalit, kde bylo v územních plánech navrhováno nezemědělské využívání kvalitní zemědělské půdy, je často více než desetinásobné zvýšení nákladů důvodem k úvahám o redukci záměrů nebo orientaci na jiné pozemky,“ tvrdí mluvčí ministerstva Petr Kučera.

Monokultura

Jenomže půdu v současné době významně zatěžují a někdy i znehodnocují také někteří zemědělci. Z průzkumů Českého statistického úřadu vyplývá, že za posledních 20 let se výrazně snížila rozmanitost pěstovaných plodin. Zatímco výrazně ubylo brambor, hrachu a dalších, do popředí se už řadu let derou pšenice, kukuřice a řepka.

„Důvod jejich masivního rozšíření? Mnohem lépe nacházejí uplatnění i v nepotravinářské sféře,“ vysvětluje viceprezident Agrární komory Šnejdrla. Pěstitelé podle něj tak zareagovat museli. Na vině jsou vytrvale klesající stavy hospodářských zvířat po roce 1989. Právě jim totiž byla určena většina tehdejší rostlinné produkce.

Nicméně zaměření českých zemědělců jen na tři výdělečné plodiny je podle Šnejdrly krátkozraké. „Málo pestrá osevní skladba mnohem víc vyčerpává půdu. Pak se nutně dostává do popředí chemie. Pro zemědělskou půdu to může mít nedozírné následky. Je třeba mnohem víc náchylná k erozi,“ upřesňuje.

Před ní v současné době varuje ministerstvo zemědělství. To odhaduje, že erozí je v současné době ohroženo až 45 procent půdy v České republice.

Déšť ničí úrodu. Obilí bude dobré nejspíš jen pro dobytek

Farmáři mají pod střechou větší část úrody, než se jim podařilo sklidit loni. Český statistický úřad také prorokuje, že letošní sklizeň bude i větší a výnosy vyšší. V čem je tedy problém? V kvalitě. Léto zemědělcům nadělilo více deště, než by se jim líbilo, a na vlastnostech obilí je to znát. Déšť také postupně zkracuje zemědělcům náskok, který se jim podařilo získat na začátku sklizně.

„Už jsme si jistí, že pšenice potravinářskou kvalitu mít nebude, jen krmnou. Jedině by se ještě někde mohlo stát, že určité plochy nebyly dozrálé. U nich je naděje, že deště přestály bez úhony a ztráty kvality,“ uvedl například ředitel Příkosické zemědělské Ladislav Vágner, který je alespoň rád, že obilí na jeho polích na Rokycansku zatím neplesniví.

I když se počasí na letošních žních podepsalo v jednotlivých oblastech různě, v polovině minulého týdne měli zemědělci sklizeno 35 procent obilí, což bylo o deset procent více než o rok dříve. Řepka z polí zmizela dokonce z téměř 80 procent, přičemž loni touhle dobou měli sklizeno jen 68 procent úrody.

Pšenice lehla

Ovšem ne všude se tolik úrody pod střechu podařilo dostat. „Je to všechno špatně. Obilí nám polehlo, a protože pořád prší, začalo v klásku klíčit. Tím se ale výrazně zhorší kvalita,“ posteskl si předseda zemědělského družstva v Kokorách na Přerovsku Vladimír Lichnovský den před tím, než ministerstvo zemědělství vydalo výsledky letošních žní.

„Sklidit se podařilo deset procent. Zbytek je stále na poli a čekáme,“ doplnil hlavní agronom družstva ze Senice na Hané Břetislav Unzeitig. Podle něho budou pšenice a ječmen dobré jen pro dobytek.

„U sladovnického ječmene dochází ke ztrátě barvy, poklesu obsahu škrobu, klíčivosti i k porušení enzymatického aparátu, který je nutný pro sladování ječmene,“ popsal zase problémy na Benešovsku Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty. Ponuré informace zemědělců potvrzuje i Český statistický úřad. „Deštivé počasí způsobuje zpožďování sklizně a při obdobném množství srážek v dalším průběhu léta může negativně ovlivnit především kvalitu úrody,“ píší ve své zprávě statistici.

Nicméně podle jejich posledního odhadu by měla být letošní úroda o 6,4 procenta vyšší než loni, když by zemědělci měli sklidit celkem 6,567 milionu tun obilí. Oproti předešlým odhadům by ovšem měla klesnout úroda řepky, a to o 0,6 procenta. Z polí by si farmáři měli odvézt jen jeden milion tun.

Čtěte také: Sklizeň chmele se prý letos ani nevyplatí

VILÉM JANOUŠ
ŠTĚPÁN ŽÁDNÍK

15.8.2011 VSTUP DO DISKUSE 13
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
AKTUALIZUJEME
11

Teroristé nás nezastraší, řekl Sobotka k londýnskému atentátu, Zeman vyčkává

Britská premiérka Theresa Mayová.
1 3

Mayová odsoudila teroristický útok, místo nebylo vybráno náhodně

Zrychlí stavby? Politici chtějí vyšachovat ekology i spolky

Kuňkání žab zřejmě ještě více než dnes zanikne v hluku stavebních strojů. Důvod? Výhrady, které ke stavbám vyjadřují ekologové či různé občanské spolky, už brzy úřady nebudou tolik poslouchat. Připravit je o slovo může chystaná novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), která má omezit možnost vyjadřovat se tak jako dosud k chystaným velkým stavbám, jako jsou dálnice nebo továrny.

Češka žijící v Londýně: Lidé se spíše diví, že se to nestalo dřív

Příbram/Londýn - Středeční teroristický útok v Londýně otřásl celým světem. Situaci v Londýně popsala Deníku Martina Stromková z Příbramska, která v Anglii žije zhruba deset let.

Ukrajinci zakázali ruské zpěvačce cestu na Eurovizi v Kyjevě

Ukrajinská tajná služba SBU zakázala vstup do země ruské zpěvačce Juliji Samojlovové, která měla Rusko reprezentovat v květnové soutěži Eurovize v Kyjevě. "Nežádoucí osobou" se stala tím, že porušila ukrajinské zákony návštěvou anektovaného poloostrova Krym. Neobvyklý krok oznámila televize 112 s odvoláním na mluvčí SBU. Zákaz má platit po tři roky.

Spíme málo. Trpíme proto nadváhou a depresemi

Spánek? Na ten jsem dlouho neměla čas, přiznává osmatřicetiletá manažerka Lenka Procházková. Snažila se totiž stihnout úplně všechno – práci si nosila domů, děti dirigovala hlavně přes telefon, k tomu se starala o nemohoucí rodiče. Během pracovního týdne strávila v posteli sotva pět hodin denně. Někdy musely stačit i čtyři hodiny. Dokud nepřišel zvrat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies