VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Půda nad zlato, každý den jí zmizí 14 hektarů

ČR - Za posledních pět let lidé zlikvidovali lány o ploše větší, než je Brno. Místo nich vyrostla satelitní městečka a solární a logistické parky.

15.8.2011 13
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Jiří Kosík

Uživí nás v budoucnu naši sedláci, nebo budeme nuceni většinu potravin dovážet? Zatím děláme vše pro to druhé. Jen za posledních pět let zmizelo v České republice asi 39 tisíc hektarů orné půdy. Pro srovnání: Praha má v současné době rozlohu necelých 50 tisíc a Brno 23 tisíc hektarů. Potíž je v tom, že zlikvidovanou půdu lze jen těžko nahradit. Tvorba jednoho centimetru kvalitní půdy trvá po generace, podle odborných studií 100 až 400 let.

„Problém je, že se u nás zemědělská půda nijak nechrání a mizí zrovna ta nejhodnotnější. Pak už je ale jednou provždy ztracena. Chováme se jako: po nás potopa. Co bude za deset padesát let, nikoho nezajímá,“ říká viceprezident Agrární komory Jindřich Šnejdrla.

Podle údajů ministerstva životního prostřední, kterému ochrana půdy náleží, denně v Česku zmizí 14 hektarů půdy, tedy plocha o rozloze 28 fotbalových hřišť.

„Výměra zemědělské půdy se snižuje, protože se stavějí železnice, silnice a další infrastruktura,“ popisuje další důležitý moment viceprezident Agrární komory.

„Nejvíce jí ale ubývá v příměstských oblastech. Tam vznikají průmyslové zóny, logistická centra, satelitní městečka nebo fotovoltaické elektrárny,“ dodává k tomu předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Lubomír Burkoň.

Za kvalitu se platí

Proč tak kvalitní ornice mizí z mapy Česka? Hlavní důvod vidí Burkoň především v tom, že náklady na změnu v územním plánu ze zemědělské půdy na stavební parcelu jsou pro developery minimální.

„Zvedl bych výrazně daně za vynětí z půdního fondu. Potom by si každý rozmyslel, zda se mu opravdu vyplatí stavět na ornici,“ navrhuje Burkoň.

Podobně uvažuje i ministerstvo životního prostředí. Letos v březnu vydalo vyhlášku, kterou odstupňovalo platby za vynětí půdy z fondu podle její kvality. Za vyjmutí nejkvalitnější půdy totiž musí investoři nyní zaplatit i desetinásobek toho, co do letošního března. Podle Burkoně by platby měly být ale ještě vyšší. Ministerští úředníci jsou však přesvědčeni, že současná vyhláška splňuje svůj účel.

„V řadě lokalit, kde bylo v územních plánech navrhováno nezemědělské využívání kvalitní zemědělské půdy, je často více než desetinásobné zvýšení nákladů důvodem k úvahám o redukci záměrů nebo orientaci na jiné pozemky,“ tvrdí mluvčí ministerstva Petr Kučera.

Monokultura

Jenomže půdu v současné době významně zatěžují a někdy i znehodnocují také někteří zemědělci. Z průzkumů Českého statistického úřadu vyplývá, že za posledních 20 let se výrazně snížila rozmanitost pěstovaných plodin. Zatímco výrazně ubylo brambor, hrachu a dalších, do popředí se už řadu let derou pšenice, kukuřice a řepka.

„Důvod jejich masivního rozšíření? Mnohem lépe nacházejí uplatnění i v nepotravinářské sféře,“ vysvětluje viceprezident Agrární komory Šnejdrla. Pěstitelé podle něj tak zareagovat museli. Na vině jsou vytrvale klesající stavy hospodářských zvířat po roce 1989. Právě jim totiž byla určena většina tehdejší rostlinné produkce.

Nicméně zaměření českých zemědělců jen na tři výdělečné plodiny je podle Šnejdrly krátkozraké. „Málo pestrá osevní skladba mnohem víc vyčerpává půdu. Pak se nutně dostává do popředí chemie. Pro zemědělskou půdu to může mít nedozírné následky. Je třeba mnohem víc náchylná k erozi,“ upřesňuje.

Před ní v současné době varuje ministerstvo zemědělství. To odhaduje, že erozí je v současné době ohroženo až 45 procent půdy v České republice.

Déšť ničí úrodu. Obilí bude dobré nejspíš jen pro dobytek

Farmáři mají pod střechou větší část úrody, než se jim podařilo sklidit loni. Český statistický úřad také prorokuje, že letošní sklizeň bude i větší a výnosy vyšší. V čem je tedy problém? V kvalitě. Léto zemědělcům nadělilo více deště, než by se jim líbilo, a na vlastnostech obilí je to znát. Déšť také postupně zkracuje zemědělcům náskok, který se jim podařilo získat na začátku sklizně.

„Už jsme si jistí, že pšenice potravinářskou kvalitu mít nebude, jen krmnou. Jedině by se ještě někde mohlo stát, že určité plochy nebyly dozrálé. U nich je naděje, že deště přestály bez úhony a ztráty kvality,“ uvedl například ředitel Příkosické zemědělské Ladislav Vágner, který je alespoň rád, že obilí na jeho polích na Rokycansku zatím neplesniví.

I když se počasí na letošních žních podepsalo v jednotlivých oblastech různě, v polovině minulého týdne měli zemědělci sklizeno 35 procent obilí, což bylo o deset procent více než o rok dříve. Řepka z polí zmizela dokonce z téměř 80 procent, přičemž loni touhle dobou měli sklizeno jen 68 procent úrody.

Pšenice lehla

Ovšem ne všude se tolik úrody pod střechu podařilo dostat. „Je to všechno špatně. Obilí nám polehlo, a protože pořád prší, začalo v klásku klíčit. Tím se ale výrazně zhorší kvalita,“ posteskl si předseda zemědělského družstva v Kokorách na Přerovsku Vladimír Lichnovský den před tím, než ministerstvo zemědělství vydalo výsledky letošních žní.

„Sklidit se podařilo deset procent. Zbytek je stále na poli a čekáme,“ doplnil hlavní agronom družstva ze Senice na Hané Břetislav Unzeitig. Podle něho budou pšenice a ječmen dobré jen pro dobytek.

„U sladovnického ječmene dochází ke ztrátě barvy, poklesu obsahu škrobu, klíčivosti i k porušení enzymatického aparátu, který je nutný pro sladování ječmene,“ popsal zase problémy na Benešovsku Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty. Ponuré informace zemědělců potvrzuje i Český statistický úřad. „Deštivé počasí způsobuje zpožďování sklizně a při obdobném množství srážek v dalším průběhu léta může negativně ovlivnit především kvalitu úrody,“ píší ve své zprávě statistici.

Nicméně podle jejich posledního odhadu by měla být letošní úroda o 6,4 procenta vyšší než loni, když by zemědělci měli sklidit celkem 6,567 milionu tun obilí. Oproti předešlým odhadům by ovšem měla klesnout úroda řepky, a to o 0,6 procenta. Z polí by si farmáři měli odvézt jen jeden milion tun.

Čtěte také: Sklizeň chmele se prý letos ani nevyplatí

VILÉM JANOUŠ
ŠTĚPÁN ŽÁDNÍK

15.8.2011 VSTUP DO DISKUSE 13
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

eet
6

EET: obchodníci s obuví mají strach ze sankcí a kontrol

Donald Trump
2 4

USA rozšířily možnosti pro deportace migrantů

Co je nepřijatelné? Večerní emaily nebo zdrobněliny v doméně

Lidé často v elektronické komunikaci podceňují pravidla slušného chování. Ať se jedná o emaily, esemesky nebo internetové diskuse. Jak na úřední mail?

Lidl dramaticky zvyšuje nástupní mzdu a srovnává platy v regionech

Praha - Diskontní řetězec Lidl zvýší od 1. března nástupní mzdu zaměstnanců v obchodech o 25 procent, ta tak dosáhne 23 333 korun při čtyřicetihodinovém úvazku. Průměrná mzda prodavačů a pokladních bude při stejném úvazku 24 897 Kč.

ODS půjde do sněmovních voleb s podporou Strany soukromníků

Opoziční ODS se dohodla na spolupráci se Stranou soukromníků před letošními volbami do Poslanecké sněmovny. Předseda ODS Petr Fiala o tom informoval poté, co dnes odpoledne spolupráci podpořila výkonná rada strany. Soukromníci by měli obsadit zhruba 40 míst na kandidátkách ODS, a to ve všech krajích. Podle Fialy svazek zabrání tříštění sil na pravicové straně politického spektra a posílí pozici obou stran do voleb.

DOTYK.CZ

Příjmy začínajících vědců jsou pod hranicí chudoby

V České republice je přibližně 25 tisíc doktorandů. Mnozí na začátku studia pomýšlí na vědeckou dráhu. Ve vědě je přitom čím dál víc důležitá mezinárodní spolupráce. Podle slov předsedkyně České asociace doktorandek a doktorandů Kateřiny Cidlinské však českým studentům současný systém nedovoluje být na této mezinárodní úrovni zcela konkurenceschopní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies