Studentské půjčky jsou na spadnutí, projedná je vláda

Bez pomoci matky a výtěžku z celoročních brigád by se Lukáš neobešel. „Mnoho mých spolužáků, kteří pocházejí jako já z rodin obyčejných dělníků, mají opravdu co dělat, aby studium zvládli. Za nejhorší považuji, že se najdou i případy, kdy opravdu nadaní mladí lidé dají přednost práci a vzdělání se vzdají, jelikož by bylo nad jejich síly je ufinancovat,“ soudí Effenberger.

Možnost studovat pro každého

Jako by mluvil z duše expertnímu týmu při ministerstvu školství, který připravil návrh na finanční pomoc studentům, která má zahrnovat rozsáhlý systém grantů, sociálních dávek, stipendií a půjček. „Hlavním cílem je umožnit mladým lidem ze všech sociálních vrstev studovat. V západní Evropě, například Velké Británii nebo Nizozemsku, takový systém funguje velmi dobře,“ zdůvodnil své závěry šéf skupiny Petr Matějů.

Pokud je v pondělí vláda schválí a pošle dál, zákon by mohl platit od ledna roku 2012. Podporují ho totiž všechny politické strany. ODS a TOP 09, ale i zelení jeho schválením podmiňují zahájení diskuse o zavedení školného. Lukášovi dává za pravdu i loňská sonda Eurostudent.

Osobní rozpočet

Celkové měsíční náklady na veřejné vysoké škole v ČR činily 8505 korun, u studentů soukromých VŠ to je v průměru 15 155 korun, z toho 3564 korun tvoří přímé studijní náklady. Hlavní část příjmů studentů pochází od rodičů studenta (45 %) a z výdělků studentů (35 %).

Zatímco v Česku si půjčky berou jen čtyři procenta vysokoškoláků, v Nizozemsku je to plná čtvrtina. Dalším argumentem autorů záměru jsou statistická data. Průměrná měsíční mzda středoškolsky vzdělaného pracovníka předloni činila 26 763 korun, zatímco člověk s magisterským a vyšším diplomem si v průměru vydělal 45 566 korun. V ministerských tezích se počítá s tím, že student prvního ročníku si sestaví osobní rozpočet, který zahrne jeho výdělky, rodinnou podporu, nevratný grant a sociální dávky. Bude-li to málo, zažádá si o půjčku.

Měsíčně 500 korun

Mohla by dosáhnout 250 tisíc korun na pět let. Absolvent by ji začal vracet až po dosažení platu ve výši 15 tisíc korun. Minimální měsíční splátka bude 500 korun. Úroky by činily pět až osm procent a nejdelší doba splatnosti bude sedmnáct let. Administraci procesu má mít na starosti Centrum pro správu finanční pomoci studentům. Z něj by studenti dostávali i nevratný grant ve výši daňového odpočtu rodičů. Aktálně činí 890 korun měsíčně. Mohli by ho získat jen za podmínky řádného plnění studijních povinností. Padnout má hranice 26 let pro dokončení VŠ studia a nároku na čerpání dávek.