Půjčky pro vysokoškoláky jsou na spadnutí

V tom jsou položky na ubytování, jídlo, dopravu, učební pomůcky, denní hygienu. Bez pomoci matky a výtěžku z celoročních brigád by se neobešel. „Mnoho mých spolužáků, kteří pocházejí jako já z rodin obyčejných dělníků, mají opravdu co dělat, aby studium zvládli. Za nejhorší považuji, že se najdou i případy, kdy opravdu nadaní mladí lidé dají přednost práci a vzdělání se vzdají, jelikož by bylo nad jejich síly je ufinancovat,“ soudí Effenberger.

Jako by mluvil z duše expertnímu týmu při ministerstvu školství, který připravil návrh na finanční pomoc studentům, která má zahrnovat rozsáhlý systém grantů, sociálních dávek, stipendií a půjček. „Hlavním cílem je umožnit mladým lidem ze všech sociálních vrstev studovat. V západní Evropě, například Velké Británii nebo Nizozemí, takový systém funguje velmi dobře,“ zdůvodnil své závěry šéf skupiny Petr Matějů. Ty má v pondělí projednat vláda a pokud je schválí, může nový zákon v lednu příštího roku začít platit. Podporují ho totiž všechny politické strany. ODS a TOP 09, ale i zelení jeho schválením podmiňují zahájení diskuse o zavedení školného. Výhodné studentské půjčky podporují i rektoři.

Vysokoškoláci jsou na tom platově nejlépe

Dalším argumentem autorů záměru jsou data statistická data. Podle nich předloni činila průměrná měsíční mzda středoškolsky vzdělaného pracovníka 26 763 korun, zatímco člověk s magisterským a vyšším diplomem si v průměru vydělal 45 566 korun. Loňský výzkum Sociologického ústavu AV ČR odhalil, že podle 47,6 procenta lidí si u nás mohou náklady spojené se získáním vysokoškolského vzdělání mohou dovolit jen bohatí.“

Zatímco v Česku si půjčky berou jen čtyři procenta vysokoškoláků, v Nizozemsku je to plná čtvrtina.

Lukášovi dává za pravdu i loňský ministerský výzkum Celkové měsíční náklady na veřejné vysoké škole činily 8 505 korun u studentů soukromých VŠ to je v průměru 15 155 korun, z toho 3 564 korun tvoří přímé studijní náklady. Hlavní část příjmů studentů pochází od rodičů studenta (45 %) a z výdělků studentů (35 %).

Osobní rozpočet

V ministerských tezích se kupříkladu počítá s tím, že student prvního ročníku si sestaví osobní rozpočet, který zahrne jeho výdělky, rodinné prostředky, nevratný grant a sociální dávky. Bude-lin to málo, zažádá si o půjčku. Mohla by dosáhnout až 250 tisíc korun na pět let. Klíčové je, že by ji posluchač začal splácet až po nástupu do zaměstnání. Teprve po dosažení příjmu ve výši 15 tisíc korun by začal dluh splácet. Minimální měsíční splátka by činila 500 korun.

Úroky by činily pět až osm procent a nejdelší doba splatnosti by byla sedmnáct let. Administraci celého procesu by mělo na starosti Centrum pro správu finanční pomoci studentům. Z něj by studenti dostávali i nevratné granty zhruba ve výši 900 korun měsíčně. Ty by mohli čerpat jen za předpokladu plnění studijních povinností v určité kvalitě a délce. Naopak by měla padnout hranice 26 let pro dokončení VŠ studia a čerpání dávek.