VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Putin je podobný Stalinovi, říká nositelka Pulitzerovy ceny

Praha – Ruský prezident Vladimir Putin je jako sovětský vůdce Josif Stalin, také předem říká, co udělá. Ignorovat slova současného šéfa Kremlu by proto bylo chybou. V rozhovoru s ČTK to dnes řekla americká publicistka, historička a nositelkou Pulitzerovy ceny Anne Applebaumová. Shovívavá vyjádření některých středoevropských lídrů, včetně prezidenta Miloše Zemana, vůči Moskvě jsou podle ní krátkozraká.

12.1.2015 229
SDÍLEJ:

Americká historička, komentátorka a nositelka Pulitzerovy ceny Anne Applebaumová.Foto: čtk

I administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy přehodnocuje svůj pohled na Rusko. Než se za dva roky vlády v USA chopí jeho nástupce, dojde v Evropě i ve světě k velkým změnám, předpovídá Applebaumová.

Na konci srpna upozornila v článku pro deník The Washington Post na možnou hrozbu ruského jaderného útoku vůči pobaltským státům nebo Polsku a války v Evropě. Ani současné ekonomické potíže Ruska podle ní nic na této hrozbě nezměnily.

„Nevíme, zda ruské hospodářské potíže povedou ke změně politického kurzu, který by Rusko učinil více umírněným, nebo dojde k přesnému opaku, jak k tomu v minulosti došlo v podobných situacích jinde, a Rusko bude více agresivní," tvrdí padesátiletá rodačka z Washingtonu. Pokud Kreml dojde k závěru, že mu anexe Krymu a konflikt na východě Ukrajiny doma přinesly popularitu, může to podle ní zkusit znovu a jinde.

Obnovení slávy minulé

Ruská zahraniční politika se podle znalkyně ruských reálií a historie řídí téměř výhradně vnitropolitickou situací. Sám Putin je podle ní revizionista, jehož dlouhodobou snahou je vrátit některé prvky sovětského systému, kterému sloužil jako agent KGB. „Dal jasně najevo, že jeho cílem je obnovit slávu minulosti. V tomto smyslu je velmi sovětským člověkem. Hodně uvažuje tak, jak ho KGB naučila, že má uvažovat," soudí autorka historie sovětského gulagu, za níž v roce 2004 dostala Pulitzerovu cenu.

V srpnovém článku našla shody v přístup Západu ke Stalinovi a Putinovi, samotné srovnávání sovětského diktátora s ruským prezidentem ale nemá ráda. „Obou jsou velmi ideologičtí. O spoustě věcí, které Putin udělal, předtím řekl, že je udělá. Už v roce 2008 řekl, že Ukrajinu nepovažuje za skutečný stát. Říká nám tedy, co si myslí. Je tudíž chyba ignorovat to, co říká," míní Applebaumová, podle níž stejný přístup praktikoval Stalin.

Právě krize na Ukrajině je podle ní dokladem, že je třeba pozorně sledovat Putinova slova. To, že jsou navzdory své historické zkušenosti představitelé Česka, Slovenska nebo Maďarska k Rusku méně kritičtí než například Polsko, kde Applebaumová už řadu let žije, je podle ní „krátkozraké uvažování". Mohou v tom prý hrát roli „osobní zájmy nad dlouhodobějšími národními zájmy".

Konec nezájmu

Nebezpečí Ruska si podle manželky exšéfa polské diplomacie Radoslawa Sikorského začaly uvědomovat i Spojené státy. „Kompletní nezájem o Rusko, který existoval ještě před třemi roky, je pryč a vládní struktury se na něj začínají znovu zaměřovat a zpracovávat různé scénáře," uvedla.

Zda by Američané mohli přijít s novými plány na zapojení střední Evropy do svých obranných záměrů jako v minulosti za George Bushe mladšího, bude podle Applebaumové záviset i na samotné střední Evropě. „Očekávám, že v následujících dvou letech se toho hodně změní. Budou to docela nebezpečné dva roky. Jak v Evropě, tak na Blízkém východě. Ekonomická krize v Rusku není nutně dobrá pro mír," varovala.

Applebaumová přijela do Prahy na pozvání Polského institutu, Knihovny Václava Havla a občanského sdružení Pant a dnes zde představí česká vydání svých knih Mezi Východem a Západem a Železná opona, podrobení střední Evropy 1944–1956. Aniž by tušila, jak se Ukrajina stane aktuálním tématem, začala před několika lety pracovat na knize o Ukrajině ve 20. a 30. letech 20. století, kde podle ní leží i některé kořeny nynější krize. „Kniha velmi obecně ukáže, odkud se vzal ten ruský postoj k Ukrajině, že není skutečnou zemí," dodala Applebaumová.

Autor: ČTK

12.1.2015 VSTUP DO DISKUSE 229
SDÍLEJ:
Nehoda pendolina u Studénky.
DOTYK.CZ

Přejezdy zabíjejí. Stát jich desítky ročně ruší, víc než stovku letos opraví

Premiér Bohuslav Sobotka.
1 5

Sobotka chce o korunových dluhopisech jednat s daňovou správou

AKTUALIZOVÁNO

Komíny budou kouřit dál, úředníků na jejich kontrolu není dost

Jako v Jiříkově vidění si musejí připadat úředníci z obcí s rozšířenou působností (ORP) při naplňování svých povinností v souvislosti s novelou takzvaného komínového zákona.

První rok jsem nerozuměl nikomu, říká český Ir Gavin Huban

Naučit se zvládat dobře češtinu slovem i písmem je pro mnoho cizinců mnohdy téměř nemožné. A problém s ní nemají často jen Němci, Angličané nebo třeba Francouzi.

V ČSSR musela být před 40 lety kvůli havárii odstavena JE Jaslovské Bohunice

Jaderná elektrárna v Jaslovských Bohunicích nedaleko slovenské Trnavy byla první svého druhu na území někdejšího Československa. Její první reaktor, ve kterém se řetězová reakce rozběhla v říjnu 1972, ale sloužil k výrobě elektrické energie pouze necelých pět let. Před 40 lety, 22. února 1977, byl po havárii odstaven. Tuto etapu budování jaderné energetiky tak nyní připomíná pouze budova stojící vedle čtyř novějších bloků.

EXKLUZIVNĚ

Pražští radní projednají převzetí společnosti PVK

Praha - Radní v úterý projednají záměr převzetí společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK), které stoprocentně vlastní francouzská firma Veolia. O jak velký podíl bude Praha usilovat, zatím není jasné. Radní také projednají rozvoj Nákladového nádraží Žižkov a harmonogram tvorby Metropolitního plánu. Na programu jednání je i nákup vozů pro městskou policii a veřejná zakázka na opravu Vinohradské ulice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies