Opatrovníci zastupují lidi s omezenou způsobilostí k právním úkonům při jednáních s úřady nebo i při návštěvě lékaře. V případě, kdy nemůže být opatrovníkem příbuzný, musí tuto činnost vykonávat často obce. Svaz měst a obcí ČR si v minulosti stěžoval na to, že panují nejasnosti kolem zajištění péče, obce ji hradí ze své kasy a některé malé obce, kde sídlí ústavy pro handicapované, se musí starat o desítky lidí.
Novela schválenou radou vlády umožňuje například určit opatrovníkem jinou obec, než která je příslušná podle bydliště opatrovaného. "Návrh má reagovat zejména na problémy malých obcí, které nejsou schopny řádně vykonávat funkci veřejného opatrovníka," píše se v tiskové zprávě na stránkách vlády.
Náklady na opatrovnictví
Podle návrhu má být také už od příštího roku zohledněno financování opatrovnictví v návrhu státní rozpočtu. Náklady obcí na opatrovnictví činí podle dřívějších informací Svazu měst a obcí ČR zhruba 900 milionů korun ročně. Ministerstvo financí vyčlení v příštím roce pro obce na opatrovnictví 350 milionů. Podle ministerstva vnitra vykonávají obce opatrovnictví u zhruba 11.000 lidí a takovým veřejným opatrovníkem je 1285 obcí.
Legislativní rada vlády také schválila návrh změn občanského soudního řádu a dalších zákonů, který má přinést dílčí úpravy třeba v civilním řízení, dovolání k soudu nebo soudních poplatcích. Rada naopak opětovně přerušila projednávání návrhu zákona o řízení a kontrole veřejných financí, na němž vázne rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Ministerstvo financí musí návrh dopracovat.