Vládní poslanci se bránili tím, že omezení imunity slibovaly všechny parlamentní strany.

K nejdramatičtějším momentům debaty, která trvala půldruhé hodiny, patřila hádka Davida Ratha (ČSSD) s předsedkyní sněmovny Miroslavou Němcovou (ODS). Ta Ratha napomenula za osobní útoky vůči zástupcům její strany. Rath nejprve označil za pokrytectví, že při schvalování novely chybí premiér Petr Nečas (ODS) jako hlavní předkladatel. Poté uvedl: „Já chápu, že třeba pan poslanec Bendl nechápe, oč jde. To mě nepřekvapuje.“

Němcová následně Ratha vyzvala, aby se zdržel takovýchto osobních poznámek. Rath namítl, že může mít jakékoli poznámky. „Pokud s tím máte problém, tak mě dejte k mandátovému a imunitnímu výboru. To je jediné, co totiž umíte, vyhrožovat,“ řekl Němcové Rath, který už čelí disciplinárnímu řízení v tomto výboru za obvinění Miroslava Kalouska (TOP 09) z opilosti. Odmítl prominout Němcové, že přerušila jeho řeč, a odmítl také její prohlášení, že svou řečí vybočil z mezí slušnosti.

Tluchoř vyzval ČSSD o distancování se od Ratha

Předseda poslanců ODS Petr Tluchoř následně vyzval sociální demokraty, aby se od chování Ratha distancovali. „Abychom si nemuseli myslet, že hulvátské a sprosťácké chování vůči předsedkyni sněmovny je standardem pro celou sociální demokracii,“ uvedl.

Marek Šnajdr (ODS) k tomu dodal, že ČSSD zřejmě nechce podpořit omezení imunity. „Zvolila tento způsob postupu, klasickou situaci, vypustila Krakena, aby tuto Poslaneckou sněmovnu rozsekal, abychom se začali navzájem hádat,“ dodal Šnajdr. Za Krakena, mytologickou nestvůru, označil Ratha už v létě kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek.

Ze sociálních demokratů reagoval na Tluchořovu výzvu přímo jen bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek. Poukázal na to, že i on byl předmětem urážky jedné z koaličních poslankyň, které se za to pokárání nedostalo. „Když už je někdo útlocitný, tak buďme útlocitní všichni. Jestli tady někdo hovoří o Krakenovi, tak je to nevkusnost, neslušnost,“ uvedl Paroubek vzhledem k tomu, že ani Šnajdr za svou poznámku napomenut nebyl.

„Pan Šnajdr nás nejdříve školí, jak máme být slušní, a pak mě nálepkuje nějakými Krakeny a podobnými nadávkami. Já jsem si nevšiml, že byste ho napomenula,“ přidal se Rath. Němcová to nekomentovala, jejího pokárání se ale dostalo Stanislavu Polčákovi (TOP 09) za prohlášení, že „jednotka politické demagogie se jmenuje Bohuslav Sobotka“.

Sněmovna neschválila omezování imunity, chyběly hlasy opozice

Sněmovna neschválila zrušení možnosti doživotní trestní imunity poslanců, senátorů a ústavních soudců. Koalici chyběly hlasy ČSSD, nepodpořila její podmínku zčásti zachovat přestupkovou imunitu. Vládní poslanci ji chtěli zrušit zcela. Novelu ústavy nakonec podpořilo jen 89 ze 124 přítomných poslanců, pro schválení bylo třeba 120 hlasů.

Místopředsedkyně sněmovny Kateřina Klasnová (VV) uvedla, že vládní poslanci návrh předloží znovu. Opozice požadovala, aby s ní koalice svůj návrh předjednala, neboť pro ústavní změny nemá ani ve sněmovně dost hlasů, pouze maximálně 118. „Vy prostě nad námi jako nad opozicí žádnou moc nemáte a nemůžete nás nutit ke schvalování vašich návrhů zákonů, které s námi nebyly konzultovány a kde s námi nebyl dohodnut kompromis,“ uvedl úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Poukázal také na to, že na hlasování přišlo pouze 85 koaličních poslanců, s nimiž pro novelu zvedli ruku i čtyři zástupci opozice. Koalice se podle Sobotky zachovala arogantně, když odmítla odložit hlasování na jiný den, až bude mít víc poslanců, a hlasování zkazila. „Postup vládní koalice bych hodnotil jako zmatený,“ podotkl. Ani ČSSD ale nepodpořila návrh odložit hlasování o novele na jiný den.

'Chtějí privilegia, která ostatní lidé nemají'

„Ani odklad na den, kdy nás tu bude 118, by nic neznamenal. Buď bychom přistoupili na vydírání ČSSD, nebo bychom nepřistoupili a v tu chvíli bychom 120 hlasů dohromady nedali,“ reagoval předseda poslanců ODS Petr Tluchoř na to, že koalici chyběly tři desítky poslanců. „Dnešním skutkem sociální demokracie ukázala, že její poslanci chtějí být nadlidi. Chtějí privilegia, která ostatní lidé nemají,“ dodal předseda poslanců TOP 09 a STAN Petr Gazdík. Šéfka poslanců VV Kristýna Kočí stejně jako Tluchoř uvedla, že omezení imunity měly ve svých programech všechny sněmovní strany a žádné hry s čísly nezastřou fakt, že ČSSD a KSČM ho nakonec nepodpořily na rozdíl od poslanců vládních stran.

Sociální demokraté svou podporu koaliční novele podmiňovali tím, že bude zachována přestupková imunita na jednání zákonodárců související s mandátem. Jeroným Tejc (ČSSD) argumentoval tím, že by to zabránilo šikanování opozice za jejich projevy na veřejných shromážděních. Podle kritiků by ale navrhované vymezení znamenalo fakticky zachování přestupkové imunity. Vládní poslanci sociálním demokratům navíc vytýkali, že s tímto požadavkem přišli až tento týden, zatímco při projednávání novely ve sněmovních výborech nic takového nepožadovali a zrušení imunity naopak podporovali.

Naposledy sněmovna vydala Petra Wolfa

Komunisté podle jejich předsedy Vojtěcha Filipa koaliční návrh nepodpořili, protože byl špatně připraven. Schválit chce takový návrh, který by znemožnil jeho trestání za projevy pronesené mimo sněmovnu. Na rozdíl od něj ale ani pro úpravu ČSSD třetina komunistických poslanců nehlasovala, byť podle jejich předsedy Pavla Kováčika „přesně naplňovala“ přání KSČM stran imunity.

Předloha měla změnit současný stav, kdy členové parlamentu nemohou být trestně stíháni, pokud je zákonodárný sbor k tomuto stíhání nevydá. V případě přestupkové imunity si nyní mohou zákonodárci vybrat způsob projednání svého přečinu, a to buď v obvyklém správním řízení, nebo v mandátovém a imunitním výboru.

Od roku 1993 bylo na žádost policie zbaveno imunity 19 poslanců či senátorů, přičemž poslanec za extremistickou stranu Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa (SPR-RSČ) Josef Krejsa byl dokonce vydán trestnímu stíhání ve dvou případech. Naposledy sněmovna vydala bývalého poslance Petra Wolfa (zvolen za ČSSD), který byl podezřelý z úvěrového podvodu, zkreslování údajů o stavu hospodaření a z porušování autorských práv.

V případě senátorů byl k trestnímu stíhání například vydán před sedmi lety Alexandr Novák (ODS). Toto úterý byl odsouzen k pětimilionové pokutě a podmíněnému trestu vězení. Podle rozsudku v roce 1999 jako chomutovský starosta přijal úplatek přes 40 milionů korun za prodej plynárenských a energetických akcií patřících městu.