Právnička, která spolupracuje s kanceláří Bezděk & Partners, dostala oznámení od soudu prostřednictvím datové schránky. Ještě musí soudu oznámit, zda jí v práci na případu něco nebrání (typickým případem překážky pro převzetí kauzy může být v podobných případech konflikt zájmů představovaný prací pro protistranu v jiném případu). Podle Ratha má jeho nová advokátka má v seznamu vedeném Českou advokátní komorou u svého jména poznámku, že případy ex offo nepřijímá – mělo by se ale jednat o již neaktuální údaj.

Ze seznamu advokátů přidělovaných ex offo – z moci úřední – vybíral soud právního zástupce poté, co se Rath v pondělí ocitl bez obhájce. Přistoupil totiž k velmi neobvyklému kroku, když v samém závěru hlavního líčení, těsně před přednesem závěrečných řečí, vypověděl plné moci dvojici svých dosavadních obhájců Adamu Černému s Romanem Jelínkem a nahradil je Michalem Pacovským – strýcem předsedy senátu Roberta Pacovského. Ten se ale u soudu neobjevil; poslal vyjádření, že myslel, že jde novou kauzu a do probíhajícího řízení vstupovat nechce – a na dálku ze zahraniční cesty naznačil, že byl oklamán.

Možnost omylu Rath odmítá

Rath, který trvá na tom, že mu Pacovský sám nabídl své služby a změnu taktiky vedení obhajoby, možnost takovéhoto omylu odmítá – obhájce se se ale u soudu nedočkal ani poté, co Pacovského faxem vyzval, aby podle dohody přišel předložit návrhy na doplnění dokazování a přednést závěrečnou řeč způsobem, na kterém se domluvili. Upozornil ho současně, že podle zákona o advokacii i v případě, že by došlo k vypovězení plné moci (o čemž prý advokát Pacovský klienta neinformoval) je obhájce povinen po dobu 15 dnů činit neodkladné úkony, aby nedošlo k poškození práv klienta – přičemž zmaření hlavního líčení by bezpochyby k jeho újmě bylo. Co přesně se mezi oběma muži stalo, nestalo či stát mělo, již zkoumá advokátní komora.

Kroky, které zdánlivě vyhlížejí málo pochopitelně, mohou být promyšlené o několik tahů dopředu a senát Roberta Pacovského musí pečlivě zvažovat, jak bude reagovat. Lze totiž předpokládat, že ze strany obžalovaného nejde o náhodu, ale snahu získávat argumenty pro budoucí řízení – a to nejspíš nikoli v aktuálním soudním jednání ani v odvolacím řízení, které se dozajista bude konat před vrchním soudem. Současné dění působí dojmem snahy o sbírání munice pro budoucí jednání na těch nejvyšších úrovních – zřejmě u Ústavního soudu ČR a následně pak u Evropského soudu pro lidská práva.

Státní zástupce Petr Jirát zase nepochybuje, že postup, který potvrzuje za již extrémní vyvrcholení Rathových obstrukcí, je zdržovací taktikou a jeho cílem je hlavně získat čas na rozprodej nemovitostí; Jirát totiž ve svém závěrečném návrhu požadoval pro Ratha neméně devítiletý trest, ale i propadnutí veškerého majetku. Mluvčí soudu Zuzana Steinerové dokonce hovoří o snahách vrátit hlavní líčení na samý počátek.

Jednání pokračuje 2. června

Zpět tedy k aktuálnímu stavu jednání před Krajským soudem v Praze. To by mělo pokračovat 2. června přednesem závěrečné řeči Rathovy obhajoby. Zda v tomto termínu opravdu zazní a zda ji bude skutečně pronášet advokátka Ondřejová, zůstává velkým otazníkem. Pokud se ukáže, že obhájkyni ustanovené z moci úřední nic v převzetí případu nebrání, Rath ji odmítnout nemůže (byť ani to není zcela jednoznačné; zkušenosti z jiných líčení ukazují, že i to obžalovaní zkoušejí například pomocí nařčení z nečinnosti či obviněním z neetického jednání). Rozhodnutí soudu ale Rath jednoduše může „přebít" tím, že přivede jiného advokáta s podepsanou plnou mocí – ta má před ustanovením ex offo přednost. Ať už Jelínka, Černého či znovu oba (jeden i druhý se již nechali slyšet, že by byli připraveni pokračovat; podle Rathových slov ale nejprve chtějí od Pacovského slyšet, proč odmítl obhajobu – a pak dají vědět) – nebo i kohokoli jiného.

Jedině v případě účasti Jelínka s Černým, kteří stáli po Rathově boku od samého počátku kauzy, může jednání soudu plynule navazovat. Nový obhájce, ať už by šlo o Ondřejovou nebo kohokoli jiného, musí dostat čas na seznámení s rozsáhlým spisem, který čítá na 30 tisíc stran. Lhůta není stanovena a přiměřenou dobu stanoví soud – přičemž advokát může požádat o její prodloužení. Žalobce Jirát míní, že postačovat by měly týdny; z advokátních zdrojů ale Deník zaslechl, že z pohledu řádného vedení obhajoby by jen prostudování všech materiálů, tedy jejich načtení, vyhodnocení a hledání souvislostí, mělo trvat spíše měsíce. Nedostatečná lhůta by přitom mohla zavdat podnět ke stížnostem pro porušení práva na obhajobu.