Autory výzvy jsou ve skutečnosti squatteři, tedy lidé vyznávající alternativní způsob života. Na webových stránkách realitka.squat.net by se brzy měly objevit fotografie prázdných pražských nemovitostí, kam se stačí „jen“ nastěhovat. Policie ale varuje: můžete se tak dopustit trestného činu.

„Cílem této akce je upozornit na paradox, který je pro společnost ve vyspělých zemích Evropy typický: v každém větším městě jsou tisíce lidí, kteří ze všech možných důvodů nemají kde bydlet a jsou odkázáni k životu na ulicích. Ty samé ulice lemují zanedbané prázdné domy, jejichž majitelé nejeví zájem se o ně starat,“ shodují se squatteři.

Podle nich se situace netýká pouze bezdomovců ale i studentů nemohoucích platit předražené nájmy v hlavním městě. Podobné problémy údajně řeší i umělci hledající zázemí pro svoji tvorbu, protože vlastní ateliér je pro většinu z nich nedosažitelným snem.

Policie podobné experimenty odmítá

„Squatting je chuť experimentovat, žít v komunitě. Nemusí jít jenom o násilné obsazení domu. Každý se může s majitelem prázdného domu domluvit na užívání za údržbu,“ tvrdí squatter Petr.

Jenže, policie má jiný názor. Jak Deníku řekl náměstek městské policie Ludvík Klema, mnohdy se lidé obsazením objektu dopouštějí trestného činu.
„Je vždy nutné rozlišovat, zda se člověk opravdu nastěhoval do domu, který je třeba bez oken a opravdu se o něj nikdo nestaral, a situací, kdy majitel nemovitost zabezpečil, a přesto se mu tam někdo vloupe a začne tam žít. V takovém případě už se nezvaný návštěvník dopouští trestného činu,“ uvedl. Podle něj strážníci několikrát pomohli s vystěhováním komunity z obecních domů. Z objektů, které mají soukromé majitele, je to obtížnější, protože strážci zákona mnohdy musejí pátrat po tom, kdo má dispoziční práva.

Podle místopředsedy Sdružení majitelů domů Libora Dellina se však majitelé domů a bytů nemusejí útoku squatterů obávat. „Co se týká nepovoleného přebývání v domech, nikdy jsme takový případ neřešili. Je to zřejmě dáno tím, že pokud už je dům v metropoli volný, je v takovém stavu, že se tam žít opravdu nedá,“ domnívá se.

Jedním z posledních center pražských volnomyšlenkářů je nyní vila Milada v Praze 8. A to zřejmě skončí. Ústav pro informace ve vzdělání (ÚIV) jakožto majitel pozemku, na kterém se dům nachází, požádal o zapsání do katastru.

Za vilu Miladu chtějí bojovat

Bizardní historie domu, která sahá až do sedmdesátých let minulého století, kdy měl být objekt zbourán, a proto ho vyškrtli ze seznamu nemovitostí, se tak konečně vyřeší. „Řízení stále probíhá. Poté, co bude ukončeno, zvažujeme několik dalších variant postupu, zatím ale necháváme rozhodnutí otevřené,“ řekla před časem mluvčí ÚIV Bohumila Beranová.

Squatteři chtějí za zachování Milady bojovat. „Nic nelegálního se tu neděje, pořádáme tady koncerty a promítání,“ tvrdí. Policie a okolí je ale jiného názoru: V roce 2003 tu objevili tři jutové pytle s marihuanou, a pocházeli odtud psi, kteří opakovaně vyplenili v zoo dětský koutek a zardousili několik ovcí a koz.

Ostatní v minulosti proslulé squatty už jsou historií. „Ladronka skončila tím, že jsme ji zhruba před osmi lety zrekonstruovali, a squatty ve Starých Střešovicích získaly ve výběrových řízeních nové nájemce,“ popsal včera mluvčí Prahy 6 Martin Šalek. Ještě do poloviny loňského roku se mládež scházela v domě U Staré cihelny v Praze 3. I tady ale byly stížnosti z řad občanů.

„Bydlela tam nelegálně skupinka mladých lidí. Jestli to ale byli typičtí bezdomovci nebo sqautteři, to nedokážu rozlišit,“ potvrdil mluvčí třetí městské části Jan Sotona s tím, že na místě několikrát zasahovala policie.