VYBERTE SI REGION

Ředitel ČRo Peter Duhan: Rozhlas je pořád sexy. I pro mladší ročníky

Praha - Generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan má za sebou dvě třetiny funkčního období. S nimi i řadu změn v rádiu: nové centrum zpravodajství, restrukturalizaci, škrty, klidné i vypjaté momenty – které mají své zastánce i kritiky. Tento týden se sešel mj. s prezidentem Milošem Zemanem.

20.6.2015 38
SDÍLEJ:

HOVORY Z LÁN? „Ne, tohle téma jsme na schůzce s prezidentem opravdu neotvírali. Jen jsme suše konstatovali, že se příběh Lán vyvinul, jak se vyvinul. V nejbližším čase nebudeme uvažovat o tom, že by se Hovory z Lán vracely. I když, kdo ví?"Foto: Květy/ Jaroslav Jiřička

O čem jste mluvili? O návratu Hovorů z Lán na vlny Českého rozhlasu?
Neřešili jsme Hovory 
z Lán, i když okrajově jsme se jich dotkli. S panem prezidentem se setkávám poměrně pravidelně, poslední schůzka byla koncem loňského roku. S nepříliš pozitivním koncem, jak jistě víte. Myslím ale, že není dobré prohlubovat napětí, tak jsem se s panem prezidentem na vlastní žádost sešel. Šlo o obecný, ale přátelský rozhovor. A já si spravil náladu.

Z toho soudím, že na vulgarity, které pan prezident pronesl 
v rámci Hovorů a které vedly koncem roku k přesunu pořadu na Frekvenci 1, nedošlo?
Ne, tohle téma jsme opravdu neotvírali. Jen jsme suše konstatovali, že se příběh Lán vyvinul, jak se vyvinul. V nejbližším čase nebudeme uvažovat o tom, že by se Hovory z Lán na vlny Českého rozhlasu vracely. I když – kdo ví?

Třeba se vrátí až s dalším prezidentem…
To jste řekla vy…

Jak vidíte s odstupem kauzu vulgárních slov, která použil na sklonku roku pan prezident a která mohou za to, že Hovory 
z Lán skončily u konkurence? Vy jste sklidil i nějaký trest…
Ano, dostal jsem flastr, zkrátili mi odměny asi o dvě stě tisíc korun. Naši radní měli pocit, že byl porušen etický kodex a já to musel přijmout.

Měli pravdu?
Vždycky v takových chvílích říkám – co byste udělala vy na místě Jana Pokorného? Protože to není záviděníhodná chvíle. Znám jeden případ z německé ARD, kde politik cosi nevhodného řekl a moderátorka se ohradila a pravila: Vy jste mým hostem 
a podle toho se chovejte. Opusťte prosím studio. On na to, že nevidí důvod. Tak vstala ona a odešla. I to je řešení. Ovšem je otázka, jak by se naši radní postavili k tomu, kdyby Jan Pokorný vstal, oznámil, že odchází a odešel od prezidenta.

Pojďme k vám. Ředitelem jste už více než polovinu funkčního období, co se vám povedlo a co ne?
Když jsem v červenci 2011 nastupoval se svým plánem, v duchu jsem si říkal, že kdyby se povedlo aspoň padesát procent z toho naplnit, rozhlasem pohnu a změním ho. A myslím, že těch padesát se mi snad podařilo.
Rozhlas je dnes moderní mediální dům s dobrou strukturou, stabilizovanou ekonomikou a já jsem vcelku spokojen. Není to ale jen moje práce, je to práce celého managementu, šéfredaktorů a redakcí.

Leccos se v rozhlasu změnilo, včetně zpravodajství. Jste s ním spokojený?
Ano. Založili jsme centrum zpravodajství, které teď pracuje nejen pro Radiožurnál, ale i pro ostatní stanice, včetně regionálních. Myslím, že do moderního média, jakým Český rozhlas je, v této podobě patří. Jakási agentura pro vlastní potřeby. Má kolem dvou set novinářů, pokrývá veškeré dění v republice.

Rozpočet se vám předpokládám nezvyšuje, obecný trend jde dolů, je to ostatně vidět na škrtech, jež děláte. Nezkoušel jste prosadit zvýšení poplatků?
Ne. Jsme realisté a víme, že v dané ekonomické situaci v naší společnosti je nemožné žádat zvýšení koncesionářských poplatků. Hospodaříme dobře, díky pozitivně laděným kampaním a citlivým přístupem získáváme nové koncesionáře, dlužníci splácejí dluhy. Rozhlas nestrádá. Má navíc určité rezervy v evropských fondech nebo koprodukcích.

Ale propouštěli jste.
To ano. Ale nijak masivně, bylo to v rámci restrukturalizace, díky které Český rozhlas získal moderní řízení. Zjistili jsme, že některé pozice jsou zbytné, jinde jsme ale zase nabírali nové pracovníky: například v komunikaci a marketingu…

K tomu rozšířenému marketingu. Na letošním veletrhu Svět knihy avizoval Český rozhlas několik setkání s návštěvníky, ale zájemci, kteří přišli, neměli 
s kým debatovat… To není dobrá vizitka. Víte o tom?
Vím. A velice se zlobím. Už se to nestane.

Mimochodem, chystáte ještě další změny, pokud vím. Například u stanice Plus a v digitalizaci.
Ano. Plus bude mít od podzimu větší pokrytí. Dosud sdílel frekvence s Reginou, což nevyhovovalo ani Plusu, ani Regině. Bylo to náhradní řešení. Teď bude vysílat na VKV, nepůjde sice o plnohodnotnou síť, ale obsáhne větší městské celky. Což je podstatné, protože tam se jeho posluchači koncentrují. A v chodu je digitalizace rozhlasového vysílání, na kterou stále řada poslanců bohužel moc ráda neslyší, ale která je pro nás důležitá. 
I pro naše posluchače. Získali by díky ní kvalitnější přenos vysílání a nové multimediální doprovodné služby.

Jistou změnou prošla i sestava moderátorů, někteří k vám přišli z komerčních médií. Budete 
v tomto trendu pokračovat?
Možná bych se jako ředitel veřejnoprávního média měl vůči komerčním rádiím vymezovat, ale já to nedělám rád. Jsem na jejich produkci citlivý, jsme jeden trh a nabíráme, což je dobré a pro nás perspektivní. Snažíme se nové moderátory a nejen je, 
i redaktory a dramaturgy, etablovat. Využít v dobrém slova smyslu to, co se v komerčním médiu naučili. Přece jen tam existují určité návyky dané ekonomickým zákonem, který funguje silněji než u nás. Komerční rádia jsou schopna z minima vytřískat maximum, což má samozřejmě své světlé i stinné stránky. Naopak někteří naši moderátoři občas odcházejí do privátního sektoru. Považuji to za zdravou výměnu.

Co pro posluchače chystáte 
v tomto roce? Připravujete nějaké speciální projekty?
Všechny stanice, weby i sociální sítě Českého rozhlasu se letos zapojily do rozsáhlého projektu Hrdina.cz, který se zabývá fenoménem hrdinství a jeho nejrůznějšími možnými podobami. První vrchol tohoto projektu se odehrál v květnu při příležitosti výročí 70 let od Pražského povstání a konce druhé světové války. Nyní bude projekt pokračovat pořady, které se budou věnovat fenoménu Mistra Jana Husa. Vrcholem roku bude velký koncert pro hrdiny v Ostravě, který chystáme na 11. listopad, kdy se slaví Den válečných veteránů. A také nás čeká prestižní akce: Generální shromáždění Evropské vysílací unie, jehož jsme pořadatelem a které se teď 
v červnu bude konat v Praze. Sejdou se zde zástupci všech veřejnoprávních vysílatelů 
z Evropy a Český rozhlas představí svůj projekt Vize 2020.

Řešíte někdy projevy takzvané bulvarizace?
Nemám rád slovo bulvarizace. Podívejte, náš obsah je veřejnoprávní. A splňuje, myslím, nejvyšší kvality, jež splňovat má. Jiná věc je ale forma – to, jak obsahy předáváme. A já myslím, že občas není špatné uplatnit určité postupy z komerčních rádií, když jsou funkční. Jezdívám na tzv. Radio Days. Konají se obvykle v některém hlavním městě Evropy nebo v USA, kde se soustřeďuje produkce komerčních i veřejnoprávních rádií. A musím vám říct, že tvorba komerčních médií je na západ od našich hranic velmi kvalitní. Mnozí nám vyčítají, že bulvarizujeme. Ale já tvrdě oponuji – obsahy neměníme, ty mají kultivovat publikum. Jen jsme změnili formu. A kupodivu nám narostl počet posluchačů. Navíc jsme začali být sexy pro mladší ročníky.

Víme čísla?
V květnu byl náš podíl na trhu 23, 1 procenta, což je nejlepší výsledek za posledních deset let. Když jsem nastupoval, share byl cca 19 procent. To je myslím slušný nárůst. Radiožurnál měl tehdy 680 tisíc posluchačů, dnes má přes osm set tisíc. Současný trend značí, že naše obsahy jsou atraktivní a doba poslechu se prodlužuje.

Co posluchači rádi pouštějí a jaké stanice?
Radiožurnál se víc líbí mužům, Dvojka ženám, řečeno hodně obecně. Přičemž mezi tématy vévodí domácí politika. O víkendu jsem byl v Maďarsku a jeden kolega pracující pro česká i maďarská média mi řekl, že pociťuje narůstající nezájem ČRo 
o zahraniční dění na rozdíl od Slováků či Maďarů. Svým způsobem to tak je, musel jsem to přiznat. Zahraničí zkrátka tolik netáhne, ani naše blízké okolí. Je to problém, ale my musíme akcentovat i to, co bude našeho posluchače zajímat. Tím však nemyslím, že bychom zahraniční či jiná témata opomíjeli. Naší povinností je věnovat se událostem a tématům 
v širokém měřítku – bavit, informovat, ale také vzdělávat a vychovávat našeho posluchače. Plnit zkrátka veřejnoprávní roli, a to děláme odpovědně a dobře.

„Plus bude mít od podzimu větší pokrytí. Dosud sdílel frekvence s Reginou, což nevyhovovalo ani Plusu, ani Regině. Bylo to náhradní řešení. Teď bude vysílat na VKV, nepůjde sice 
o plnohodnotnou síť, ale obsáhne větší městské celky."

Pojďme k rozhlasové zábavě. Jak jste spokojen s tou stávající, s jejími žánry a autory?
Jsou lidé, kteří se skvěle baví u politického zpravodajství. Ale narážíte-li na humor, jaký známe třeba od Horníčka nebo Lasicy a Satinského, tak ten postrádám. Moudrost jejich filozofujícího humoru je osvobozující. Dnešní profese humoristy je ale devalvována. Říká se jí bavič – což je člověk, který si může plácat, co chce a jak chce. Stejně tak mi chybí satira. Jako bychom se báli upozornit na některé ošemetné věci ze společnosti, politiky, kultury. Vrátím se k Maďarům – ti si umí udělat ostrou srandu z politiků ve vysílání! Víte, začíná to u autorů. A já je tady nevidím. Poptávka v rádiu je, ale bereme jen to, co nabízí trh.

A co soutěž nebo výběrové řízení? Autoři určitě jsou, jen 
o nich nevíte. Musíte hledat.
Ptáte se správně. Už tři roky se snažím oživit dávné časy Československého rozhlasu a pořádat autorskou a interpretační soutěž. Je to velký deficit, který rozhlas má. Ale na straně umělců není vůle.

To se mi nechce věřit. Nabízíte málo peněz?
Není to ani v penězích. Tvůrci sami nejeví zájem.

„Jsou lidé, kteří se skvěle baví u politického zpravodajství. Ale narážíte-li na humor, jaký známe třeba od Horníčka nebo Lasicy a Satinského, tak ten postrádám. Moudrost jejich filozofujícího humoru je osvobozující. Dnešní profese humoristy je ale devalvována. Říká se jí bavič – což je člověk, který si může plácat, co chce a jak chce."

Čili jste soutěže zkusili, ale umělci se nehrnuli, chápu to správně?
To ne. My jako rozhlas nemůžeme sami něco takového pořádat, zkoušeli jsme se spojit s autorskými svazy, zatím je to ale v útlumu. Soutěže vážné hudby existují, tam je to dobré. Něco se rýsuje i v literární oblasti. Vypsali jsme soutěž na původní autorské drama. Jedna z deseti vybraných her – sci-fi drama Pescho – teď vyhrála hlavní cenu na prestižním festivalu v Bukurešti.

Gratuluju. Ale já měla na mysli spíš správně zacílené výzvy pro autory té vzpomínané satiry a chytrého humoru. Kde jsou časy vinárny U Pavouka…
Vy pamatujete vinárnu 
U Pavouka? Nevypadáte. Ale pokud jde o tu soutěž, garantuji vám, že v ní dnes nenajdete dobrou satiru. Nemáme ani autory scének, což bývala velká doména rozhlasové zábavy.

Třeba na to nejdete dobře. Můžete autory provokovat konkrétními tématy.
To jsme nezkusili, to je pravda. Že bychom soutěže tematizovali. Bylo by to dobré, protože máme bohatý archiv, ale i jemu jsme hodně dlužni. V oblasti současného humoru určitě.

Schválně, kdy jste se naposled díky Českému rozhlasu upřímně zasmál? Tedy, pokud to nebyl výrok nějakého politika…
To musím chvíli přemýšlet. Ale vlastně ano. Trávím 
v práci až dvanáct hodin, ale v pátek mívám takový rituál. Odpoledne sednu do auta, jedu na chalupu a pouštím si cestou Dvojku, pořad Štastnou cestu. Moderuje ho Jan Rosák. A musím vám říct, že ho mám rád. Je vtipný a milý a jeho poznámkám se opravdu upřímně směju. 
A jsme zpátky u toho humoru – i on je stará škola. A umí to.

Peter Duhan
Český novinář a manažer, generální ředitel Českého rozhlasu.

Narodil se v roce 1946.

Vystudoval Vysokou školu múzických umění v Bratislavě, obor filmová a televizní scenáristika.

V letech 1971 až 1989 působil jako dramaturg zábavy Československé televize, poté se stal šéfredaktorem deníku Verejnosť.

V letech 1991 až 1992 byl ústředním ředitelem Československého rozhlasu, pracoval
v komerčním sektoru, např. pro kabelovou televizi Cabel plus 
a vydavatelství Beseda Holding spojené s TV Nova.

Do funkce generálního ředitele Českého rozhlasu nastoupil 
v únoru 2010 po rezignaci Richarda Medka.

Autor: Jana Podskalská

20.6.2015 VSTUP DO DISKUSE 38
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Ve věku 69 let zemřel kytarista Radim Hladík

Praha -Ve věku 69 let zemřel dnes ráno kytarista Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect, sdělil to současný zpěvák kapely Honza Křížek. Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.

Záchranáři našli části těl obětí havárie indonéského letadla

Jakarta - Indonéští záchranáři dnes našli části těl v moři v oblasti, kde v sobotu havarovalo policejní letadlo se 13 osobami na palubě. Oznámil to na tiskové konferenci šéf Indonéské pátrací a záchranné agentury (BASARNAS) s tím, že ostatky pravděpodobných obětí byly nalezeny v místě, kde už vesničané dříve vylovili sedadlo z letadla a vak obsahující mobilní telefon a policejní doklady.

AKTUALIZOVÁNO

Koukalová ovládla stíhačku! Zazářili i Krčmář s Puskarčíkovou

Östersund /FOTOGALERIE/ - Biatlonistka Gabriela Koukalová vyhrála stíhací závod Světového poháru v Östersundu. Do vedení se dostala už po úvodní střelbě a do cíle dojela o osm sekund před Němkou Laurou Dahlmeierovou. Eva Puskarčíková skončila osmá, což je její nejlepší individuální výsledek v SP, Lucie Charvátová byla dvanáctá a Veronika Vítková osmnáctá. V mužské stíhačce se Michal Krčmář posunul proti sprintu o 31 míst a dojel sedmý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies