VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ředitel ČRo: Regionální stanice oslovují nejstarší posluchače, to chceme změnit

Praha /ROZHOVOR/ - Ač na prahu důchodového věku, elán mu nechybí: Peter Duhan se celý život pohyboval v médiích a poté, co se předloni v březnu stal generálním ředitelem Českého rozhlasu, obrací tuto veřejnoprávní instituci naruby. Posluchači to zatím moc netuší. Navenek se nová tvář vysílání všech stanic ČRo začne projevovat po Novém roce.

27.12.2012 29
SDÍLEJ:

Generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan.Foto: Deník/ David Taneček

O změny se v Českém rozhlase naposled pokusila Barbora Tachecí a po pár měsících skončila na psychiatrii, protože je odmítli posluchači, i většina zaměstnanců. Neobáváte se, že vás postihne podobný osud?
Doufám, že ne. Ale na Báru Tachecí často myslím jako na odvážnou ženu. Její koncept se týkal jenom Radiožurnálu, žel bohu se ale objevila v rozhlase v nepravý čas a možná kolem sebe neměla ty pravé lidi. Nicméně se po jejím odchodu ukázalo, že posluchači Radiožurnálu reagovali na změny pozitivně, protože jejich počet vzrostl na 800 000, zatímco po jejím odchodu klesl o 140 000, což je masivní číslo. Změnami ve vysílání Radiožurnálu se nám jich od letošního léta povedlo získat polovinu nazpátek, což pokládám za úspěch.

Čím se vám to podařilo?
Zejména hudební dramaturgií. Ukázalo se, že s hudbou se dá pracovat mnohem citlivěji ve vazbě na mluvené slovo. Pak tam ale nastoupilo i několik nových zkušených a vzdělaných editorů. Hlavně z elektronických médií, což se ukazuje jako dobrý tah. Radiožurnál se bude ještě víc profilovat jako zpravodajská stanice, přinášející stále nové a nové zprávy a vstupy moderátorů, jakmile se něco děje. Ale kromě toho klade Radiožurnál důraz i na všechny informace, týkající se života občanů, ať už je to počasí, Zelená vlna, nebo spotřebitelský servis, jízdní řády a podobně.

Radiožurnál ale není jediná zpravodajská stanice. Co čeká Rádio Česko a ČRo 6, které vzešly ze spolupráce Českého rozhlasu s britskou BBC a s Rádiem Svobodná Evropa?
Od 1. března začne vysílat Český rozhlas Plus, stanice mluveného slova, která se bude zabývat analytickou žurnalistikou, bude uvádět věci do souvislostí, komentovat, prostě dělat to, na co na Radiožurnálu při jeho důrazu na rychlost a na přinášení čerstvých zpráv není čas.

Na jakých vlnách bude tahle stanice vysílat?
Měli jsme v plánu vytvořit společný projekt s BBC, na jehož základě existovalo Rádio Česko, a to s tím, že budeme společně vysílat takovýto produkt asi 12 hodin denně na VKV frekvenci, na které vysílá BBC. Což nám ale zakázala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání s tím, že nelze ze zákona provozovat jakoukoli programovou činnost spolu s vysílatelem, který má přidělenou licenci. Věděli jsme, že by tyhle problémy mohly nastat, a tak žádáme o přidělení další sítě VKV. Dokud ji nedostaneme, bude stanice Plus vysílat na dosavadní střední vlně ČRo6.

Jak budou vypadat regionální stanice?
Ze zákona musí veřejnoprávní rozhlas uspokojovat poptávku všech věkových skupin obyvatelstva. Regionální stanice jsou určeny hlavně pro starší posluchače. Jenže nedávno jsem potkal na Vinohradské třídě jednoho známého a ten mi řekl, že si jde zatancovat do Radiopaláce rokenrol. A opravdu jsem tam viděl sál plný lidí důchodového věku, kteří ten rokenrol tancovali. Sice nevím, jak to s nimi dopadlo, ale uvědomil jsem si, že lidi staří jako já vyrostli v kultuře 60. let a jsou tím ovlivněni.

Myslíte tedy, že regionální stanice už dnešní důchodce neosloví?
Nechci generalizovat, na venkově je to jistě odlišné, nicméně česká společnost se radikálně proměnila a výzkumy ukazují, že regionální stanice až na malé výjimky oslovují skutečně až ty nejstarší posluchače. To chceme změnit.

Tím, že na regionálních stanicích už nebude dominovat jen dechovka?
Bude toho víc. Někdy v roce 2014 chceme regionální stanice zasíťovat a vytvořit z nich národní okruh. Což neznamená, a už to vysvětluji nejmíň rok, že posluchači v regionech, zvyklí na svoje vysílání, o něj přijdou. K němu ale přibudou sdílené pořady, protože nemá smysl, aby si každé regionální studio zvlášť vyrábělo svoje magazíny, když si je mohou vyměňovat. A za třetí se počítá s tím, že regiony budou mít svůj centrální program. Ten ale nebude produkovat Praha, protože si ho budou skládat regiony.

Co uděláte s ČRo2 ?
Když budeme měnit regionální stanice, tak se musíme zamyslet i nad „Dvojkou", protože ta má velmi obdobné publikum jako regiony. Poslední trend sice vykazuje, že se jí už daří nabírat mladší posluchače, ale kvůli odstínění bude muset „Dvojka" v příštím roce projít podobně radikální změnou jako Radiožurnál.

A budoucnost stanice Vltava?
S největší pravděpodobností vyskládáme program stanice Plus tak, že se tam objeví de facto všechny slovesné žánry. Pak by Vltava byla v některých částech, například ve vysílání rozhlasový her nebo dokumentů, duplicitní, takže změna by se jí nemohla vyhnout. Zato by jí přibylo více hudby, klasiky, oper, ale i muzikálů. Na tuhle změnu ale zatím nespěcháme.

Rozhlas zavádí také rozhlasový kanál pro děti: jak jste s přípravami daleko?
Veřejnoprávní rádio má vůči dětem a mládeži do 20 let velký dluh. Internetové Rádio Junior je první vlaštovka. Současně vzniká tvůrčí skupina, jejímž úkolem bude vytvářet programy pro děti a mládež nejen pro internetové rádio, ale i pro všechny stanice ČRo vyjma Radiožurnálu.

Nejsou dneska děti raději na sociálních sítích?
Poptávka existuje. Budeme spolupracovat se školkami, se školami, s Ministerstvem školství, nevylučujeme ani společné programy s Českou televizí. Sílu sociálních sítí si ale uvědomujeme a chceme jim věnovat velkou pozornost a aktivně jejich prostřednictvím spolupracovat s posluchači tak, aby přímo ovlivňovali vznik některých rozhlasových formátů.

Jaké strukturální změny si tahle přestavba vyžádala uvnitř ČRo?
Vzniklo Centrum zpravodajství, Centrum výroby a Centrum vysílání. Centrum zpravodajství ovšem potřebuje newsroom. A my jsme zjistili, že v celé rekonstruované budově rozhlasu na Vinohradské třídě včetně přístavby pro něj není vhodný prostor, protože na to nikdo nemyslel. Nezbylo než do zrekonstruované budovy stavebně zasáhnout, což se, myslím, povedlo kultivovaným způsobem a s minimálními náklady. Ale už dneska víme, že to nebude za deset let stačit. Také jsme zjistili, že když jsme změnili organizačně strukturu na tři sekce, tak musíme udělat i redislokaci, aby to mělo hlavu a patu. Takže nás čeká příští rok velké stěhování.

Bude tohle všechno mít vliv na výši rozhlasových poplatků?
Kdybych dneska přišel do sněmovny s tím, že chci zvýšit poplatky, tak mi poslanci řeknou, že jsem se zbláznil. Že bychom v příštích pěti letech mohli nějaké zvýšení koncesionářských poplatků požadovat, s tím vůbec nepočítáme. V současnosti je ČRo ve velice dobré finanční kondici. O to se zasloužili naši posluchači, protože i za této hospodářsky složité situace je platební morálka prostě vynikající a já bych za to chtěl posluchačům moc a moc poděkovat.

Autor: Ludmila Rakušanová

27.12.2012 VSTUP DO DISKUSE 29
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš
17 7

Median: Drahoš by ve druhém kole prezidentské volby porazil Zemana

Afričtí uprchlíci na ostrově Lampedusa. Prostředky na jejich život si pro sebe inkasovala italská mafie.
1

Libyjští pašeráci lidí cpou do lodí rekordní počty uprchlíků

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies