VYBERTE SI REGION

Ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva: Blbec by se mohl psát s velkým B

Praha – Dlouhé chodby, malé kamrlíky a knihy. Tisíce knih. To je prostředí, v němž se pohybuje Karel Oliva, ředitel ústavu, jenž bdí nad spisovnou podobou mateřského jazyka. Momentálně tu zažívají vášnivé debaty o psaní velkých písmen, ale Karel Oliva se zamýšlí i nad širším kontextem vzdělání v Česku. Když bere do ruky jednu z učebnic, jejímž autorem je jeho děd Karel, říká: „Na tuto rodinnou tradici jsem pyšný. Pokud si národ nepěstuje své elity, nemůže přežít."

22.6.2012 33
SDÍLEJ:

Ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR Karel Oliva.Foto: Deník/Divíšek Martin

Skončil druhý ročník státních maturit. Zdá se, že toto pozdně narozené dítě zachází na úbytě, nemyslíte?
Když si pročítám vše, co se o maturitách píše, tak si myslím, že to dítě se narodilo nejen pozdě, ale i s nevhodnou podobou.

Má stát trvat na nějaké jednotné srovnávací zkoušce?
Jsem zastáncem státní maturity, protože není úplně praktické, aby si každá škola nastavovala laťku pro závěrečnou zkoušku samostatně. To totiž vylučuje srovnání kvality středních škol a znemožňuje univerzitám, aby si vybíraly mezi jejich absolventy. Myšlenka státní maturity je dobrá, neboť přiznává, že máme střední školství různého druhu, ale na jeho konci musíme všem naměřit stejným metrem.

Na co by měli mít středoškoláci státní štempl?
Závěrečné vysvědčení ze střední školy vytváří jakýsi předpoklad, že jeho držitel se umí vyjadřovat ve svém mateřském jazyce a že má slušnou úroveň abstraktního myšlení, což zaštiťuje matematika. Ti, kteří se připravují na konkrétní vysokou školu, by měli mít možnost skládat státní maturitu i z předmětů, které jsou pro danou univerzitu profilové.

Je podle vás šance, že se čeští vzdělanci a čeští politici kdy dohodnou na účelné podobě státní maturity?
Myslím, že nový ministr školství Petr Fiala o tom má docela dobrou představu. Jako bývalý rektor prestižní Masarykovy univerzity sám dobře ví, že zájemci o vysokoškolské vzdělání nemají optimální kvalitu.

Vidíte, zrovna profesor Fiala v rozhovoru pro Deník řekl, že „vysokoškolské vzdělání se z elitní stalo masovou záležitostí, ale to není nic špatného, naopak. Když lidé chtějí a mohou studovat, je to v pořádku".
Nechci se s panem ministrem pouštět do křížku, ale podle mne je třeba ty úrovně odlišit. Naše školství se stalo obětí trendu, že ve vyspělé společnosti by mělo být zhruba 60 procent vysokoškolsky vzdělaných lidí. To se vyřešilo tak, že se na VŠ dostávají skoro všichni. Tím, že nerozlišujeme všeobecně vzdělávací vysoké školy a výzkumné univerzity, do nichž by měli přicházet nejlepší z nejlepších, obecně klesá úroveň výuky. Zásadní negativní efekt vidím v tom, že potlačujeme motivaci nadaných jedinců. Oni nemají důvod snažit se, aby vynikli nad průměr, který navíc stále klesá. Nižší průměr znamená, že mizí elity. Máme vskutku málo vynikajících studentů - měřeno nejen českými, ale i mezinárodními poměry. To je smrtelné nebezpečí pro celou společnost.

Může pokles vzdělanosti poslat Česko na periferii Evropy?
Samozřejmě. Kdybychom byli národ složený ze samých Einsteinů, a nikdo neuměl zatlouct hřebík, budeme na tom taky špatně, ale v globalizovaném světě si můžeme povolat odborníky na zatloukání hřebíků. V momentě, kdy budeme sami umět jen zatlouct hřebík, ale dál naše intelektuální schopnosti nedosáhnou, Einsteini se k nám nepohrnou.

Ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR Karel Oliva poskytl 18. června v Praze rozhovor Deníku.

Tím se zase vracíme k otázce, jak učit. Momentálně se třeba vedou diskuse o užitečnosti testování. Je to cesta ke zvýšení kvality?
Myšlenka, že jsme si všichni rovni, je správná. Neznamená ale, že jsme všichni stejní. Systém školství je třeba nastavit tak, aby byly školy pro nadané, průměrné a jistě i podprůměrné. Rovnostářství, které tu zavládlo, je nebezpečné právě kvůli snížení obecné úrovně vzdělanosti národa. Gymnázia prostě musejí být elitní a mezi nimi mají zářit ještě ta úplně nejprestižnější.

V praxi to ale vypadá tak, že na těch osmiletých studuje už pětina středoškoláků, neboť za každého žáka pan ředitel dostane obolus, což je důležitější než kvalitativní měřítko.
Stejně jako na univerzitách. Školy u nás získávají finance nikoli na základě výukových kvalit, ale podle toho, kolik mají studentů. To je praktické jádro problému. Když jsem placen poměrově k počtu studentů, nejsem logicky motivován k tomu, abych ty špatné vyházel. Naopak, nechám prolézt všechny, když jde o prachy.

Stejně důležité jako koho učit, je i to, jak. Jste příznivcem faktografické výuky, nebo spíš té, jež klade důraz na samostatné myšlení a originální řešení?
Vždycky to musí být nějaký mix. Nejde jen o to, umět odříkat fakta, stejně jako nám nebude nic platné, když budeme výborně umět dávat věci do souvislostí, ale nebudeme mít do nich co dávat. Osobně jsem spíš na straně kombinačních schopností. V momentě, kdy se člověk naučí na internetu vyhledávat ze spolehlivých zdrojů, tak je spíš třeba umět si vytvořit souvislosti. Kdy byla třeba bitva na Moravském poli, si já třeba pamatuji..

To všichni – 1278.
Ano, ano, ale to si snadno vyhledáte, ale jak to zasáhlo do dalšího vývoje a že to byl faktický konec přemyslovské éry, na to už potřebujete širší záběr a schopnost se na věci dívat synteticky.

Ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR Karel Oliva poskytl 18. června v Praze rozhovor Deníku.

Ptám se i proto, že váš ústav se v posledních dnech dostal do centra pozornosti hned po Davidu Rathovi a Vlastě Parkanové…
Takovou společnost já tedy nevítám.

Však ve vašem případě nejde o miliony v krabici ani o miliardy za letadla, ale o velká písmena. Musím uznat, že nápad psát v citově zabarveném zvolání To je ale blbec velké B mě novinářsky velmi zaujal. Vím přesně, kdy bych ho použila.
Nejen velké B, i velké L by se dalo u některých psát (smích).

Co nás tedy čeká, budou se po poslední úpravě z roku 1993 děti zase drtit všechno znovu?
Uvědomme si, že pravopis a užívání spisovné češtiny má svou praktickou funkci. Naše společnost už je tak komplikovaná, že mnoho věcí se musí podchycovat smluvně. V momentě, kdy nebudeme mít pravidla na to, jaké psát i a kam položit čárku, což má významový dopad, selže psaný jazyk jako základní komunikační prostředek. Soudce musí mít v projednávaných přích oporu v pravopisných pravidlech. Když někde čárka je, znamená to pro právníky tohle, není-li, znamená to něco jiného.

Budiž, ale řekla bych, že je jedno, zda smlouva byla sepsána v hospodě Na Růžku, nebo Na růžku.
To asi ano. Moje soukromá představa o reformě psaní velkých písmen je projasnit současná zamotaná pravidla, která sama sobě často protiřečí. Mají být jednoduchá pro pisatele i čtenáře. V textu je třeba snadno odlišit, co je jeden a co víc názvů. Osobně bych razil – jako že o tom nerozhoduji – abychom v názvu psali všechna písmena velká. Takže hospoda Na Růžku nebo Petrov U Prahy. Každému by tak bylo jasné, že odsud až posud jde o jeden název. Jiná věc je, že dnes si každý úředník, který vede odbor se dvěma zaměstnanci myslí, že by si zasloužil velké písmeno, třeba Odbor pro vysypávání popelnic. To už ovšem není problém jazykový. Pravidla říkají, že když je něco název nebo vlastní jméno, píše se to s velkým písmenem. Jazykovědci ale nerozhodují o tom, co je název. Chce-li někdo psát odbor na popelnice s velkým O, je to spíš pro psychology nebo psychiatry.

Říkal jste, že o hospodě Na Růžku nebudete rozhodovat vy. Kdo tedy?
Kolektiv odborníků v jazykové poradně. Já nejsem ředitel jazyka českého, ale jeho ústavu.

S velkým Ú ovšem.
To ano.

Využijete i dotazníků, které lidé na váš popud vyplňují a píší, jaké změny by si přáli?
Jsme za jejich názor vděční, vezmeme ho v úvahu, ale nejde o nějaké všelidové hlasování o paní velkých písmen či zájmena mně/mě. Rozhodnou jazykoví odborníci.

Ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR Karel Oliva poskytl 18. června v Praze rozhovor Deníku.

Když se spouštěl projekt Matematika s chutí, který má pomoci učit tuto disciplínu přitažlivěji, uvedl jste, že člověk s matematickým vzděláním může dělat cokoli, zatímco opačně to rozhodně neplatí.
To je fakt, například moje ročníková kolegyně z MATFYZ je ředitelkou Fyziologického ústavu akademie věd. Matematika není počtářství, ale hledání struktur a vztahů mezi věcmi. Je to určitý způsob uvažování, který se dá využít kdekoliv. Vědní obor, který nepoužívá matematiku, je mi podezřelý.

Proč ji ale děti tolik nemají rády a dosahují v ní špatných výsledků?
Možná k tomu přispívá i jakési podivné společenské klima, kdy se kdejaká naše celebrita chlubí, že propadla z matematiky. Přitom nikdo by asi neřekl, že je hrdý na to, že neví jaké i se píše ve slově kobyla.

Neříkají to proto, že mají hluboce negativní školní vzpomínku na výuku matematiky?
Já jsem měl na učitele matematiky štěstí, takže si to nemyslím.

V souvislosti s maturitou se znovu objevila otázka, jestli je nutné, aby děti biflovaly všechny věty vedlejší přípustkové, doplňkové, účelové atd. K čemu jim to v životě pak bude?
Jestli se ptáte takto, pak k ničemu, stejně jako plži, mlži, hlavonožci nebo krystalická mřížka křemene. Ale my přece chceme, aby středoškoláci měli jistý náhled na svět, strukturu znalostí, aby věděli, jak se ve složitém světě orientovat. Věty vedlejší jsou z hlediska znalosti českého jazyka nepodstatné, ten umíme od maminky. Měli by ale mít povědomí o konstrukci jazyka, neboť je to nezbytné při výuce cizích řečí. Anglická věta začíná podmětem, pak následuje přísudek, příslovečné určení místa a času. V německé větě vedlejší je zase sloveso na konci. Když děti nebudou vědět, co ty pojmy znamenají, nikdy se cizí jazyk nenaučí. Pochopitelně jsou tací, kteří o to ani neusilují. A pak ano, ti se nemusejí učit věty vedlejší, plže ani mřížky, vlastně nic.


My teď spolu vedeme rozhovor, ale uměl byste se trefit žánrově do úvahy, vyprávění, popisu či líčení, na čemž u letošní maturity pohořeli i jedničkáři?
Asi ne. Ale na druhou stranu nevidím nic špatného na požadavku, aby osmnáctiletá slečna věděla, že líčení je i něco jiného než jen šminky.

Ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR Karel Oliva poskytl 18. června v Praze rozhovor Deníku.

KDO JE doc. RNDr. KAREL OLIVA, Dr.
- Narodil se 26. listopadu 1958 v rodině uznávaných lingvistů. Jeho otec Karel byl významným polonistou, je autorem rozsáhlého Polsko-českého slovníku, děd Karel napsal několik učebnic literatury a čítanky.
- Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, zabývá se matematickou lingvistikou a formální syntaxí. Angažuje se v projektu Matematika s chutí.
- Je ředitelem Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR.
- Působil na Bulharské akademii věd či v Rakouském institutu pro výzkum umělé inteligence ve Vídni.

Autor: Kateřina Perknerová

22.6.2012 VSTUP DO DISKUSE 33
SDÍLEJ:

Policie vyšetřuje učitele, který se ve škole zamykal s žáky

Šumperk – Nestandardní chování pedagoga v Základní škole Sluneční v Šumperku vyšetřují kriminalisté. Učitel se koncem minulého týdne zamkl s několika žáky čtvrté třídy v jedné z učeben. Co se za zavřenými dveřmi dělo, je nyní předmětem dohadů. Údajně si kantor na mobilní telefon fotografoval hochy vysvlečené v prádle. Později měl učitel vysvětlovat, že se jednalo o projekt do hodin anglického jazyka.

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

AKTUALIZOVÁNO

Trump pozval Zemana na návštěvu Bílého domu

Praha - Příští americký prezident Donald Trump pozval českého prezidenta Miloše Zemana k návštěvě Bílého domu. Řekl mu to v dnešním telefonickém rozhovoru, sdělil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Návštěva by se mohla uskutečnit v dubnu příštího roku. Zeman zároveň Trumpa pozval na návštěvu České republiky, americký prezident pozvání přijal.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies