VYBERTE SI REGION

Ředitel ZŠ Poběžovice: Nejmenší problémy s inkluzí mají děti. Jsou bez předsudků

Praha /ROZHOVOR/ – Ačkoli o společném vzdělávání se nyní hovoří jako o horké novince, na mnoha školách už ho několik let úspěšně praktikují. Pozitivní příklady shromažďuje například Liga komunitních škol. Deník hovořil s jejím zástupcem Vladimírem Foistem.

17.2.2016 13
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoAutor: Deník/Klimentová Lenka

Jste pro, aby od 1. září 2016 vešla v účinnost novela školského zákona a inkluzivní vzdělání se spustilo naplno?
Obávám se, že jde o zcela zásadní mýtus. Principy společného vzdělávání jsou v zásadě ukotveny ve školském zákoně již od roku 2004. Inkluze není žádným ukvapeným projektem, ale jedná se o procesní změnu, kterou již zcela přirozeně praktikuje celá řada škol. Podstatné je to, že od 1. září 2016 bude podpora žákům s postižením poskytována nárokově a ředitelé již nebudou muset složitě obhajovat své požadavky na získání podpory pro konkrétní žáky, například péči asistenta pedagoga, a namísto vyčerpávajícího shánění finančních prostředků se budou moci více věnovat vlastnímu pedagogickému procesu. Úprava legislativy poskytne školám také dostatečnou oporu pro konkrétní nastavení podpůrných opatření na školách.

Jak je vaše škola na tuto změnu připravena?
Pro naši školu se toho moc nezmění. V současnosti poskytujeme individuální podporu 83 žákům z celkového počtu 243. K tomuto stavu jsme dospěli postupnými kroky od roku 2008, kdy jsme zahájili transformační proces.

Vladimír FoistKolik rodičů hodlá své dítě s handicapem přeřadit z praktické školy do vaší ZŠ a kolik prvňáků se speciálními potřebami se k vám zapsalo?
V této oblasti již několik let úzce spolupracujeme s mateřskou školou a společně uplatňujeme inkluzivní přístup již u předškolního vzdělávání, což přináší dlouhodobě pozitivní efekt při přechodu dětí na základní školu. Vytváříme si obraz složení budoucí první třídy ještě před zahájením školní docházky a snažíme se na možná specifika připravit předem. Vzhledem k tomu, že již praktikujeme společné vzdělávání celou jednu školní generaci a děti z našeho regionu jsme již postupně reintegrovali nebo zapsali, nevím o žádném chystaném přestupu z praktické školy.

Co na inkluzi říkají rodiče zdravých dětí a tyto děti samy? Mají z příchodu handicapovaných spolužáků strach, nebo naopak?
Většina obav pramení právě ze strachu a také z nedostatku informací. Jsem přesvědčen, že pokud škola věnuje dostatečnou pozornost práci s místní komunitou a získá si její důvěru, obavy postupně ustoupí. Snažíme se, aby naše škola byla otevřená a velký důraz klademe na vzájemnou komunikaci všech účastníků společného vzdělávání. Kdo má s inkluzí nejmenší problém, to jsou zcela určitě děti, které ještě nejsou zasaženy předsudky dospělých.

Podporuje vaši snahu o inkluzi zřizovatel?
Se zřizovatelem jsme vytvořili společnou dlouhodobou strategii. Společné vzdělávání těsně navazuje na sociální politiku města. Máme vytvořenou pracovní skupinu Vzdělání a rodina, kde se potkávají zástupci radnice, školy, rodičů i neziskovek, aby hledali možné cesty k zefektivnění systému vzdělávání 
v oblasti.

Je společné vzdělávání dostatečně zabezpečeno po metodické a finanční stránce z centra?
Právě probíhá rozsáhlá informační kampaň podpořená výjezdy paní ministryně a jejího týmu do regionů, k dispozici je celá řada metodických materiálů pro pedagogy i vedení škol. Zásadní kroky byly učiněny i pro zlepšení finanční situace, i když tady nelze předpokládat, že se vše vyřeší ze dne na den. Jako ředitelé škol můžeme čerpat rozvojové programy, pro přechodné období, než bude systém plně financován ze státního rozpočtu, jsou připraveny šablony, ze kterých lze získat například školního psychologa, speciálního pedagoga nebo školní asistenty (nikoli asistenty pedagoga), můžeme uplatňovat zesílení finančních nároků formou navýšení rozpočtu k posílení podpůrných inkluzivních opatření.

Jak ve světle svých pedagogických zkušeností hodnotíte větu prezidenta Miloše Zemana, že „inkluzivní vzdělávání bude jedním z mnoha nezdařených experimentů a dětem uškodí, neboť společné vzdělávání zdravých a postižených dětí je jen módní vlnou"?
Naše škola prošla několikaletým transformačním procesem a společnému vzdělání se cíleně věnujeme osm let. Rozhodně však nejde o nějaký vynucený „módní výstřelek". Společné vzdělávání považujeme za naprosto přirozené, naopak odmítáme veškeré formy umělé segregace a stigmatizace žáků ve vzdělávání. K naplňování principů inkluze nás přivedla snaha o konkrétní řešení situace v našem regionu, který je specifický svým sociálním rozvrstvením obyvatelstva. Společně se zřizovatelem jsme hledali konstruktivní strategii vedoucí 
v budoucnosti ke stabilizaci stále zanedbávaného pohraničního regionu a k jeho dalšímu rozvoji. Jsme přesvědčeni, že společné vzdělávání a komunitní přístup ke školství je jedním z účinných receptů na problémy současného světa. Věříme, že když se děti budou vzdělávat společně bez ohledu na svůj zdravotní stav, původ či sociální postavení, vytvoří i společnou budoucnost s větší mírou tolerance
a vzájemného respektu. Rozhodně se nejedná o žádný experiment, ale zcela zjevně o fungující přístup ke vzdělávání, což lze doložit našimi i zahraničními zkušenostmi.

Autor: Kateřina Perknerová

17.2.2016 VSTUP DO DISKUSE 13
SDÍLEJ:

Bývalý šéf Pentagonu: Riziko jaderné války ještě nebylo větší

Washington - Riziko vypuknutí jaderné války teď světu hrozí víc než kdy jindy, myslí si bývalý americký ministr obrany William Perry. "Je to pravda už řadu let, jenom jsme to nechápali," řekl listu The Dallas Morning News. Perry stál v čele Pentagonu v letech 1994 až 1997 za vlády prezidenta Billa Clintona.

AKTUALIZOVÁNO
Ilustrační foto

Při velkém požáru skladu v Moskvě zemřelo nejméně 17 lidí

Moskva - Při velkém požáru skladu v tiskárně dnes v Moskvě zemřelo nejméně 17 lidí. Oznámilo to ruské ministerstvo pro mimořádné situace. Proč objekt, v němž bylo v té době přes 30 lidí, zachvátily plameny, zatím není jasné. Vyšetřovatelé prověřují několik možných verzí příčin neštěstí.

Merkelová byla u V4 na "nesplnitelné misi", píše německý tisk

Berlín - Reakce dnešního německého tisku na návštěvu kancléřky Angely Merkelové v Praze a ve Varšavě jsou kritické zejména k migrační politice středoevropských vlád. Merkelová prý ve východní Evropě viděla, že Evropská unie není primárně hodnotovým společenstvím. Na své cestě si neodpočinula a její snahy o sblížení v otázce uprchlíků se ukázaly jako "nesplnitelná mise". Vyplývá to z komentářů německých listů zveřejněných agenturou DPA.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies