Ředitelé nevědí, jak zvedat platy. Úředníci šílí

Chcete vidět, jak vypadá peklo na zemi? Pak můžete navštívit ředitelnu jakékoli školy, mateřskou počínaje a střední konče. Tam se totiž v těchto dnech potýkají s novou platovou tabulkou.

Záměr ministra školství Josefa Dobeše (VV) zvednout potupně nízké příjmy začínajících kantorů naráží v praxi na neprůstřelnou hradbu předpisů.

Úředníci nestíhají

Zatímco normálnímu člověku je jasné, kdo je mladý učitel, vyhlášky z toho udělaly bramboračku, v níž se jen tak někdo nevyzná, nebo ji považuje za nespravedlivou.

„Ve školní družině máme velmi dobré, kvalifikované vychovatelky. Jedna má vystudovanou Vyšší odbornou pedagogickou školu, má státnice z anglického jazyka. Té se ale platové zvýšení netýká. Dále bere 15 000 korun hrubého. Kdyby ale teď nastoupila bakalářka z jakékoli vysoké školy a pedagogickým kurzem, rázem bude nejlépe placeným pracovníkem družiny. Na výplatní pásce bude mít zhruba o 5000 korun víc. Bez praxe, zkušeností. Proč?“ ptá se zástupkyně ředitele pražské ZŠ Mezi Školami Marta Šefčíková.

Pravidla pro zvýšení platů, na něž ministerstvo získalo 2,1 miliardy korun, jsou tak komplikovaná, že Dobešovi úředníci pomalu neřeší nic jiného než zoufalé dotazy z terénu. „Nelze to vysvětlit jednoduše, kdyby to šlo, ušetřili bychom si tisíce dotazů, kterých už máme 3 800,“ říká Jana Holíková z tiskového odboru ministerstva školství.

Nespravedlivá kritéria

Vše se točí kolem odborné kvalifikace, která je pro mzdový růst rozhodující. Jenže ta je pro každou kategorii nastavena úplně jinak a lze ji získat různým způsobem.

Obecně platí, že na tarif od 20 tisíc korun má narok pedagogický pracovník zařazený do 9. a vyšší platové třídy, který má vysokoškolské vzdělání a odbornou kvalifikaci.

Může to být třeba bakalář z technické fakulty a střední pedagogickou školou. Nikoli už absolvent anglistiky bez doplňkového studia pedagogiky nejméně v rozsahu 120 hodin.

Pokud kritéria splní, mohou si o vyšší plat říct učitelé, vychovatelé, speciální pedagogové, školní psychologové i trenéři či asistenti.

„Zvýšení tarifů se mělo týkat všech pedagogických pracovníků, protože patnáct tisíc hrubého za to, že má někdo na starosti 25 dětí, které vychovává, mi připadá zoufale málo. Tarifní plat by měl být za pracovní pozici a kvalifikaci ze zákona, zvýhodnění by se mělo týkat jen kvality za odvedenou práci bez ohledu na formálně dosažený stupeň vzdělání,“ míní Šefčíková.

V prvním pololetí loňského roku byly průměrné platy učitelů včetně vedoucích pracovníků v mateřských školách 19 500 korun, na ZŠ 25 tisíc korun a na středních 26 300 korun.