VYBERTE SI REGION

Ředitelé nevědí, jak zvedat platy. Úředníci šílí

Praha – Začínající učitelé berou od ledna víc. Ve vyhlášce se ale skoro nikdo nevyzná

21.1.2011 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jan Jelínek

Chcete vidět, jak vypadá peklo na zemi? Pak můžete navštívit ředitelnu jakékoli školy, mateřskou počínaje a střední konče. Tam se totiž v těchto dnech potýkají s novou platovou tabulkou.

Záměr ministra školství Josefa Dobeše (VV) zvednout potupně nízké příjmy začínajících kantorů naráží v praxi na neprůstřelnou hradbu předpisů.

Úředníci nestíhají

Zatímco normálnímu člověku je jasné, kdo je mladý učitel, vyhlášky z toho udělaly bramboračku, v níž se jen tak někdo nevyzná, nebo ji považuje za nespravedlivou.

„Ve školní družině máme velmi dobré, kvalifikované vychovatelky. Jedna má vystudovanou Vyšší odbornou pedagogickou školu, má státnice z anglického jazyka. Té se ale platové zvýšení netýká. Dále bere 15 000 korun hrubého. Kdyby ale teď nastoupila bakalářka z jakékoli vysoké školy a pedagogickým kurzem, rázem bude nejlépe placeným pracovníkem družiny. Na výplatní pásce bude mít zhruba o 5000 korun víc. Bez praxe, zkušeností. Proč?“ ptá se zástupkyně ředitele pražské ZŠ Mezi Školami Marta Šefčíková.

Pravidla pro zvýšení platů, na něž ministerstvo získalo 2,1 miliardy korun, jsou tak komplikovaná, že Dobešovi úředníci pomalu neřeší nic jiného než zoufalé dotazy z terénu. „Nelze to vysvětlit jednoduše, kdyby to šlo, ušetřili bychom si tisíce dotazů, kterých už máme 3 800,“ říká Jana Holíková z tiskového odboru ministerstva školství.

Nespravedlivá kritéria

Vše se točí kolem odborné kvalifikace, která je pro mzdový růst rozhodující. Jenže ta je pro každou kategorii nastavena úplně jinak a lze ji získat různým způsobem.

Obecně platí, že na tarif od 20 tisíc korun má narok pedagogický pracovník zařazený do 9. a vyšší platové třídy, který má vysokoškolské vzdělání a odbornou kvalifikaci.

Může to být třeba bakalář z technické fakulty a střední pedagogickou školou. Nikoli už absolvent anglistiky bez doplňkového studia pedagogiky nejméně v rozsahu 120 hodin.

Pokud kritéria splní, mohou si o vyšší plat říct učitelé, vychovatelé, speciální pedagogové, školní psychologové i trenéři či asistenti.

„Zvýšení tarifů se mělo týkat všech pedagogických pracovníků, protože patnáct tisíc hrubého za to, že má někdo na starosti 25 dětí, které vychovává, mi připadá zoufale málo. Tarifní plat by měl být za pracovní pozici a kvalifikaci ze zákona, zvýhodnění by se mělo týkat jen kvality za odvedenou práci bez ohledu na formálně dosažený stupeň vzdělání,“ míní Šefčíková.

V prvním pololetí loňského roku byly průměrné platy učitelů včetně vedoucích pracovníků v mateřských školách 19 500 korun, na ZŠ 25 tisíc korun a na středních 26 300 korun.

Autor: Kateřina Perknerová

21.1.2011 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Americký velvyslanec Andrew Schapiro
19 6

Schapiro v pátek skončí ve funkci, jeho rodina zůstane v Praze

TK k projektu registru smluv probíhala 16. ledna v Praze. Na snímku Michal Bláha, Hlídač smluv.
EXKLUZIVNĚ
29 26

Autor Hlídače smluv pomůže Horáčkovi s prezidentskou kampaní

Orkán Kyrill před deseti lety ničil i zabíjel

Vichr, který se v lednu 2007 prohnal celou Evropou, po sobě zanechal spoušť.

Sobotka je nakloněn pomoci krajům při zvyšování mezd řidičů

Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je nakloněn tomu, aby vláda pomohla krajům při financování růstu mezd řidičů linkových autobusů. Sobotka to dnes řekl po jednání s hejtmany. Místopředseda Asociace krajů a liberecký hejtman Martin Půta (STAN) premiérovu garanci vítá a věří, že se výsledky dnešního jednání projeví již v únorových mzdách řidičů. Příští týden Sobotka předloží problém koaliční radě. Nařízení o zvýšení mezd řidičů od letošního ledna schválila vláda.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies