VYBERTE SI REGION

Reforma psychiatrie. Víc peněz a péče jako ve vyspělé Evropě

Praha /INFOGRAFIKA/ – Přestat rozdělovat lidi na blázny a ty druhé, zajistit dostupnost ambulantní a komunitní péče a dostatek psychiatrických lůžek v nemocnicích by měla pomoci reforma psychiatrie. Ta má změnit strukturu péče, zaručit dostatečné finance i působit na smýšlení veřejnosti právě ohledně psychiatrických onemocnění, která postihují stále více obyvatel. Plány pomalu dostávají konkrétní podobu.

12.1.2016 4
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoAutor: Deník/Šimr Petr

„Samotná strategie reformy jako pracovní materiál z roku 2013 přestává být manuálem čerpání evropských peněz a začíná být o změně v systému péče o duševně nemocné," chválil včera po schůzce k reformě předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP a garant reformy Martin Hollý.

Každého třetího až čtvrtého obyvatele Česka během jediného roku postihne nějaká forma duševního onemocnění, většina z nich to ale vůbec neřeší. Zhruba 14 procent lidí trpí úzkostnými poruchami, sedm procent depresemi a téměř šest procent demencí.

Po reformě psychiatrie volají odborníci již roky, s tím, že je obrovsky zanedbávána a poddimenzována. Jen co se týče času, na jednoho pacienta má u nás psychiatr průměrně pouhé 2,5 hodiny ročně.

Na pacienta jen 
2,5 hodiny ročně

Tento obor v porovnání s ostatními nejen zaostává za světem, navíc je v očích veřejnosti stále stigmatizován. Obrovský rozdíl, který mezi somatické a duševní choroby kladou i média, vychází přitom z předsudků. Zatímco například 56 procentům dotázaných Britů by podle průzkumu z roku 2013 nevadilo žít s někým, kdo má psychické onemocnění, v Česku to bylo jen necelých 15 procent. Pracovat s někým s psychickým onemocněním by nevadilo 68 procentům Britů, ovšem jen necelé pětině Čechů. Onemocnění duševní chorobou je u téměř 13 procent Čechů důvodem k rozchodu, v Británii vztah končí jen u dvou procent lidí.

„Psychiatrická péče je zanedbávána, co se týče ekonomických zdrojů, víc než zbytek zdravotnictví. Jiné obory mají špičkové vybavení a výsledky srovnatelné se zahraničím, u psychiatrie to neplatí," přiznal již dříve ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Podle něj jsou pro reformu již hotové nové standardy lůžkové, ambulantní i následné péče a připravuje se plán transformace léčeben. Začít by měla vznikat centra duševního zdraví, což obnáší vyškolení psychiatrických sester a sociálních pracovníků i přípravu úředníků, policistů a dalšího personálu. Česko by v příštích letech z integračního programu mělo získat asi 2,26 miliardy korun právě na vytvoření center a dalších 1,5 miliardy na přípravu pracovníků a osvětu. Odhaduje se, že jejich roční provoz má přijít na 450 milionů korun.

Terénní a ambulantní péče

Na péči o duševní zdraví dává ČR asi tři procenta zdravotnického rozpočtu, průměr EU je přitom kolem osmi procent. Psychiatrie dostává ročně devět miliard z 250 miliard korun, jež dávají zdravotní pojišťovny na zdravotní péči. Přední český psychiatr Cyril Höschl vidí reformu jako hlubokou strukturní změnu, kde by peníze měly jít na vybudování komunitních center, modernizaci léčeben i vzdělávání personálu. Celková reforma má směřovat k tomu, aby nemocní byli s léčbou a pomocí schopni samostatného života. Pacienti s některými diagnózami by už nemuseli být hospitalizování v léčebnách. Právě k tomu pomůže terénní a ambulantní péče, které se u nás zatím nedostává. Součástí reformy je i vznik psychiatrických oddělení ve všeobecných nemocnicích. Zatímco těch je v Česku na 200, pouze 30 z nich má psychiatrické oddělení.
„V posledním roce se o reformě psychiatrie hovořilo zejména ve vztahu ke strukturálním fondům EU a ve vztahu k projektům, které tyto fondy mají financovat. Je dobře, že některé z nich budou v rámci EU podpořeny. Podstatné je ale, jak my pojmeme další vývoj psychiatrie i její financování. Výsledkem schůzky je, že plátci jsou připraveni na konkrétní reformní záměry a budou jim nápomocni," uvedl Němeček. Vstřícný postoj ke konkrétním krokům reformy vyjádřil i ředitel VZP Zdeněk Kabátek s tím, že VZP je připravena hrát klíčovou roli.

Psychiatrie

ZDENA KOLÁŘOVÁ

Autor: Redakce

12.1.2016 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

Úder blesku zabil v Norsku stádo více než 300 sobů

Oslo - Úder blesku zabil ve středním Norsku stádo více než 300 divoce žijících sobů. S odvoláním na norské úřady to dnes napsala agentura AP. Ochránci životního prostředí to považují za mimořádně rozsáhlou přírodní pohromu, podobný počet zvířat zabitých bleskem je podle nich bezprecedentní.

Začátek školního roku může být radost i stres. Některé děti se bojí šikany

Severní Čechy - Některé děti už koncem srpna netrpělivě kontrolují penál a novou tašku, pro jiné je začátek školy spojen se stresem. Bojí se, čemu budou muset čelit.

Samice australopitéka Lucy zahynula podle vědců po pádu ze stromu

Austin (USA) - Známá samice australopitéka Lucy, která žila zhruba před 3,2 milionem let, zahynula zřejmě po pádu ze stromu. Ve studii zveřejněné v aktuálním odborném magazínu Nature to tvrdí tým vědce Johna Kappelmana z Texaské univerzity v Austinu. Řada vědců ale s novým výkladem nesouhlasí, a to včetně jednoho z objevitelů kostry Donalda Johansona, poznamenala agentura AP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies