VYBERTE SI REGION

Reforma vysokých škol zavádí i studentské půjčky

Praha - Vláda v pondělí schválila Bílou knihu, která počítá v budoucnu se zavedením školného.

26.1.2009 5
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

Kolik byste byli ochotni si měsíčně půjčit na studium, jak to navrhuje Bílá kniha terciálního vzdělávání? Hlasujte v anketě, vyjádřete názor v diskuzi!

Sebevědomý student, který si vybírá vysokou školu podle její kvality, zaměření výuky i pravděpodobnosti dobrého uplatnění v praxi. To je vize, k níž se upírá ministr školství Ondřej Liška (SZ). Vláda v pondělí jako první krok k jejímu naplnění schválila Bílou knihu terciárního vzdělávání.

„Chceme učinit přítrž průměru a nivelizaci, motivovat špičkové posluchače, nepěstovat průměr,“ pravil Liška. Premiér Mirek Topolánek je přesvědčený, že masivní podpora vzdělání, nových technologií a inovací je ideální odpovědí na dotírající hospodářskou krizi. „Česko se musí stát zemí, která produkuje spíše myšlenky a výrobky s vysokou přidanou hodnotou,“ míní Topolánek. Na Bílou knihu má navázat vysokoškolský zákon a předpis o finanční podpoře studentů VŠ.

Vysoké školy by se měly větvit na ty, jež připravují prakticky zaměřené bakaláře, schopné magistry a špičkové výzkumníky. Navzájem mají soutěžit a daleko víc se propojit nejen s výrobní sférou, ale také s regiony a občanskou společností.

Úplně jiné postavení by měl mít vysokoškolák. „Ze studenta závislého na původní rodině by se měl stát samostatný člověk, který o svém životě rozhoduje sám,“ říká jeden z autorů Bílé knihy Petr Matějů. K tomu má sloužit koncepce půjček a grantů. „Vklad do vlastního vzdělání je nejvýnosnější. Jeho návratnost je třicet procent, neboť o tolik jsou platy absolventů VŠ vyšší než u ostatní populace,“ tvrdí Matějů. Jeho resortní šéf dodává, že v současnosti u nás studuje jen devět procent lidí z dělnických rodin.

Zadlužení je smrtící

Měsíčně by si posluchač mohl půjčit maximálně dva tisíce a získat devítisetkorunový nevratný grant. Nízkoúročené půjčky by začal splácet až po dosažení průměrného platu v tom kterém oboru. Student VŠCHT Lukáš Effenberger vládní představu odmítá. „Pocházím z dělnické rodiny, matka samoživitelka pracuje jako uklízečka. Moje naprosto nezbytné měsíční výdaje jsou 7130 korun. Rodina mě podporuje 2 700 korunami. Denně chodím na brigády a celé prázdniny pracuji,“ popsal Deníku svou situaci Lukáš. Podle něj půjčky nic neřeší. „Upřímně řečeno, opustit školu po pěti letech s diplomem v ruce a dluhem od 300 do 400 tisíc je poněkud hořké vítězství,“ soudí.

Rozmachu vysokých škol by pak mělo pomoci školné, to ale podle Topolánka čeká až na jeho nástupce, nejdříve by mohlo být zavedeno v roce 2014. „V době, kdy se rapidně zhoršuje sociální situace občanů, jde o krok jasně antisociální a uzavírající přístup ke vzdělání širokým sociálním skupinám,“ kritizuje vládní záměr šéf ČSSD Jiří Paroubek.

Autor: Kateřina Perknerová

ANKETA

Kolik byste byli ochotni si měsíčně půjčit na studium, jak to navrhuje Bílá kniha terciálního vzdělávání?

nic

79 %

1000

4 %

2000

4 %

3000

4 %

více než 3000

8 %

Hlasovalo: 24     Anketa byla ukončena

26.1.2009 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies