Letos v květnu bylo v ČR evidováno 384 regulovaných profesí, například advokáti, zdravotníci nebo architekti. Právní předpisy u těchto profesí určují, co musí člověk splňovat a mít vystudováno, aby mohl dané povolání vykonávat. Ještě před sedmi lety přitom v Česku bylo 445 regulovaných profesí, například Švédsko jich má 60. Deregulace by měla podle Nantla umožnit snazší pohyb profesionálů na pracovním trhu a usnadnění podnikání v určitých oborech.

Jako příklad uvedl profesi odpalovač ohňostrojů, pro niž musí nyní člověk splňovat určité požadavky, ačkoliv si touto činností vydělává třeba jen příležitostně.

S omezeními se kvůli tomu potýkají i cizinci, kteří chtějí v ČR pracovat. "V České republice je regulováno to, co jinde není, ti lidé se nemají čím prokázat," upozornil Nantl a dodal, že to je případ třeba sociálních pracovníků.

Směrnici o uznávání odborných kvalifikací nyní upravuje Evropský parlament, jedná se třeba o zavedení takzvaného evropského profesního průkazu. Zároveň by si ale mohly země určit další podmínky pro výkon některé profese, například povinné jazykové zkoušky u zdravotních sester ze zahraničí.

Ministerstvo školství vede centrální registr profesí, určování pravidel pro jednotlivé profese ale spadá pod příslušné resorty. V současnosti sbírá ministerstvo reakce ohledně změny systému, příští rok by měli úředníci najít nejvhodnější řešení.