VYBERTE SI REGION

Rektor ČVUT Havlíček je pro zavedení školného

Praha - Vysoké školství potřebuje reformu, především v oblasti financování. V porovnání s vyspělou Evropou jsme na tom v tomto směru opravdu mizerně.

29.5.2009 29
SDÍLEJ:

rektor ČVUT prof. Václav HavlíčekFoto: Deník/Koťátko Jiří

Profesor Pavel Ripka, který zastupoval ČVUT v týmu připravujícímu reformu tvrdí, že v českém vysokém školství je poměr výkonu k ceně ve světovém měřítku vysoce nadprůměrný Proč tedy volání po zásadní změně?
Kolega Ripka má pravdu, že jsme na tom relativně dobře, ale bohužel do světové špičky nepatříme.

Co je nutné udělat, abychom se do ní dostali?
Musíme odstranit hluboké podfinancování vysokého školství. Uvedu příklad. Nejlepší technická škola na evropské pevnině je ETH Curych, která je federální školou placenou ze státního rozpočtu. Má 14 tisíc studentů, ČVUT jich má 24 tisíc. Ta švýcarská dostává stejný objem peněz jako my, ale ve švýcarských francích. Na jednoho studenta mají dvacetkrát víc prostředků než my. Oni ale také občas produkují nositele Nobelovy ceny. My jsme ho naposledy měli před válkou, šlo o profesora Vladimíra Preloga, který ji ovšem získal za výzkum ve Švýcarsku, i když na základě našich vzdělávacích aktivit.

Pokud by financování bylo na obdobné úrovni, zaručili byste i srovnatelné výstupy?

Není to záležitost několika let, ale určitě bychom měli šanci se jim přiblížit.

Kde hlavně by mělo dojít k průlomu?

Například přístrojové vybavení, které je velmi drahé a pro nás nezbytné, nakupujeme za tytéž ceny jako Švýcaři. V prvé řadě bychom tedy přistoupili k modernizaci laboratoří. Ale klíčová podmínka je ve zlepšení personálních zdrojů. Ve zmíněné ETH Curych působí 60 procent učitelů ze zahraničí. U nás bychom je mohli spočítat na prstech jedné ruky. Tito špičkoví odborníci jsou totiž zvyklí na jinou finanční úroveň.

Jak jinou?
V Curychu mají profesoři podle mého odhadu plat desetkrát až dvacetkrát vyšší.

Příjmy ze soukromé sféry tvoří jen deset procent

Techniky jsou ale na tom pořád o mnoho lépe než školy humanitního zaměření. Jaký je u vás poměr mezi prostředky získanými ze státního rozpočtu a spolupráce se soukromou sférou?
Financování veřejných škol je u nás založeno na počtu studentů. Ten se násobí koeficientem ekonomické náročnosti, kde základní normativ činí zhruba 38 tisíc korun. To platí například pro právnické a filozofické fakulty. U inženýrských technických oborů se násobí koeficientem 1,65. Čili my dostáváme o 65 procent na studenta víc než humanitní školy. Jenže my potřebujeme mnohem dražší vybavení a také větší počet učitelů. Kupříkladu v laboratoři vysokého napětí smí být jen pět studentů na jednoho pedagoga.

Jsou na tom některé školy ještě lépe?
Přírodovědné fakulty či chemickotechnologické mají koeficient 2,8 a studenti uměleckých fakult pět či šest. Na housle zkrátka můžete učit jen v poměru jeden ku jednomu.

To ale stále hovoříme o státních financích.
Naše škola má roční rozpočet blížící se čtyřem miliardám. Od státu získáváme 1,3 miliardy. Dalších čtyřicet procent tvoří příjmy z výzkumných grantů, o jejichž získání se ucházíme ve veřejných soutěžích. Na čistou obchodní činnost s privátními partnery tak zbývá méně než deset procent. Argumentace humanitních škol v tomto smyslu je poněkud lichá.

Jak je to možné, proč vám firmy nedívají zakázky?
Velká část průmyslu je v zahraničních rukou a tyto firmy do výzkumu v České republice příliš neinvestují. Existují pochopitelně výjimky, jakou je třeba Škoda Auto, která v tuzemsku vyvíjí nejmenší motory pro celý koncern. Tato automobilka má velký zájem o naše absolventy a částečně financuje univerzitní výzkumné centrum automobilového průmyslu.

Jenže v Bílé knize, která byla východiskem diskuse o reformě vysokého školství, se říká, že školy by se měly soustředit právě na tento způsob financování.
Je pravda, že ve světě přináší technickým, ale i lékařským či ekonomickým školám spolupráce s průmyslem větší část prostředků. U nás se to nedaří proto, že zejména v době krize se zahraniční firmy snaží zaměstnat lidi ze své mateřské země. Chyba je ale také u nás. Pracovníci vysokých škol často nejsou zvyklí dohodnout konkrétní výstupy v jasně daných termínech a pak je plnit. Mnozí se drží zákona, kde je zaručena svoboda bádání, takže zkoumají jaksi nezávazně. Proto nezřídka neradi podepisují termínované dohody.

Čili pokud chceme skutečně podstoupit kvalitativní skok, musí hodně přidat nejen stát a studenti, ale také vysokoškolští kantoři?
Zcela nepochybně. Bez určité personální obměny to nepůjde. Nám chybí střední generace vědeckých pracovníků. Máme špičkové odborníky vyššího věku a velmi schopné mladé absolventy. Ti tu působí a odvádějí vynikající výkony, ale často jen do doby, než založí rodinu a řeší bytovou otázku.

Tam vskutku nabídkám privátné sféry nemůžete konkurovat.
Na celém světě platí, že výdělky v soukromé oblasti jsou vyšší než na školách, kde jsou ale zase jiné benefity, třeba volnější život, menší konkrétní odpovědnost.

Školné by mělo být 22 tisíc ročně

Univerzita Karlova dala k diskusi vlastní návrh reformy VŠ vzdělání. Obsahuje i revoluční změnu ve způsobu financování, podle níž by stát měl se školou uzavřít pětiletou rámcovou dohodu s minimální povinnou částkou. Pomohlo by to školám?
Kontraktové financování jsem prosazoval i já. Vysoká škola by se státem měla uzavřít dohodu na určitý objem finančních prostředků, které by nebyly zcela závislé na počtu studentů a absolventů vyprodukovaných v daném roce. Pokud se dodržíme určitý limitu posluchačů, měli bychom dostat předem danou sumu prostředků. Vázání na konkrétní počet studentů vede ke snižování kvality, protože některé školy se pak snaží uměle udržet studenty na škole co nejdéle.

V jakém smyslu?
Pokud jsme finančně závislí na tom, kolik lidí absolvuje, stát nás tlačí ke snižování nároků u státních závěrečných zkoušek.

Když se bavíme o penězích, nemohu pominout školné. Karlova univerzita ve svém materiálu navrhuje tzv. zápisné ve výši 5 000 korun na počátku každého semestru. Jste pro?
Přiměřené školné by zavedeno být mělo za předpokladu, že stát o tuto částku nesníží příjmy škol ze státního rozpočtu. Nejlepší studenti by ho také měli v plné výši dostat zpět ve formě prospěchového stipendia. A samozřejmě nesmí být pro talentované zájemce bariérou pro získání vysokoškolského vzdělání.

Jste pro odložené školné nebo zápisné?
Odložené školné by pro VŠ nemělo žádný význam, pokud by je absolventi mohli splácet až deset let po odchodu z ČVUT. My nemáme zlatou rezervu, takže je nemůžeme vzdělávat na dluh. Řešením by bylo, kdyby stát škole zaplatil hned a absolventi dluh pak vraceli bance nebo státu. Z tohoto pohledu preferuji zápisné.

Ve výši?
Měla by být zhruba ve třetině našich nákladů na studenta, které na ČVUT činí 65 tisíc korun za rok.

Ale 22 tisíc ročně by bylo pro většinu studentů neřešitelnou překážkou.
Je to hodně, zejména pro děti z nízkopříjmových skupin. Tahle otázka se musí vyřešit výhodnými studentskými půjčkami. Něco s tím ale udělat musíme, protože studium na technikách je daleko nákladnější a náročnější než na humanitních školách. Proto i zájem středoškoláků je nižší. Nadměrné školné by v kombinaci s tradovanou představou, že platy techniků jsou nižší než u právníků či ekonomů, mohlo katastrofálně poškodit český průmysl, který by se bez kvalitních inženýrů mohl změnit v montážní dílnu.

Říká se také, že na techniky se hlásí často ti, které jinam nevezmou. Jak je to u vás?
Stále máme větší zájem o studium než je kapacita školy. Ale s výjimkou fakulty architektury, kde je převis zájmu trojnásobný, není přetlak velký. Proto přijímáme i lidi, kteří nemají dostatečné studijní předpoklady pro technické disciplíny.

Takže úmrtnost v prvních ročnících je velká?
Na některých fakultách dosahuje až poloviny studentů. Stále si ale myslím, že jejich kvality nejlépe prověří až jeden či dva semestry. Je to podle mne levnější a prospěšnější, než kdybychom je platili jako nezaměstnané.

Státní maturita by mohla nahradit přijímačky

Jak se z tohoto pohledu díváte na státní maturitu, která by se měla stát vstupenkou na VŠ?
Mohla by přijímací řízení usnadnit, pokud bude obsahovat matematiku.

Když uchazeč bude mít státní maturitu z matiky v obtížnější úrovni, vzali byste ho automaticky?
Pokud by ji udělal na jedničku až trojku, vzali bychom ho na většinu fakult bez přijímací zkoušky.

Když už jsme u těch známek a výkonnosti, jak hodnotíte úkaz tzv. létajících profesorů, kteří putují z jedné školy na druhou a nemají vlastně stálé studenty?
Podle mne by se do akreditace měli počítat jen docenti a profesoři, kteří na škole působí minimálně na 70procentní úvazek. Osobně nesouhlasím s návrhem, který obsahovala Bílá kniha, kdy se měly habilitace profesorů a docentů na centrální úrovni zrušit a převést na školy. V našich podmínkách by to mohlo znamenat výraznou devalvaci těchto akademických titulů.

Nová fakulta

Mezi prestižní fakulty ČVUT kromě architektury vždy patřila i elektrotechnika. Zařadí se mezi ně i fakulta informačních technologií, kterou jste otevřeli koncem dubna?
Mezi naše prestižní fakulty určitě patří i jaderná a fyzikálně inženýrská, ale i další, nechci dělat žádný žebříček. Nicméně elektrotechnická fakulta skutečně stála v čele rozvoje informatiky. Šlo ale vždy o výuku spjatou s fyzikální podstatou zpracování informací, tedy s elektronikou, která je základem většiny výpočetních systémů. Naproti tomu se informatika vyhranila i jako samostatný obor, který se zabývá teoretickou informatikou, ale i multimédii a webem. Vzhledem tomu, že velké procento uchazečů má zájem o informatiku, ale už méně o fyziku, hmotu a reálný svět, je potřeba jejich potenciál využít. Proto jsme novou fakultu otevřeli.

Kolik se vám během prvního měsíce existence fakulty přihlásilo zájemců?
Do prvního ročníku podle podmínek akademického senátu můžeme přijmout pět set studentů, přihlášených už je přes šest set. Kromě několika desítek jedinců, kteří splní podmínky na přijetí bez zkoušky, tedy průměr z matiky v posledních ročnících SŠ do 1,3 či vítězové matematických olympiád, ostatní přijmeme jednak podle průměru z matematiky na SŠ, jednak výsledků národních srovnávacích testů z matiky SCIO. Přijímací řízení stále běží, takže zájemci se mohou hlásit až do 20. června.

Nebude nová fakulta vychovávat jen poněkud nepříčetné zastánce virtuálního světa počítačů se sluchátky na uších?
Věřím, že absolventi budou komplexní osobnosti. Na fakultě se budou učit i humanitní a ekonomické předměty. V prvním ročníku je dokonce povinná tělesná výchova, abychom posluchače dostali aspoň na pár hodin od obrazovky a klávesnice. Uvidíme, jaká bude realita za pět let.

Ono to je vždycky trochu jinak, než si člověk představuje.
Kdysi se mě syn ptal, jaký studijní obor bych mu poradil a já mu odpověděl, že musí vědět, co chce dělat potom. Odvětil, že přesně neví, ale hlavně nechce pracovat denně 12 až 24 hodin jako jeho rodiče.

Jak dopadl?
Je zaměstnán v bance, ačkoli je absolvent elektrotechnické fakulty, a určitě pracuje déle než osm hodin denně.

Autor: Kateřina Perknerová

29.5.2009 VSTUP DO DISKUSE 29
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

Případ úplatků Horkého a lobbistky Mrencové se vrací do Chebu

Plzeň - Krajský soud v Plzni zrušil původní verdikt a vrátil případ k novému projednání do Chebu.

Děti na Hájích ve Slaném našly cestou do školy mrtvolu

Slaný - Děti ve Slaném na Kladensku zažily v pondělí ráno šok. Cestou do základní školy totiž narazily na mrtvolu. Mladý muž, který nejevil známky života, ležel nedaleko nemocnice v lesoparku Háje. Podle informací kladenské policejní mluvčí Michaely Novákové přivolaný lékař konstatoval smrt a zároveň ale předem vyloučil cizí zavinění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies