Pokud vláda nevyhoví požadavku vysokých škol na navýšení platů jejich pedagogů o 15 procent a jejich rozpočtu o 4,5 miliardy proti letošku, jednali by rektoři v protestním týdnu o další eskalaci protestních opatření, dodal rektor Masarykovy Univerzity v Brně Mikuláš Bek.

Ilustrační foto.
Ve stávkové pohotovosti jsou policisté i hasiči, od listopadu žádají růst platů

Zima dnes zopakoval, že zástupci vysokých škol spolupracují s dalšími školskými asociacemi a školskými odbory, se kterými svůj postup koordinují. Případná stávka školských odborů, které v úterý kvůli platům vstoupily do stávkové pohotovosti, by tak zřejmě mohla být na začátku října. Šéf odborů František Dobšík už v úterý řekl, že by mohla navazovat na zahájení akademického roku vysokých škol.

Protestní týden vysokých škol by měl začít v Liberci na slavnostním zahájení akademického roku 2. a 3. října. Na středu 4. října plánují rektoři zorganizovat protest v Praze s pochodem z Národní třídy na Malou Stranu kolem ministerstva školství a ministerstva financí směrem k budově vlády. Další dva dny by se protesty měly konat ve všech ostatních městech, kde jsou vysoké školy.

Poslanecká sněmovna 6. září v Praze rozhodovala o zbavení imunity kvůli kauze Čapí hnízdo u poslanců Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka.
Čapí hnízdo: Sněmovna vydala poslance Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání

Akademici se budou snažit zorganizovat setkání s veřejností, na kterých by upozornili na problémy vysokých škol. Podle Zimy se teď podoba akcí bude připravovat. Jejich rozsah si rektoři ujasní na setkání s dalšími zástupci školství 26. září podle dalšího vývoje jednání o platech a rozpočtu. Protestní akce by se nekonaly, pokud by vláda požadavkům škol vyhověla.

Ministerstvo školství reakci vysokých škol chápe. "Dlouhodobě se jako ministerstvo snažíme o navýšení rozpočtu vysokých škol a ty snahy zatím nenašly odezvu, takže ta reakce je v tuto chvíli od vysokých škol pochopitelná," řekl ČTK náměstek po řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Robert Plaga. Úřad podle něj bude dál požadavky akademiků podporovat. "Když by to bylo o mírně nižší (než 4,5 miliardy korun), tak by to nebyla prohra," podotkl.

Zástupci vysokých škol poukazují na to, že jejich rozpočet několik let stagnoval, a školy tak ztrácí konkurenceschopnost. Trvají na růstu platů vysokoškolských pedagogů, jejichž medián byl loni 37.407 korun. Polovina ostatních vysokoškoláků měla o 551 korun více. Navíc chtějí peníze na stipendia doktorandů a na podporu studijních oborů, které jsou žádané.

Vláda by o rozpočtu měla jednat opět v pondělí 11. září. Podle ministra financí Ivana Pilného (ANO) momentálně není na pokrytí všech nároků v rozpočtu dost peněz. Odboráři a vysoké školy jsou naopak přesvědčeni, že díky růstu ekonomiky peníze na růst výdělků ve státní pokladně jsou.

Ilustrační foto.
Špehuje vás vlastní firma? Může ji to stát až dva miliony