VYBERTE SI REGION

Renomovaný učitel češtiny: Razítko na maturitním vysvědčení má mizivou hodnotu

Praha /ROZHOVOR/ – Letošní didaktické maturitní testy z češtiny a cizího jazyka zvládli středoškoláci lépe než loni. Podle učitele češtiny na gymnáziu Open Gate a předsedy Asociace středoškolských češtinářů Jiřího Kostečky to ale zdaleka není důvod k jásotu. Spíš naopak.

20.5.2013
SDÍLEJ:

Písemné maturitní zkoušky z českého jazyka. Ilustrační fotoFoto: Deník/Plíhal Libor

Maturanti měli největší problémy s matematikou, v níž neuspěla pětina z nich. Přesto se objevují hlasy, že test byl snadný. Co pak říct o češtině, kde propadlo jen 1,9 procenta žáků?
Jednak se ukazuje, jak ošidná jsou bezprostřední tvrzení po vyplnění testu. Letos všichni křičeli, že byl obtížnější než loni, a nakonec to dopadlo lépe. Jednak tvrdím, že základní úroveň testu z češtiny byla nastavena tak nízko, že ji zvládnou sedmáci osmáci ze základních škol.

Chcete říct, že maturitní didaktický test z češtiny odpovídal požadavkům na znalosti žáků základních škol?
Jsem přesvědčen, že by ho vyřešili. Loňský test v základní úrovni jsem zadal svému synovi, který chodil do sedmé třídy. Zvládl ho bez problému před časovým limitem na 70 procent. Češtináři se shodují, že ten letošní byl o něco těžší než loňský 
a předloňský, ale přesto je to pořád nedůstojný test maturitní zkoušky.

Pokud to tak je, není tím popřen smysl jednotné zkoušky z českého jazyka?
Nikoliv. Pouze to ukazuje, že rozdíly mezi jednotlivými typy středních škol jsou tak obrovské, že test, který by měli složit žáci učilišť a bohužel i některých středních odborných škol, je triviální pro gymnazisty. Pokud ho naopak nastavíte přiměřeně obtížně pro gymnazisty, neudělá ho polovina středoškolské populace.

Pokud k vašim argumentům přičteme i ten, že slohové práce už se neopravují centrálně, jakou hodnotu bude státní razítko na maturitním vysvědčení mít?
Mizivou. Návrat hodnocení písemných prací do škol byl katastrofální chybou, na což naše asociace mnohokrát upozorňovala.

Proč?
Není tajemstvím, že ředitelé škol v důsledku kapitačních plateb (rozdělování peněz podle počtu žáků) tlačí na češtináře, aby na učilištích
a odborných školách nechali projít žáky, kteří jim odmaturují v odborných předmětech.

To se domníváte, nebo víte?
To vím, mezi sebou si to povíme. Mám kolegyni, která mi to řekla otevřeně. Je samoživitelka a 50 kilometrů od města, kde učí, jiné místo nenajde. Ředitel jí doslova přikázal: „Jestli nám žáci projdou z odborných předmětů, opovaž se je vyhodit z češtiny." Má-li dvě děti a je to její jediný příjem, hádejte, co udělá.

Dovedu si to představit – a je to strašné.
To je příšerné. Když se slohy opravovaly centrálně, tento moment odpadl. Loni je hodnotitelé posuzovali anonymně a byli oproštěni od podobných tlaků.

Jenže až moc. Obrovská protestní vlna se přece vzedmula proto, že jejich požadavky byly příliš vysoké a hodnotitelé lpěli neúnosně na detailech, například na dodržení slohového útvaru. Neuspěli často ani vynikající žáci, účastníci literárních soutěží.
Loni se tvrdilo mnohé a my jsme to postupně vyvraceli. Nakonec jsme se souhlasem Cermatu začali přísně anonymně zveřejňovat úryvky reálných maturitních prací, které hodnotitelé známkovali nedostatečnou. Najednou národ otevřel oči a zjistil, že to nebylo odstřelování žáků za nedodržení zadání, ale spravedlivé „ocenění" hrozné úrovně jejich prací. Těch slohů, které nepustili dál kvůli kritériu 1A – nedodržení tématu a 1B – nedodržení útvaru, bylo málo a všechny se prověřovaly několikastupňovou kontrolou. Pokud tam 
v tomto smyslu došlo k nějakému pochybení, šlo o minimum případů.

Jiří KostečkaZatímco letos?
Kolega mě požádal o zhodnocení práce své dcery, které hodnotitelka z její školy právě za nedodržení tématu dala nedostatečnou. Podle mne tak učinila neprávem. Kdyby tato práce byla opravována centrálně a v první instanci by získala nula bodů, šla by 
k vedoucímu hodnotitelského týmu, který by ji musel přezkoumat – jako každou práci v rozmezí 0 až 11 bodů. 
V tomto případě bych pojal podezření, výsledek hodnocení bych konzultoval minimálně se dvěma dalšími šéfy hodnotitelských týmů, a pokud bychom si ani ve třech nebyli jisti, poslali bychom to vedoucí celého předmětu.

Podle vás tedy maturanti měli loni větší jistotu, že jejich práce budou zhodnoceny objektivně?
Samozřejmě. Teď má student jedinou šanci obhájit svou práci, totiž jít k soudu. Loni by zmiňovaná práce letošní maturantky prošla rukama minimálně pěti kvalifikovaných certifikovaných češtinářů.

Co tedy navrhujete pro roky příští, protože současný model má platit už jenom rok?
Návrh asociace češtinářů směřuje k zachování dvou úrovní, základ by byl o něco obtížnější, než je letošní jednotný test, a v nadstavbě podstatně obtížnější, ale ne ryze bohemistický. Ten by pak u přijímaček měly požadovat i například právnické 
a lékařské fakulty, vlastně všechny vysokoškolské obory, kde je potřeba dobře argumentovat, číst texty. Totéž by bylo u slohovky, kde 
u nadstavbové úrovně navrhujeme to, co by měli vyžadovat nároční zaměstnavatelé a vysoké školy – popis odborného postupu, expertní výklad, esej, umělecké vypravování, povídka, líčení. Tam by měl maturant prokázat, že je schopen napsat 450– 500 slov, která mají hlavu a patu a jsou na vysoké esejistické nebo odborné úrovni. 
U ústní zkoušky navrhujeme, aby bylo o deset knižních titulů a o jednu otázku víc.

A také nahrávání žákovských výkonů.
Ano, jde o můj návrh, který vychází ze zkušeností
s mezinárodní maturitou, kde je povinné nahrávat zkoušku na audiomédium. To má úžasný dvojí dopad – jednak na pedagogy, aby pořádně učili i zkoušeli, jednak na žáky, kteří tím dostávají do ruky neprůstřelné svědectví o průběhu zkoušky.

Nebude je to ale nepřiměřeně stresovat?
Když to nacvičíte, pak naprosto ne. Naopak zpětná vazba má pro studenta neocenitelnou hodnotu. Při ostré zkoušce je pak dokonale připraven a během půl minuty zapomene, že se něco nahrává, mikrofon nevnímá – a jede.

Chápu to správně, že by si žáci mohli variabilně v rámci komplexní zkoušky volit různé úrovně obtížnosti?
Přesně tak. Mohli by si podle výběru budoucího studia či zaměstnání nakombinovat úroveň obtížnosti 
v jednotlivých částech zkoušky. Dovedu si představit, že fakulta elektrotechniky řekne, že slohové práce ji až tak nezajímají, ústní z literatury už vůbec ne, proto tam stačí základní úroveň. Zato bude vyžadovat porozumění náročnému textu, takže uchazeč by měl zvládnout didaktický test a nadstavbové úrovně. A ještě by mohli dodat, že pokud ho nezvládne na tolik a tolik procent, nemá na fakultě co dělat. Pak by to celé dávalo smysl, bylo by to naprosto jednoduché a nestálo by to ani korunu navíc.

Máte šanci uspět u těch, kteří 
o tom budou rozhodovat?
Jsem realista, ale proti loňskému roku, kdy byli češtináři v těžké defenzivě, nás letos začínají lidé poslouchat. Byli jsme například i s učiteli cizích jazyků v Senátu, byli jsme slyšeni ve školském výboru, jsme pozváni ke kulatému stolu, publikujeme 
a podařilo se nám rovněž zbourat mediální blokádu.

Autor: Kateřina Perknerová

20.5.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies