VYBERTE SI REGION

Pondělí u nepřizpůsobivých - do školy s taškou?

REPORTÁŽ: Redaktor Deníku bydlí v sousedství nepřizpůsobivých

2.3.2009 24
SDÍLEJ:
Fotogalerie
8 fotografií
Chlapce, kteří most do školy vyrazili do sběrny, zastavila policejní hlídka. Dostali pokutu a jeli dál.

Chlapce, kteří most do školy vyrazili do sběrny, zastavila policejní hlídka. Dostali pokutu a jeli dál.Foto: Deník/ J. Dušek

Pondělí – Hlavně, ať je klid

Nakonec jsem ztvrdnul v redakci do večera. Jsem unavený. Během prvních nocí ve mně vítězila zvědavost, jestli se vedle nestrhne nějaký divoký mejdan. Teď na nic takového zvědavý nejsem. Hlavně ať je klid, říkám si. Asi jako každý normálně pracující, který nepíše reportáž o „bydlení na zkoušku“.

Do bytu jsem zase plazil potmě. Žárovka na chodbě byla znovu povolená, tentokrát to udělali sousedi. Nevím, proč jim tma tolik vyhovuje, drát k elektřině připojený neměli. Jen co jsem zavřel dveře, na chodbě jsem slyšel bouchnutí a otrávený výkřik „héj, už to zase svítí…“ Je mi to jedno. Naopak mě to vyburcovalo k tomu, že jsem ještě namontoval žárovky i do spodních dvou pater. A teď už fakt ten klid.

Pondělí – Do školy s taškou? Do sběrny s plechem!

Vyrazil jsem ven. Původně za jedním ze sousedů, který pravidelně odchází z domu s malou pet lahví v ruce, plnou čiré tekutiny. Chtěl jsem si ověřit podezření, že jde o toluen. Ale než jsem se stačil obléknout, mladík mi venku zmizel.

Narážím ale na jinou „akci“ hodnou sledování. Kousek od mého domu je starý areál bývalých mrazíren. Rozbořený a nehlídaný. Tam spatřím „pracovní“ skupinku tří chlapců. Dva mladší určitě věkem odpovídají základní škole, nejstarší čahoun by možná chodil už na střední. Ale evidentně ani jeden nikam nechodí. Nevím, jestli jsou z mého sídliště a už vůbec ne, jestli z mého vchodu. Spíš ne. Ale novinářská zvědavost ve mně zvítězí.

Na kočárku před sebou táhnou obrovské kusy plechu a pod tím ještě nějaké kovové tyče. Projíždějí okolo zimního stadionu, podjíždějí kruhák a míří do sběrny u vlakového nádraží. Jen kousek od vrat je ale zastaví policejní hlídka v autě. Chtějí občanky (od čahouna a jednoho z mladších ji dostanou ), ptají se, kde plechy vzali. Nic víc ale zřejmě nezmůžou. Zapisují si údaje z průkazů, chvilku mladíky „dusí“ a ve finále jim dávají pokutové bločky. Kluci celou dobu celí nesví přešlapují, nevědí, co s rukama. Jakmile ale policejní vůz odjede, jsou samý smích. Dotlačí kočárek do sběrny, složí tam plechy a spokojeně odchází. Jak později zjistím od výkupčího, dostali něco okolo stovky. Pozoruji je dál, v nejbližším marketu – Lidlu – si koupili chleba, rohlíky, několik pet lahví nealka a… ano, levné krabicové víno. Usadí se uprostřed průchodu pod kruhovým objezdem a pustí se do svačiny. Tím moje sledování končí.

Kde bydlím? Zbývá posledních 24 hodin mého zkušebního bydlení, takže už můžu svou adresu klidně prozradit. Bydlím ve čtvrti Za Zborovskou, v domě, který nám popsala naše čtenářka a bývalá kolegyně jako dům hrůzy. Z osmi bytů je jeden úplně vybydlený, další jsou obývané. Většinou lidmi, o kterých vůbec nic nevím a které jsem tu snad ani neviděl.

Já bydlím ve třetím poschodí a mí sousedé na patře jsou Tokárovi – rodina, která (i podle místních) dokáže znepříjemnit život všem ostatním. Kolik jich uvnitř bytu je, to nevím. Frekvence jejich návštěv je taková, že to snad ani nejde vysledovat.

Pondělí – pracovní (?) den

Probudil mě pes. Pět minut na chodbě soustavně štěkal. Je to voříšek, který je puštěný skoro celý den navolno. Většinou leží před dveřmi v přízemí, kde má dokonce misku. Štěká na každého, kdo jde kolem. Nebo aspoň na každého cizího, takže na mě pořád. Jeho štěkání jako by nahradilo kouhoutí kokrhání, od té doby je na chodbě i před vchodem zase živo. Pokřikování, bouchání do dveří, štípání dříví…

Je osm hodin, takže většině lidí už by to bylo jedno – byli by v práci. I když pracovat na směny…

Dnešek je první pracovní den, který tu strávím od rána. Zajímá mě, jestli se bude nějak lišit od víkendu. Já do práce budu muset také, ale co možná nejvíc se budu snažit pracovat „z domova“, což je naštěstí při práci novináře bez problémů.

Autor: Josef Dušek

2.3.2009 VSTUP DO DISKUSE 24
SDÍLEJ:
Dům U zlatého orla na náměstí Svobody. Majitelé chráněných památek v Brně volí jejich odstranění ze seznamu památek. Usnadňuje jim to úpravy domů. Památkářům se takový postup ale nelíbí.
11 7

Brno přišlo o 23 památek. Kvůli administrativní chybě

Hodný doktor, ale kritický komunální politik Jiří Biolek zpochybnil pověst Aleny Dernerové jako senátorky a kandidátky. „Velmi mě zklamal,“ řekla Dernerová.
1

"Ona selhala!" - "On manipuluje!" Biolek zaútočil na Dernerovou jako Trump

Eiffelovu věž čeká „plastika". Za osm miliard

Nepřehlédnutelný symbol Paříže čeká dlouhá a nákladná rekonstrukce. Trvat by měla až do roku 2025 a stát 300 milionů eur, v přepočtu tedy přes osm miliard korun.

Šamanka z dob lovců mamutů dostane tvář. Vědci vytvoří bustu s lidskými vlasy

Brno – Brněnští vědci pracují na jedinečném projektu. Vytváří bustu tisíce let staré šamanky na základě kostry z Dolních Věstonic.

Poláci utratili drůbež. Ptačí chřipka je v sousedství

Královéhradecko /FOTOGALERIE/- Kurníky u sousedů osiřely. Náchodští jsou ve střehu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies