VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Revoluce v národních parcích. Budou přístupnější?

Praha – Po více než dvaceti letech by se měla změnit pravidla, podle kterých fungují české národní parky. Zrušit by se měly například první zóny, které by nahradila klidová území. Protože budou na rozdíl od stávajících prvních zón pravděpodobně zabírat menší prostor, turistům se otevřou místa, kam mají nyní omezený nebo vůbec žádný přístup.

29.7.2014 16
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Krutiš Dalibor

Rozvolnit by se měly i zákazy činnosti, například v obcích, které leží v národních parcích, by se mohly rozdělávat ohně. To je teď zakázané.

Revoluční novelu zákona 
o ochraně přírody a krajiny minulý týden představil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Přestože ještě není hotové kompletní znění zákona, se základními myšlenkami vesměs souhlasí jak vedení národních parků, tak ekologové. Ve svých komentářích jsou ale opatrní.

„Určitou aktualizaci současný zákon o ochraně přírody a krajiny nepochybně potřebuje. Konkrétně pro České Švýcarsko by změna byla pozitivní i díky sjednocení ekonomického modelu – dnes jsme jako jediná správa rozpočtovou organizací a touto novelizací bychom se stali příspěvkovou organizací jako všechny ostatní národní parky," uvádí mluvčí NP České Švýcarsko Tomáš Salov.

Stejná pravidla pro všechny

Navržená novela by totiž všechny čtyři národní parky vyhlásila znovu, pro všechny by tedy platila stejná pravidla. Nedocházelo by tak k paradoxním situacím jako dnes, kdy byl nejmladší národní park České Švýcarsko jako jediný vyhlášen zákonem, zatímco ostatní pouze vládními nařízeními.

Návrh řeší hned několik opatření. „Je dobře, že někdo tuto problematiku otevřel, návrh ale mění moc věcí najednou a to není moc vhodné. Ministrovi bych doporučil, aby místo jednotných pravidel pro všechny parky ukázal, že umí zvládnout napjatou situaci na Šumavě. Tam je to dlouhodobě vyhrocené a nějaké legislativní sjednocení tomu nepomůže," míní odborník na životní prostředí Strany zelených Ondřej Mirovský.

Problematické zóny

Za nejproblematičtější experti označují zamýšlené změny, které se týkají zón. Ty by se měly proměnit na zóny přírodní, přírodě blízké, zóny trvalé péče o přírodu a zóny kulturní krajiny. Na rozdíl od „starých" zón se nebudou řídit omezením vstupu pro návštěvníky, odlišovat je od sebe bude pouze způsob péče. „Pro ilustraci – v přírodních zónách je péče omezená, v zóně trvalé péče a kulturní krajiny jsou území trvale obhospodařovávána," vysvětluje mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.

V nových prvních zónách by mohli turisté chodit i mimo vyznačené trasy, zákaz vstupu by platil jen do přesně vymezených a menších klidových území, například do rašelinišť. Někde by zákaz vstupu platil jen v předem stanoveném období, například v době, kdy se líhnou mláďata.

„U klidových území je omezení vstupu opodstatněné. Je dobré zákaz vstupu neomezovat na celé první zóny, kde turisté nemohou poškodit nějaké mokřady a podobně," domnívá se Jaromír Bláha 
z Hnutí Duha.

Zóny ale nebude vyhlašovat pouze ministerstvo, do rozhodování o nich by se měly díky tzv. opatření obecné povahy nově zapojovat obce.

„Konečná podoba tohoto opatření je výsledkem dohody všech zúčastněných. Každé takové nařízení musí být řádně odůvodněno a připomínky musí být vypořádány dohodou. Věřím, že obce takovou možnost rozhodování uvítají," vysvětluje ministr Richard Brabec. Někteří z toho ale mají strach. „Obce budou moct návrhy ministerstva ohledně území nebo klidových zón bojkotovat jen z principu. Ministerstvo by podle mě mělo mít možnost vyhlašovat tyto nejcennější části natvrdo. Jsou to jedinečné oblasti divočiny, které tady máme," domnívá se Ondřej Mirovský.

Zrušení poplatků

S novými zónami by se zrušily i poplatky za vjezd do parku. Přejmenování podle správců nebude stát nic nebo jen pár desítek tisíc korun.

Například ze Šumavy zní, že se pro ni prakticky nic nemění. „Změna v pojetí zón zcela odpovídá tomu, s čím dnes na Šumavě pracujeme. V podstatě asi byla Šumava takovým pilotním projektem, na kterém se ukázalo, že je nutné oddělit území veřejnosti nepřístupná od území, ve kterých se prostě nehospodaří," reaguje na navrhované změny ředitel NP Šumava Pavel Hubený.

Podle starosty Modravy Antonína Schuberta ale novela zákona nemyslí na obce. „Norma by měla vyváženě respektovat stovky let trvající vztah člověka a přírody. Ona ho nerespektuje a silně akcentuje pouze cíle ochrany přírody. Život člověka připouští pouze v případě, pokud ničím nepoškodí předmět a cíle parku," tvrdí.

Změnit by se měly také zákazy činnosti, které budou nově rozdělené na celý národní park a na území mimo obce. Pokuta tak nebude hrozit například tomu, kdo v obci v národním parku sjede ze silnice.

„Z vyššího počtu ochranných podmínek na území parku oproti zákazům v obcích je zřejmé, kde ministerstvo klade důraz na ochranu přírody
a kde se snaží život a rozvoj v obcích maximálně usnadnit," vysvětluje náměstek ministra Vladimír František Mana.

V celém parku by ale novela zakazovala ohňostroje a používání pyrotechniky.

Ministr Brabec by zákon chtěl na vládě projednat už v září, do té doby bude přijímat připomínky od obcí, krajů, vědců i neziskových organizací.

Národní parky

KATEŘINA CIBOROVÁ

Autor: Redakce

29.7.2014 VSTUP DO DISKUSE 16
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Chystá se bič na soukromé lékaře

Donald Trump
22

Trump vzkazuje: Jsme spojenci

AUTOMIX.CZ

Nejhezčí moderní Škoda ohromila před 15 lety svět. Do výroby se přesto nedostala

Před 15 lety se české automobilce Škoda podařilo dokonale ohromit svět. Na březnovém autosalonu v Ženevě totiž tehdy představila koncept Tudor, velké kupé, které mnozí považují za nejpohlednější auto, jaké v moderní éře značky vzniklo. Ani úspěch studie ale nestačil k zahájení sériové výroby.

Otec biatlonistky Koukalové by byl rád, aby dcera po olympiádě neskončila

Otec biatlonistky Gabriely Koukalové měl radost, že dcera získala na mistrovství světa v Hochfilzenu tři medaile, ale dodal, že její závody už tolik neprožívá. Karel Soukal by byl rád, kdyby Koukalová po olympiádě v Pchjongčchagu neskončila, ale rozhodnutí nechá na ní.

Kurt Cobain - hudební ikona, která shořela příliš brzy

Stal se jednou z vůdčích osobností tehdy nového alternativního rockového stylu grunge, ale přitom byl plachý a citlivý a pochyboval o smyslu života. Kurt Cobain, frontman americké skupiny Nirvana, který se narodil před 50 lety, 20. února 1967, tvrdil, že "je lepší shořet než vyhasnout". Největší rocková ikona 90. let si užila slávy i stinných stránek popularity. Svůj život Cobain ukončil střelnou zbraní v roce 1994.

Vysoký úředník kritizoval Trumpa, okamžitě byl propuštěn z úřadu

Mít námitky k novému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi se nevyplácí. Vysoký úředník dostal výpověď poté, co na soukromé akci kritizoval jeho politiku. Podle agentury AP byl v pátek propuštěn jeden z asistentů poradců v Radě národní bezpečnosti (NSC) Craig Deare. Bílý dům bez bližších podrobností potvrdil, že Deare už není zaměstnancem NSC.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies