VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Romské děti častěji končí ve vzdělávání dřív

Praha - Česko je kritizováno za segregaci romských dětí ve speciálních školách, i po absolvování normální základní školy ale čeká romské děti většinou jiná dráha než jejich vrstevníky z majoritní společnosti

29.12.2010 22
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Podle studie společnosti GAC až 16 procent romských dětí z běžných základních škol ve vzdělávání nepokračuje. Častěji než jejich vrstevníci směřují romské děti na obory s výučním listem, které řada z nich nedokončí. Jen 14 procent z nich přechází na maturitní obory, kam naopak míří většina z ostatních žáků, sdělil ČTK Karel Čada z GAC.

Přihlášku na střední školu si častěji nepodávají děti, které vycházejí v nižším než devátém ročníku. Přitom podíl romských dětí ze sociálně vyloučených lokalit, které předčasně opouštějí běžné základní školy, dosahuje téměř 39 procent. Předčasný odchod ze základního vzdělávání je tak u romských dětí přibližně osmkrát častější, než činí celostátní průměr.

Výuční list získá polovina

Učňovské obory, kam se hlásí 68 procent sociálně znevýhodněných romských žáků, k tomu řada učňů předčasně opouští. Z 212 romských zkoumaných dětí, které nastoupily do učebních oborů v letech 2005 až 2007, jich výuční list získala zhruba polovina. Ostatní buď přešly na obor jiný, nebo na čas či natrvalo vypadly z dalšího vzdělávání.

"Vysoké procento dětí bude bez kvalifikace a s neukončeným vzděláním zřejmě kopírovat životní osud svých rodičů," míní sociolog Ivan Gabal. Studie podle něj také ukázala nevyužitý potenciál dětí, které na základních školách sice vykazují nadprůměrné studijní výsledky a předpoklady ke studiu, ale na středních se neprosadí a podstatná část z nich studium záhy opouští a nedokončí.

Analýza podle autorů výzkumu potvrdila výsledky letos zveřejněné mezinárodní studie, podle nichž se Česká republika řadí k zemím, kde mají žáci s podobným zázemím tendence koncentrovat se ve stejných školách. V průměru odchází v Česku na obory středního vzdělání s výučním listem 28 procent absolventů základních škol. Ve zkoumaných školách poblíž sociálně vyloučených lokalit k vyučení směřují více než dvě pětiny dětí z majoritní společnosti a téměř dvě třetiny romských dětí.

Pro účely studie společnost shromáždila údaje ze čtrnácti základních škol v blízkosti sociálně vyloučených lokalit za posledních pět školních let. Údaje vyplývají ze školní biografie 2204 dětí, z čehož 723 dětem byla jejich pedagogy připsána romská národnost.

Podle Mapy sociálně vyloučených romských lokalit, kterou společnost GAC zpracovala v roce 2006, žije v sociálním vyloučením přibližně 60.000 až 80.000 z celkového počtu 188.000 českých Romů. Život v lokalitách provází chudoba, vysoká nezaměstnanost, vysoká míra zadluženosti a nízká vzdělanost. Podle studie Světové banky z roku 2008 má 60 procent jejich obyvatel pouze základní vzdělání a 14 procent navštěvovalo zvláštní školy pro děti s poruchami učení.

Romové často propadají a chybějí

Děti ze sociálně vyloučených lokalit častěji než jejich vrstevníci navštěvují místo základních škol školy speciální. Celkem tam končí 28 procent ze sociálně znevýhodněných romských dětí. Na běžných základních školách častěji propadají a chybějí.

Zpráva Světové banky z loňského roku udává, že vysoká nezaměstnanost a nízké platy Romů stojí státní pokladnu nejméně 16 miliard korun ročně.

Autor: ČTK

29.12.2010 VSTUP DO DISKUSE 22
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
2

Ze soboty na neděli se mění čas. Na posun jsou citliví lidé i zvířata

Předseda hnutí STAN Petr Gazdík (vlevo) a první místopředseda Vít Rakušan.
AKTUALIZOVÁNO
4 5

Jeden program, jedno logo! Hnutí STAN půjde do voleb v koalici s lidovci

Móda, či směr? Naturální vína mají příznivce

/INFOGRAFIKA/ Ctí odkaz předků a naplno využívají potenciál přírody. Hrozny sbírají ručně, někteří je místo lisování šlapou. Vinaři autentisté se zřekli používání chemie a krášlících zásahů. „Nabízíme alternativu proti rychle vyrobeným a komerčním vínům," řekl Jaroslav Osička z Velkých Bílovic na Břeclavsku.

Dominik Feri: Lajknutí neznamená hlas v urně. A to je výzva i pro mě

/ROZHOVOR/ Sešli jsme se v restauraci, která podle Dominika Feriho (TOP 09) změnila prostředí v Praze. Ráno tu lidé snídají, odpoledne studenti píší seminární práce a v létě se tady sedí na okenních parapetech a pije pivo. Přesně to vystihuje atmosféru, kterou má nejmladší radní nejen v Teplicích, ale v celé české historii, rád – uvolněnou, plnou života, diskusí a plánů. Ty má Dominik Feri velké. 

Sivok před San Marinem: Vpředu máme hladové kluky, věřím jim

/ROZHOVOR od zvláštního zpravodaje Deníku/ Od českého národního týmu se zítra v San Marinu očekává čisté konto. Podle kapitána Tomáše Sivoka však právě první pohled klame, svěřence Karla Jarolíma, a speciálně obránce, nečeká jednoduchá práce. 

Návštěva interiéru: petrolejová modř

Vydejme se do bytu mladého muže, úspěšného muže, fanouška dobrého umění, fotografie a modré barvy ve všech jejích odstínech. Pojďme se podívat do bytu s petrolejovou modří.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies