VYBERTE SI REGION

Nikdy nepodepisujte nepřečtené smlouvy, radí ochránci spotřebitelů

PLZEŇ - Nezisková organizace Sdružení obrany spotřebitelů (SOS) České republiky vznikla v roce 1993 a je členem evropské spotřebitelské organizace BEUC. SOS informuje spotřebitele o službách a výrobcích, poskytuje právní poradenství a spotřebitelské vzdělávání. Jan Peter je aktivním členem plzeňské pobočky SOS od jejího vzniku v polovině 90. let minulého století.

13.8.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Jak jste se vůbec k práci v plzeňské pobočce SOS dostal?

Pracoval jsem v plzeňské Škodovce, kde mě můj kolega Janda, který plzeňskou pobočku SOS zakládal, pro tuto činnost získal. Nejdřív jsem do pobočky chodil při práci, teď jsem v důchodu a mám pochopitelně na tuto činnost více času.

Jakým způsobem může SOS zhrzeným spotřebitelům pomoci?

Informujeme lidi o ustanoveních občanského zákoníku, která mohou občanům pomoci při sporu s prodejcem. Někdy také vstupujeme do obchodních vztahů mezi klientem a prodejcem formou dopisu či telefonátu. Lidem můžeme zajistit i základní právní pomoc, případně je nasměrujeme na kvalitní právní poradnu nebo na další kompetentní organizace chránící práva zákazníků.

Kde vás mohou spotřebitelé v Plzni najít?

V pondělí a ve čtvrtek „ordinujeme“ od 15 do 17 hodin v Majerově ulici 4, kde naše pobočka sídlí. Jsme k dispozici pochopitelně i mimo plzeňskýmklientům, protože nejbližší pobočka je až v Karlových Varech. Dotaz mohou lidé uložit i na webové adrese www.spotrebitele.info. Pokud potřebují rychlou radu, mají ve všední dny od 8 do 17 hodin ještě možnost zavolat na číslo 900 08 08 08. Tato služba je ale zpoplatněna.

Vyvíjí SOS ještě nějakou činnost?

Určitě. Pražská centrála dává připomínky k novému znění zákonů týkajících se ochrany spotřebitelů. Jde hlavně o občanský zákoník a zákon o ochraně spotřebitele. Upozorňujeme také firmy, pokud se chovají nesolidně vzhledem k zákazníkům. V poslední době se připomínky vztahují hlavně k praktikám při předváděcích akcích, nejsme spokojeni ani v oblasti cestovního ruchu. Tam se zákazníkům nelíbí, že firmy neuvádějí úplné ceny. Lidé jsou lákáni na nízké ceny, v konečné fázi ale musí zaplatit všechny možné poplatky, které konečnou sazbu zájezdu pořádně zvednou.

Chrání teď zákony spotřebitele víc než na počátku 90. let minulého století?

Já se domnívám, že ano. Nepoctiví prodejci mohouv současnosti jen dost složitě hledat díry v zákonech. Spíš zákony porušují, problémem je právo pro spotřebitele vydobýt. Které fígle tedy používají prodejci při prodeji zboží na tzv. předváděcích akcích? Pro potenciální kupce je nepříjemný už „masážní“ způsob přesvědčování prodejců, kteří většinou nabízejí předražené zboží. Horší ale je, že své budoucí „oběti“ zpracovávají pod časovým presem a ti podepisují kupní smlouvy bez toho, že by si smlouvu pořádně přečetli. A prodejci toho využívají. Do smlouvy vkládají nepravdivé údaje, které mají lidem odebrat 14denní právo na odstoupení od smlouvy a následné vrácení peněz.

Mají tito „nešťastníci“ ještě šanci na vrácení peněz?

Podle nás ano. Pokud jsou ve smlouvě uvedeny nepravdivé údaje, je celá smlouva neplatná a spotřebitel může od této smlouvy odstoupit. Problém je v tom, že spory se táhnou dlouhou dobu, firmy uplatňují zdržovací, někdy i zastrašovací taktiku a lidé se obávají vstupovat do soudního sporu kvůli finanční náročnosti.

A co těmto lidem tedy radíte?

Když už se do takového „průšvihu“ člověk dostane, snažíme se jim pomoci v komunikaci s prodejcem, upozorňujeme na práva kupujícího, poskytneme základní právní rady. Poslední slovo má ale vždy poškozený, ten musí prokázat odvahu a do sporu jít. Bohužel se lidé často zaleknou a raději ustoupí, což je pochopitelně voda na mlýn těmto pochybným firmám.

Byl jste jako spotřebitel rovněž někdy oklamán?

Jednou jsem se nechal nachytat obchodníčkem, který tvrdil, že musí narychlo odjet do Itálie a potřebuje narychlo prodat kožené bundy. Bundy nabízel pochopitelně za velmi výhodnou cenu a hrozně spěchal. Já si jednu koupil, problém byl v tom, že svrchník byl z koženky. Zúčastnil jsem se také akce, na které nabízeli organizátoři tučný výdělek za blíže nespecifikovanou práci. Nejdřív ukazovali úspěšné případy rychle zbohatlých šťastlivců, kteří nabídku firmy přijali. Brzy se z toho ale vyklubal systém „letadla“ , do kterého jsme měli přispět 80 tisíci korunami. Tady jsem „lákavé“ nabídce odolal. Na začátku 90. let se s podobnými formami „podnikání“ setkal téměř každý občan, téměř nikdo ale na podobné případy nebyl připravený. Za minulého režimu byl trh velmi omezený, ceny byly pevné, a tak byl člověk určitým způsobem chráněn. Po revoluci se možnosti lidí neuvěřitelně rozšířily, určitý segment tzv. podnikatelů toho ale zneužíval k oklamání zákazníků. Teď se situace stabilizuje. Lepší ochrana je na jedné straně zajištěna zákony, na druhou stranu jsou lidé mnohem obezřetnější.

Můžete někoho pochválit z „druhé“ strany barikády?

Celkem dobrou zkušenost máme s chováním supermarketů. Pokud není spotřebitel spokojený, reagují obchody většinou slušně a reklamace přijímají se snahou problém rychle vyřešit.

Co mi poradíte, když doma po několika dnech zjistím, že šunka, kterou jsem si před několika dny koupil a která je stále v záruce, je zkažená?

Poradil bych vám, abyste nejdříve šunku reklamoval v obchodě, ve kterém jste ji koupil. Pokud prodejce na vaši výzvu nereaguje, odkázal bych vás na Českou potravinářskou a zemědělskou inspekci.

Jakým způsobem má reagovat zákazník, pokud koupí boty a tymu přestanou sloužit po dvou měsících?

Prodejce následně tvrdí, že jsou zničené nesprávným používáním, a proto nemůže využít dvouletou záruční dobu. Když zákazník neuspějeu prodejce a je přesvědčen, že je v právu, měl by jít k soudnímu znalci, který přezkoumá stav obuvi a vydávám znalecký posudek. Posudek musí zaplatit kupující. Následně může zákazník uplatňovat svoji věc znovu u prodejce nebo u soudu, případně žádat i vrácení vynaložených prostředků na soudního znalce.

SOS se také zabývala výší bankovních poplatků.

Výši poplatků řeší spíš naše pražská centrála. Ta se snaží napadat, někdy úspěšně, výši některých poplatků v bankovních domech. Například poplatek při vkladu klienta nebo vysoké poplatky při rušení účtu.

Dalším nešvarem jsou „předražené“ úvěry. Jak reagujete tady?

V mnoha případech instituce nabízející úvěry poskytují klientům nedostatečné informace. Ti se pak až opožděně dozvídají o různých provizích, sankcích, poplatcích za vedení účtu nebo pojištění úvěru, které vždy úvěr prodraží. Tady můžeme znovu jen apelovat na klienty, aby pozorně četli nabídky smluv a nejednali pod časovým tlakem.

Řídíte se sám radami, které poskytujete spotřebitelům?

Musím přiznat, že někdy nedokážu být dostatečně razantní při uplatňování svých požadavků. Ale člověk by si měl svých práv být vědom a měl by si je vybojovat.

Můžete přiblížit formu financování vaší organizace?

Pražská centrála se snaží zajistit finance pomocí evropských grantů. Organizace je podporována i z fondů ministerstva průmyslu a obchodu. Město Plzeň nám pomáhá zase formou nižšího nájemného a příspěvkem z nadačního fondu pro sociální aktivity. Nedílnou součástí našeho rozpočtu jsou také členské příspěvky

Jan Peter, člen plzeňské pobočky

Jan Peter se narodil v květnu 1942.

Pracoval v účtárně podniku Škoda Plzeň, již před důchodem se začal zabývat činností v nově vzniklé pobočce Sdružení obrany spotřebitelů (SOS), prací v této organizaci se zabývá i nyní, v důchodovém věku.

Spotřebitelům radí:

„Čtěte pořádně kupní smlouvy.

Pokud vám prodejce nedává na prostudování dostatek času, nic nepodepisujte.

Nezapomeňte také schovávat potřebné doklady.“

13.8.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies