VYBERTE SI REGION

Stehlíková: Rodiče své děti nesmí surově bít

Praha - Absolutní zákaz bít děti do jednoho roku hodlá prosadit ministryně Džamila Stehlíková. A chce definovat, co je tělesný trest.

10.3.2008 24
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archív

Záměr ministryně Džamily Stehlíkové, která navrhla zakázat rodičům fyzicky trestat děti, rozproudil velmi vášnivé debaty.

Svědčí o tom i webové stránky Deníku, kde se na téma fackování dětí rozběhla veliká diskuse. A jaké je její poselství? Prakticky žádný čtenář se zákazem fyzických trestů nesouhlasí. Pohlavek, facka či naplácání na zadek jsou podle účastníků vhodný a osvědčený prostředek výchovy. Ale jen v přiměřené míře, týrání čtenáři Deníku odmítají. Naopak zákaz by mohl způsobit problémy, domnívají se mnozí.

„Jak si může nějaký politik dovolit zasahovat do práv rodičů a jejich výchovy?“ rozčiluje se ve webové diskusi Pavel Tatýrek. Podle jeho zkušeností v rodinách, kde nikdy žádná facka nepadla, ztratili rodiče autoritu a děti je v ničem neposlechnou. Děti mají navíc rozdílné povahy a každému nestačí jenom říci: To nesmíš.

„Někdy platí pořádná výchovná facka, aby se dítěti před očima zajiskřilo a vzpamatovalo se,“ míní autorka, která se podepsala Betty. Všichni jsme občas nějakou tu facku schytali a nikomu to neublížilo, shoduje se většina čtenářů.

Že fyzické trestání má výchovnou funkci, tvrdí i psychologové. „Pokud dítě například opakovaně týrá svého mladšího sourozence, plácnutí přes zadek není od věci,“ řekl Deníku psycholog Slavomil Hubálek.

Podle psycholožky Jany Nováčkové ale tělesné tresty jen děti učí, že silnější mohou ubližovat slabším.
„Nejde o to, dítě k něčemu donutit, ale problém s ním vyřešit, zejména pak ukázat, jak se co dá napravit. “ upozorňuje.

Z webové diskuse Deníku
- Aby se pak naši milí zákonodárci nedivili, až je na ulici ubodá takový výrostek, kterému nikdy nikdo nedal ani pohlavek. Earthworm
- „Odborníci“ se diví stoupající agresivitě čím dál mladších skupin dětí. Právě chybějící autorita, vyjádřena občas i silou, chybí. knet
- Zažil jsem v Mělníku, že v parku u Tyršova domu kluci házeli petardy jen se za nimi kouřilo. Zastavil se pán a udělal to, co jsem chtěl udělat já, nebýt toho, že jsem držel vnučku, aby nevběhla do silnice. Dal klukovi takovou facku, že se mu určitě v hlavě rozsvítilo. Jak jsem později zjistil, byl to výchovný moment i pro moji vnučku, která kdykoli jsme šli kolem toho místa, tak si hned uvědomila, že „tady dostal ten zlobivý kluk facku“. Jiří Fagoš

ŠTĚPÁN PLAČEK

Na internetových stánkách www.denik.cz se vede vášnivá debata o vašem záměru zakázat fyzické tresty dětí. Naprostá většina diskutujících ho považuje za hloupost. Překvapuje vás to?

Vůbec ne. Odpovídá to statistikám. Podle výzkumu z roku 2003 přes 80 procent lidí souhlasilo s tělesnými tresty dětí. Jde také o zažitou tradici a opakování generačních vzorců chování.

Takže naprostá většina českých rodičů své děti pravidelně bije?

To vůbec ne. V 56 procentech převažuje výchova pomocí odměn, třetina rodičů napůl trestá, napůl odměňuje a pouze v 5,8 procenta případů převažují fyzické tresty.

Čeho se týkají?

To je právě nejhorší. V naprosté většině rodiče soustavně a poměrně surově bijí děti kvůli špatným známkám. Vyjadřují tak frustraci z toho, že dítě nenaplňuje jejich představy. Je také daleko snazší dítě seřezat kvůli pětce, než zajít do školy a s učitelem podrobně situaci probrat. Přitom kantoři by určitě s rodiči právě o tom rádi komunikovali.

Jak tomu chcete zabránit?

Především jsem chtěla, aby usnesení Výboru pro práva dítěte, které navrhuje zákaz fyzických trestů, vyvolalo debatu. I vaše webové stránky dokazují, že to se povedlo. Naší hlavní ambicí je absolutní zákaz bití do jednoho roku dítěte a deklaratorní upřesnění definice tělesného trestu..

Co si pod tím mám představit?

V platné legislativě se hovoří jen o tělesném násilí, které je pochopitelně trestné. Ale už zcela nám uniká chování, které třeba nezanechává stopy na těle dítěte, ale přitom je nepřípustné. Jde například o soustavné bití přes hlavu nebo břicho, které působí bolest a používá se k němu předmětů, jako jsou vodítka na psy, vařečky, pantofle apod.

A takové „výchovné“ metody by měly být trestné?

Zatím se v našem návrhu vůbec o sankcích nehovoří. Vezměte si, že fyzické tresty jsou ve školách tabu, ačkoli žádný zákon o tom nemluví. Prostě pro učitelskou veřejnost je to nepřijatelné. Zato společnost vnímá, že rodič je nezpochybnitelná autorita, která si doma může s dítětem dělat, co chce. Kvůli takovému pojetí možná Česko vede žebříček zemí s počtem týraných a usmrcených dětí.

Když ale dítě ubližuje mladšímu sourozenci, odmítá uposlechnout rozumný příkaz nebo si ubližuje, není nejlepším prostředkem pohlavek nebo pár přes zadek?

Nevím, jestli nejlepším, ale určitě přijatelným. Pubertální syn si nesmí dovolit vztáhnout ruku na člena rodiny nebo zvýšit hlas na otce. Když je třeba zjednat okamžitou nápravu, je pohlavek namístě. Dítě také pochopí, že takový bezprostřední trest si zasloužilo. Tak jsem trestala i vlastní dceru. Než šla do školy a už to nepůsobilo.

Čím jste pohlavky nahradila?

Pozitivním partnerstvím. Ale také zákazy a domluvou. Samozřejmě je to daleko náročnější než rychlá facka, ale časem se to vyplatí.

Vy jste jako psychiatrička měla i dětské pacienty. Jak se díváte na názor mnohých psychologů, že fyzické tresty nelze zcela odmítat?

Říkají to především psychologové z první linie, zatímco třeba profesor Matějíček je pro jejich absolutní zákaz. Důležité je, jak se třeba i fyzický trest zakomponuje do výchovného plánu. Pokud dítě ví, že za konkrétní prohřešek dostane pár na zadek, může to mít preventivní účinek.

Pokud se vám povede prosadit definice trestu do zákona o rodině, co to bude znamenat?

V trestněprávní oblasti. Jde o obecné povědomí, co se smí, a co už ne. Posléze by se to mohlo promítnout do zákona o sociálně právní ochraně dětí, kde už by mohla být sankce za odmítnutí spolupráce s pracovníky příslušných odborů.

Autor: Kateřina Perknerová

10.3.2008 VSTUP DO DISKUSE 24
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies