VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Temelín a Dukovany se zvětší, bude další elektrárna

Praha - Vláda má v pondělí schválit nový plán územního rozvoje České republiky. Ekologové a občanské organizace proti němu protestují. Nebere podle nich ohled na přání občanů, ekologická hlediska ani na finanční stránku navrhovaných projektů.

16.7.2009 1
SDÍLEJ:

Mezi největší znečišťovatele v kraji patří JETE Temelín, na Táborsku pak teplárna AES Bohemia.Foto: Jaroslav Sybek


Mimo jiné se v něm podle Ekologického právního servisu (EPS) počítá s dostavbou Temelína, rozšířením Dukovan a dokonce se stavbou nové jaderné elektrárny.

Ta by měla být v Blahutovicích na Novojičínsku.

„Přestože plán výslovně neříká, že má jít o jadernou elektrárnu, vyplývá to mimo jiné z toho, že obsahuje území pro vodní nádrž, která bude zdrojem chladicí vody,“ varují ekologové ve svém provolání. Plán se tak prý neshoduje s programem současné vlády, který říká, že nebude plánovat a podporovat výstavbu nových jaderných bloků.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) s nimi nesouhlasí. „Omezení jaderné energetiky bylo obsaženo v prohlášení předchozí vlády, ne současné,“ říká ředitel odboru územního plánování MMR Martin Tunka. Temelín i Dukovany by se podle něj ovšem zvětšit měly. Alespoň v navrhovaném materiálu. Jiná je situace u Blahutovic, které jsou podle ministerstva průmyslu a obchodu pouze v ochranném režimu, aby tam nedošlo ke stavbě liniových budov, a není ani rozhodnuto, jaký typ elektrárny a kdy zde bude.


Rozhoduje vláda bez mandátu


Ekologové se ovšem s vyjádřením nespokojili. „Je nepřijatelné, aby o takto nových jaderných elektrárnách, závažné koncepci, ve které se de facto jedná o rozhodovala vláda bez politického mandátu a bez předchozí hlubší veřejné diskuse,“ říká Martin Fadrný z Ekologického právního servisu.
Osudy jaderných elektráren přitom nejsou zdaleka jediné, co organizace na plánu územního rozvoje kritizují. Vadí jim například projekt rychlostní silnice R35 vedený Chráněnou krajinnou oblastí Český ráj či dálnice D3 tažená Posázavím.

Kritizují i projekt přestavby silnice na trase Pohořelice-Mikulov na čtyřpruhovou rychlostní silnici R52. „Ten je kritizován ze strany veřejnosti, veřejného ochránce práv, Nejvyššího kontrolního úřadu i Evropské komise,“ říká Luděk Šikola, právní zástupce obce Dolní Dunajovice. Dopravně výhodnější je podle něj napojení na Rakousko u Břeclavi, které je prý také o 30 miliard levnější.


Hledají se nové lokality pro jaderná úložiště


Sama vláda si je zřejmě vědomá určitých nedodělků. Ještě ve čtvrtek totiž nechala z plánu vyškrtnout šest lokalit původně vytipovaných pro jaderná úložiště. Bude hledat další místa na území zrušených vojenských újezdů, kde pproběhne geologický průzkum. Pokud uspěje, mohou si vesnice na Táborsku, Vysočině či v Severních Čechách, které byly původně vybrány, oddechnout.

Autor: Pavel Cechl

16.7.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pokus o puč ve Venezuele
1 10

Venezuelská krize: policista ve vrtulníku zaútočil na Nejvyšší soud

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
AKTUALIZOVÁNO
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

ČEZ dal peníze albánskému lobbistovi. Policie vyšetřuje proč

Česká policie se zabývá tím, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana poslala do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur (nyní asi 184 milionů korun) na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje.

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies