VYBERTE SI REGION

Rtuť v těle? Nejvíc trápí zubaře a milovníky ryb

Praha – Když sedíte v zubařském křesle s vrtačkou v puse, asi byste v tu chvíli dali cokoliv za to, abyste byli na jejím opačném konci. Jenže ani spravování zubů není povolání bez rizika. Jak zjistilo testování společnosti Arnika, mají zubaři v těle dvakrát víc rtuti než ostatní lidé. Důvodem je amalgám – při práci s ním totiž vdechují rtuťové výpary. Proto chce Arnika tento týden v Ženevě podat návrh na zákaz užívání rtuti.

8.1.2013 3
SDÍLEJ:

Ilustrační foto. Foto: DENÍK/Matej Slávik

„Dentální amalgám je v Evropské unii druhým největším spotřebitelem rtuti hned za chlorovými chemičkami," říká Jindřich Petrlík z Arniky. Ta otestovala 15 zaměstnanců ve stomatologii a 13 lidí, kteří s amalgámem nepracují – mezi nimi i ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09). Zatímco běžní lidé mají v kilogramu vlasů průměrně 0,18 miligramu rtuti, u zubařů a jejich sestřiček to je 0,37.

„Nejde ale jen o přímý kontakt. Rtuť z ordinací a zubů se může dostat do vody a vzduchu. Významným zdrojem jsou i krematoria, kde dochází k uvolnění rtuti ze zubních výplní. Těmito cestami se může těžký kov dostat do ryb, které skončí na našich talířích," vysvětluje Jiří Kristian z Arniky, proč mají vysoký obsah rtuti v těle lidé, kteří mají rádi ryby, zatímco vegetariánům intoxikace nehrozí.

Celoplošný zákaz

I když už například Švédsko před několika lety amalgámové plomby z větší části zakázalo, celoplošný zákaz příliš pravděpodobný není. Zvláště pak u nás – jiné než amalgámové výplně se totiž používají jen v osmi procentech případů.

„Východiskem je kapslovaný amalgám, který minimalizuje manipulaci se rtutí, garantuje výrobcem přesně nastavený optimální poměr prášku a kovu pro vznik kvalitní slitiny," uvedla před časem Zina Sladkovská z České stomatologické komory. Podle libanonské studie navíc proti rtuti pomáhají ochranné pomůcky, jako jsou roušky a rukavice.

EU ročně potřebuje 55 až 95 tun rtuti, ČR je přitom pátým největším spotřebitelem. Rtuť je těžký kov, který v organismu snižuje počet T-lymfocytů, a může tak způsobovat autoimunitní onemocnění, jako je roztroušená skleróza, nebo přispívá ke vzniku leukémie. ⋌ (mk)

Čím si nechat spravit zuby bez rizika

Amalgámová plomba – nejrozšířenější a nejstarší, černě nebo stříbrně zbarvená. Jde o slitinu rtuti se stříbrem, mědí a cínem. Pokud je dobře upevněna, má nejdelší trvanlivost, kaz je však nutno vyvrtat o něco více než u ostatních typů plomb, musí být totiž v zubu zaklíněna. Debatuje se o možné škodlivosti na organismus. Cena ja kolem 400 až 500 korun.

Kompozitní plomba – bílá, hodí se tedy na přední zuby. Plomba je nanášená postupně, její zhotovení je časově a technicky náročné. Cena je kolem 750 až 1500 korun.

Skloinomerní plomba – mléčně zbarvený materiál s jednoduchou manipulací, není však tolik mechanicky odolný. Má antibakteriální vlastnosti, hodí se proto pro zuby s vysokou kazivostí či mléčný chrup. Cena je 700 až 1200 korun.

Autor: Michaela Koubová

8.1.2013 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
David Rath
3 18

Rathova korupční kauza: Soud vrátil k došetření druhou větev

Joe Biden
4

Viceprezident USA Biden se obává vměšování Ruska do evropských voleb

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Nová škola pro sestry by měla vyřešit jejich nedostatek

Rumburk – Již za rok a půl by mohli nastoupit první studenti do nového oboru na vyšší odborné škole ve Varnsdorfu. Studovat by v něm měly budoucí zdravotní sestřičky.

Kavárník Ondřej Kobza: Jsem jezuitský podnikatel

V pražském kavárenském podhoubí nenajdete známější jméno. Ondřej Kobza má hrst plnou nápadů. Jeho tvář, nejprve spojenou s vršovickým podnikem Café V lese, začíná poznávat celá země, kterou v posledních letech rozehrál projekt Piána na ulici. Kobza má originální pohled na byznys, podporuje levicové ideje, věří v občanskou společnost i v sílu jednotlivce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies