VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rtuť v těle? Nejvíc trápí zubaře a milovníky ryb

Praha – Když sedíte v zubařském křesle s vrtačkou v puse, asi byste v tu chvíli dali cokoliv za to, abyste byli na jejím opačném konci. Jenže ani spravování zubů není povolání bez rizika. Jak zjistilo testování společnosti Arnika, mají zubaři v těle dvakrát víc rtuti než ostatní lidé. Důvodem je amalgám – při práci s ním totiž vdechují rtuťové výpary. Proto chce Arnika tento týden v Ženevě podat návrh na zákaz užívání rtuti.

8.1.2013 3
SDÍLEJ:

Ilustrační foto. Foto: DENÍK/Matej Slávik

„Dentální amalgám je v Evropské unii druhým největším spotřebitelem rtuti hned za chlorovými chemičkami," říká Jindřich Petrlík z Arniky. Ta otestovala 15 zaměstnanců ve stomatologii a 13 lidí, kteří s amalgámem nepracují – mezi nimi i ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09). Zatímco běžní lidé mají v kilogramu vlasů průměrně 0,18 miligramu rtuti, u zubařů a jejich sestřiček to je 0,37.

„Nejde ale jen o přímý kontakt. Rtuť z ordinací a zubů se může dostat do vody a vzduchu. Významným zdrojem jsou i krematoria, kde dochází k uvolnění rtuti ze zubních výplní. Těmito cestami se může těžký kov dostat do ryb, které skončí na našich talířích," vysvětluje Jiří Kristian z Arniky, proč mají vysoký obsah rtuti v těle lidé, kteří mají rádi ryby, zatímco vegetariánům intoxikace nehrozí.

Celoplošný zákaz

I když už například Švédsko před několika lety amalgámové plomby z větší části zakázalo, celoplošný zákaz příliš pravděpodobný není. Zvláště pak u nás – jiné než amalgámové výplně se totiž používají jen v osmi procentech případů.

„Východiskem je kapslovaný amalgám, který minimalizuje manipulaci se rtutí, garantuje výrobcem přesně nastavený optimální poměr prášku a kovu pro vznik kvalitní slitiny," uvedla před časem Zina Sladkovská z České stomatologické komory. Podle libanonské studie navíc proti rtuti pomáhají ochranné pomůcky, jako jsou roušky a rukavice.

EU ročně potřebuje 55 až 95 tun rtuti, ČR je přitom pátým největším spotřebitelem. Rtuť je těžký kov, který v organismu snižuje počet T-lymfocytů, a může tak způsobovat autoimunitní onemocnění, jako je roztroušená skleróza, nebo přispívá ke vzniku leukémie. ⋌ (mk)

Čím si nechat spravit zuby bez rizika

Amalgámová plomba – nejrozšířenější a nejstarší, černě nebo stříbrně zbarvená. Jde o slitinu rtuti se stříbrem, mědí a cínem. Pokud je dobře upevněna, má nejdelší trvanlivost, kaz je však nutno vyvrtat o něco více než u ostatních typů plomb, musí být totiž v zubu zaklíněna. Debatuje se o možné škodlivosti na organismus. Cena ja kolem 400 až 500 korun.

Kompozitní plomba – bílá, hodí se tedy na přední zuby. Plomba je nanášená postupně, její zhotovení je časově a technicky náročné. Cena je kolem 750 až 1500 korun.

Skloinomerní plomba – mléčně zbarvený materiál s jednoduchou manipulací, není však tolik mechanicky odolný. Má antibakteriální vlastnosti, hodí se proto pro zuby s vysokou kazivostí či mléčný chrup. Cena je 700 až 1200 korun.

Autor: Michaela Koubová

8.1.2013 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Ladislav Okleštěk
33

Hejtmanem olomouckého kraje je Okleštěk. Sesazený Košta asi ANO opustí

Ilustrační foto.

Cukrárna Šárka v Michálkovicích končí, hlavním důvodem je EET

DOTYK.CZ

Jako po válce. Podívejte se na kdysi výstavní čtvrť v Ostravě

Třeba to opravit a ne opustit! Těžko říci, zda sprejeři říkající si Deroj a Breck mysleli tyto slova vážně či ironicky. Nastříkali je každopádně mezi ruiny, které kdysi bývaly výstavními činžáky pro železničáře.

Le Penové opět hrozí ztráta imunity

Právní výbor Evropského parlamentu v úterý rozhodne, zda bude Le Penová zbavena imunity europoslance. Je podezřelá z toho, že fiktivně zaměstnávala své asistenty v Evropském parlamentu (EP). Před prezidentskými volbami tak čelí dalšímu skandálu.

Optimistické zprávy? Většina obchodníků je prý na EET připravena

Jak jsou na tom podnikatelé před druhou vlnou elektronické evidence tržeb? Podle Finanční správy většina připravena je. Autentizační údaje si dosud vyzvedlo 110.000 podnikatelů z odhadovaných 250.000, ne všichni z maloobchodu a velkoobchodu ale evidenci budou muset podléhat či ji od 1. března vykazovat, sdělila.

Student z Brna vymyslel jedinečný výpočet. Dostal cenu Wernera von Siemense

Už jako středoškolák chodil občas o prázdninách vypomáhat do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. „Hrozně mě to bavilo. Tak jsem u toho pak už zůstal," vzpomíná pětadvacetiletý Tomáš Pikálek. Jeho diplomové práci letos v únoru udělila porota prestižní cenu Wernera von Siemense pro mladé talentované vědce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies