VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vlakem do Prahy? Z Brna za hodinu

Brno - Ministerstva dopravy již dříve naplánovalo postavit vysokorychlostní vlakovou trať za stovky miliard korun. Náměstek ministra dopravy Petr Šlegr však na ostravském veletrhu Czech Raildays 2008 řekl, že ministerstvo začne stavět v roce 2016.

16.8.2008 5
SDÍLEJ:

Pohled do kabiny strojvůdce.Foto: REUTERS

Brňané se tak možná za pár let svezou moderním vlakem, který dojede do Prahy za hodinu. Vedení Brna už má dokonce jasno, kudy dráha povede.

Je však možné, že se Unie rozhodne vést vysokorychlostní železnici přes Německo a Rakousko. Vedení města udělá všechno proto, aby trať nakonec vedla přes Brno. „Je to záležitost, kterou podporuji už deset let. Vysokorychlostní tratě jsou důležité pro směřování České republiky v Evropské unii. Brno jako součást této sítě je pro nás naprostou prioritou,“ řekl primátor města Brna a stínový náměstek ministra dopravy Roman Onderka.

Vybudování takových rychlostních koridorů pak bude mít pro Brno jednoznačný přínos. „Dopad to bude mít určitě kladný. Hlavně to zaplatí Evropská unie nebo stát, takže Brno na tom akorát vydělá,“ řekl ekonom ze společnosti Cyrrus Ondřej Moravanský.
Vlakové srdce Evropy

Srdce Evropy bude také lákavější pro firmy. „Tato vysokorychlostí trať by posílila pozici, kdy je to z Brna blízko kamkoliv. Většina firem chce mít sídlo ve městě, které je takto dostupné,“ myslí si náměstek primátora Martin Ander.

Brno se rázem stane skutečným středem Evropy a křižovatkou mnohých obchodních cest. „Přiblíží to totiž spoustu měst k sobě. Lidé tak mohou přijíždět s mnohem vzdálenějších měst,“ uvedl náměstek ministra dopravy Petr Šlégr.

Rychlovlaky by přijížděly do Brna z jihu. „Nejnovější studie totiž definitivně opustila variantu severního napojení Brna, kdy by vlak přijížděl estakádou přes Ivanovice a tunelem pod Soběšicemi,“ popsal Ander.

Tato varianta však výrazně zasahovala do okolí přírody i do života lidí. Proto město preferuje druhou možnost. „Jižní napojení znamená, že trať povede podél dálnice D1 odkud by uhnula k nádraží,“ vysvětlil Ander.

Mimo zástavbu by vlak jezdil třista kilometrů v hodině, město by brázdil osmdesátkou. Na speciální trati by lidi vozil vlak podobný TGV a více než dvousetkilometrovou vzdálenost by urazil asi za hodinu. V současné době trvá cesta vlakem z Brna do Prahy kolem tří hodin.
Jako TGV

Ve Francii jezdí například na trase Paříž – Lille. „To je po dálnici asi dvěstětřicet kilometrů. Takže vlakem je to srovnatelné s trasou z Brna do Prahy. Zpáteční jízdenku lze koupit v přepočtu asi od osmi set korun,“ uvedl Moravanský.

Nejrychlejší je na cestování do Prahy stále zůstává letadlo. „Cesta trvá třičtvrtě hodiny. Zpateční letenku mohou lidé koupit za přibližně dva tisíce korun se všemi poplatky,“ podotkla mluvčí Českých aerolinií Daniela Hupáková.

Řebíček: Bojujeme, aby rychlovlaky jezdily přes Česko

Brno, Praha - Ministr dopravy Aleš Řebíček tvrdí, že bylo škoda přijít o vysokorychlostní železniční tratě, o jejichž vybudování nyní diskutuje Evropská unie. Česká republika podle něj nenechá nic náhodě.

Poslední dobou se stále více mluví o možném propojení českých a moravských měst vysokorychlostními vlaky. V jaké fázi je tento projekt nyní?
Základní problém je, že ho Česká republika není schopná zaplatit z vlastního rozpočtu. Ale to není žádná země. Měl by to proto být projekt celé Evropské unie. Některé dílčí projekty, jako například mosty nebo železniční uzly, bychom ale mohli platit sami.

Už se ví, kudy tyhle tratě povedou?
Konkrétní trasu neřeknu a ani to teď není na pořadu dne. Nyní se spíš rozhoduje, zda nás budou obcházet nebo ne. Existuje totiž varianta, že vysokorychlostní tratě povedou přes Německo a Rakousko a nám se úplně vyhnou. Důležitý teď bude pozitivní lobbying, aby Česká republika o ně nepřišla. To je naší prioritou.

Kdy se o trasách definitivně rozhodne?
Za současného francouzského předsednictví Evropské unii a nejpozději za našeho by se měly udělat revize transevropských dopravních sítí TEN-T, jejichž součástí budou i koridory vysokorychlostní železnice. Máme to tedy trochu ve vlastních rukou.

Co České republice tyto tratě kromě rychlých vlaků přinesou?
Pokud povedou přes nás, tak budeme vybírat poplatky za průjezd. Myslím si, že by bylo škoda o to přijít.

Jak by to mělo fungovat ve skutečnosti?

Uvažuje se o dvou variantách. Koridory buď budou spravovat organizace jednotlivých států, u nás tedy Správa železniční dopravní cesty, nebo vznikne jedna velká nadnárodní společnost. Ta by pak koleje spravovala a vybírala peníze. Co se vlaků týče, tak ty musí samozřejmě jezdit vysokou rychlostí. Toho u nás není nikdo schopen, proto by s vlaky nejspíš jezdil nějaký nadnárodní koncern. (fs)

Autor: Barbora Kurcová

16.8.2008 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Seniorka. Ilustrační foto.
3 13

Bydlení, léky, jídlo. Pražští senioři jsou ohroženi chudobou

Lékaři Nemocnice Valašské Meziříčí, která je členem skupiny AGEL, využívají při operacích nový moderní operační stůl. Vybavení v hodnotě 1,8 milionu korun je určené pro veškeré operace napříč lékařskými odbornostmi.
1 7

Dlouhé čekání na operace? Stovky Čechů míří za lékařem za hranice

Balík vám nově vydají v balíkovně. Bez fronty i občanky

/INFOGRAFIKA, ANKETA/ Česká pošta chce od prázdnin rozšířit služby. Zatímco počet odeslaných dopisů v posledních letech klesá, objem poslaných balíků naopak roste. Pošťáci proto rozšíří své balíkové služby, vstříc klientům ale chce jít pošta i s datovými schránkami.

Jako v Izraeli. Mostecké děti se učí přežít teror

Připomíná to civilní obranu v Izraeli, kde je stav ohrožení součástí života. V Mostě je to zatím jen experiment, který má připravit děti na měnící se Evropu.

Krveprolití v Pákistánu: Bomby a střelba ukončily 46 životů

Pátek byl pro Pákistán dnem násilí. Při několika bezpečnostních incidentech na různých místech země zde zahynulo více než šest desítek osob. Nejkrvavější účet mají bombové exploze v severopákistánském Paračináru.

DOTYK.CZ

Před 69 lety hrozila atomová válka. Zažehnala ji chladná hlava a teplá zima

Winston Churchill chtěl na Sověty shodit atomovku, prezident Francie de Gaulle mu souhlasně přitakával. Americký prezident Harry Truman byl pro citlivější řešení, sovětskou blokádu Berlína započatou jen před pár hodinami, hodlal vyřešit leteckým mostem. Tenhle risk z odpoledne 23. června 1948 vyjde. A Sověti utrpí první poválečnou diplomatickou porážku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies