VYBRAT REGION
Zavřít mapu

S bydlením je velmi spokojeno 53 procent lidí, výrazně jich přibylo

Praha - Spokojenost Čechů a Češek s bydlením se za poslední roky výrazně zvýšila. Zatímco v roce 2001 bylo se svým bydlením velmi spokojeno 36 procent lidí, teď už je to 53 procent. Přibylo i těch, kteří považují za ideální bydlet na sídlišti. Většina lidí si byt či dům pořizuje díky penězům od rodiny, ne díky hypotéce či stavebnímu spoření.

27.3.2014 5
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: shutterstock.com

Vyplývá to z výzkumu, který pro sociologický ústav akademie věd provedla agentura STEM/MARK. Zapojilo se do něj loni na podzim přes 3000 lidí.

„Většina lidí hodnotila na desetibodové škále bydlení známkami 1, 2, 3, což jsou ty nejlepší známky, takže Češi patří i v mezinárodním srovnání rozhodně k národům, které jsou se svým bydlením velmi spokojeny," řekl vedoucí oddělení socioekonomie bydlení Martin Lux.

Naprosto spokojeno se svým bydlením je 31 procent lidí. Před 12 lety to bylo 14 procent lidí. Naopak ubývá nespokojenců. Velmi nespokojeno v roce 2001 bylo kolem devíti procent dotázaných, nyní jen pět procent. Průměrně Češi hodnotí svůj byt či dům známkou 2,98 bodu, dříve to bylo 3,72 bodu.

Ve vlastním rodinném domě jsou nejspokojenější

Důvodem nespokojenosti je hlavně malá velikost bytu a špatná dispozice. Následují vysoké výdaje, nízká kvalita bytu a jeho vybavení a také to, že bydlení dotázaným nepatří. Častý hluk ruší nejvíc desetinu lidí, šesti procentům vadí především špatné sousedské vztahy.

Nejspokojenější jsou lidé, kteří žijí ve vlastním rodinném domě. Následují vlastníci bytů a obyvatelé bytů družstevních. Nejméně spokojeni bývají ti, co bydlí v nájmu u soukromníka.

Zhruba dvě pětiny dotázaných považují za ideální bydlení na sídlišti. V roce 2001 to bylo 16 procent lidí. Přibylo i těch, kteří by preferovali bytový dům ve starší zástavbě. Nyní je jich 15 procent, před 12 lety jich bylo 11 procent.

Vlastní bydlení bez hypotéky má většina lidí

Podle sociologa Petra Sunegy v roce 2001 byli s bydlením spokojenější lidé v cihlových domech než v panelových. Podle loňského výzkumu se ale rozdíl setřel. „Do určité míry se zlepšila prestiž panelového bydlení. Většina panelového bytového fondu byla modernizována významným způsobem, zateplením, výměnou oken, novou fasádou," řekl Lux. Podle něj ale místem, kde by lidé nejraději chtěli dožít svůj život, stále zůstává rodinný dům. Za ideál ho považuje 56 procent lidí. V roce 2001 to bylo 63 procent.

Nejlepší je podle čtyř pětin dotázaných vlastní bydlení. Jen desetina lidí vidí jako ideální nájem, sedm procent pak družstevní vlastnictví. V roce 2001 bylo vlastnictví na prvním místě pro tři čtvrtiny lidí, nájem pro 15 procent a družstvo pro osm procent. Ve skutečnosti ve vlastním žije 68 procent dotázaných, v nájmu 21 procent a v družstevním bytě desetina.

Podle průzkumu většina lidí získala vlastní bydlení bez hypotéky či stavebního spoření. V roce 2001 hypotéku využilo 14 procent respondentů, loni 27 procent. Stavební spoření mělo zhruba 55 procent dotázaných. Na bydlení ho použila necelá polovina z nich.

Hypotéky i stavební spoření stát zvýhodňuje

„Menšina využila úvěr či hypotéku, většina využila jakési mezigenerační výpomoci od rodičů či prarodičů. Buď získala bydlení darem, anebo – pokud si ho koupila za tržních podmínek – získala významnou finanční výpomoc od své rodiny," přiblížil Lux. Rodina pomohla s financemi víc než dvěma pětinám lidí, kteří si bydlení koupili či postavili.

Podle výzkumu si vlastní bydlení pořizují hlavně vzdělanější lidé s vyšším příjmem. Ti si obvykle také berou hypotéku či úvěr ze stavebního spoření. Typickým příjemcem hypotéky jsou manželé se středoškolským či vysokoškolským vzděláním mezi 30 a 44 lety s dětmi.

„Zejména u generace Husákových dětí se vytváří poměrně ostrá dělící čára mezi – jak říkáme – úspěšnými a neúspěšnými, tedy mezi těmi, kteří se mohli stát vlastníky bydlení, a těmi, kterým se to nepovedlo a zůstávají v nájmu," podotkl Lux. Připomněl, že hypotéky i stavební spoření stát zvýhodňuje. „Ta státní podpora víc směřuje k příjmově silnějším a vzdělanějším než k těm slabším, kteří by si ji asi víc zasloužili," dodal.

Roste také podíl lidí, podle nichž je zajištění bydlení soukromá záležitost každého člověka a jeho rodiny. Zatímco před 12 lety si to myslelo zhruba 44 procent dotázaných, teď jsou to tři pětiny. Nejen rodina, ale i stát, by se měly postarat podle třetiny lidí, v roce 2001 podle 47 procent.

Autor: ČTK

27.3.2014 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:
Pavel Bělobrádek
4 7

Lidovci pokukují po premiérovi. Volí vedení

Ilustrační foto
9

Muslimské svátky? Turečtí vojáci se před sto lety dočkali i obětování beranů

Václav Klaus: Nešlo o vládní krizi, ale o zahájení volební kampaně

Bývalý český prezident Václav Klaus vidí podstatu koaličních hádek v tom, že poprvé zažíváme situaci, kdy jsou ve vládě dvě stejně silné strany. Ty se musejí proti sobě vymezit, aby jim volič uvěřil, že každá chce něco jiného. „Nic hrozivého se neděje, všechny instituce normálně fungují. Nešlo o vládní krizi, ale o bouřlivé zahájení volební kampaně," hodnotí události posledních dní.

Comeback na spadnutí? Kvitovou svádí Paříž

Stačilo zadat povel internetovému vyhledávači a spustila se lavina titulků v češtině, angličtině, francouzštině a určitě i v dalších jazycích. Články pod nimi se zabývaly tím, že jistá Češka odletěla do Paříže, přičemž se před odletem vyfotila a pochlubila se tím na instagramu.

FBI vyšetřuje kvůli „ruské kauze" i Trumpova zetě Kushnera

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se podle amerických médií zajímá o zetě a poradce Donalda Trumpa Jareda Kushnera. Důvod? Údajné ruské ovlivňování amerických prezidentských voleb.

Nechceme levné pracovní síly z východní Evropy, vzkazuje Macron

Emmanuel Macron, který se soustředil na evropskou integraci a kladl důraz na obnovení sil Evropské unie, chce omezit levné východoevropské pracovníky, kteří ohrožují francouzskou zaměstnanost, sociální výhody a daňové zatížení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies