VYBERTE SI REGION

Šabatová žádá změny v pojistném u zaměstnanců s nejnižšími příjmy

Praha – Ombudsmanka Anna Šabatová žádá změny v platbách zdravotního pojištění u zaměstnanců, kteří pracují na částečný úvazek a jejich příjem nedosahuje minimální mzdy. Minimální mzda je takzvaným minimálním vyměřovacím základem pro pojistné, tito lidé tedy musejí zdravotní pojištění v podstatě doplácet. Ombudsmanka to navrhuje zrušit, nebo platby aspoň snížit. Jde o jedno z jejích doporučení pro pro zákonodárce ve zprávě o činnosti veřejné ochránkyně práv za loňský rok, kterou obdrželi poslanci.

4.4.2016 3
SDÍLEJ:

Ombudsmanka Anna ŠabatováFoto: Deník/Karásek Jan

Zdravotní pojištění činí 13,5 procenta z příjmů zaměstnanců, třetinu hradí zaměstnanec a dvě třetiny zaměstnavatel. „Pokud však příjem zaměstnance nedosáhne minimální mzdy, musí zaměstnanec sám doplatit pojistné ve výši 13,5 procenta z rozdílu mezi minimální a skutečnou mzdou," upozornila ombudsmanka. Právní úprava tak podle ní dopadá na zaměstnance s nejnižšími příjmy nepřiměřeně tvrdě.

Šabatová proto chce, aby zaměstnanci odváděli pojistné pouze ze skutečně dosaženého příjmu. Případně požaduje odvod z rozdílu mezi minimální a skutečnou mzdou snížit na 4,5 procenta.

Šest změn

Veřejná ochránkyně práv doporučila ve zprávě o loňské činnosti celkem šest legislativních změn. Platby veřejného zdravotního pojištění žádá zcela zrušit pro lidi v ústavním ochranném léčení. Podotýká, že za lidi v zabezpečovací detenci, ve vazbě a ve vězení hradí pojistné stát. „Ochránkyně považuje takový nerovný přístup za neopodstatněný," píše se ve zprávě.

Šabatová dále chce přidat do zákona o sociálních službách zmocnění pro ministerstvo práce a sociální věci, aby mohlo vyhláškou stanovit personální a hmotné standardy pobytových sociálních zařízení pro seniory. V zákoně podle ní nejsou vymezeny dostatečně jasně. Ač zařízení splní podmínky registrace, nezaručuje to bezpečné a kvalitní poskytování sociálních služeb, tvrdí ombudsmanka. Zákon podle ní nedává dostatečnou oporu ani pro zrušení registrace v případě zjištění nedostatků.

Čerpání rodičovského příspěvku

Další doporučení ombudsmanky se týkají čerpání rodičovského příspěvku. Chce například rozšířit okruh rodin, které si mohou zvolit rychlejší čerpání této dávky, což ovlivňuje její měsíční výši. Šabatová taky apeluje na zákonodárce, aby rozšířili přesun důkazního břemene ve sporech o diskriminaci. Žalovaný by musel u soudu dokládat, že se diskriminace nedopustil, nejen například kvůli etnického původu, národnosti, pohlaví nebo sexuální orientaci žalobce, ale taky kvůli jeho věku nebo zdravotnímu postižení.

Soubor šestice doporučení obsahuje i úpravu sporů vlastníka a uživatele domu o zřízení anténního rozvodu a vnitřního vedení veřejné komunikační sítě. Spory mají rozhodovat stavební úřady, podle Šabatové si ale často nevědí rady, jsou proto často nečinné nebo postupují rozdílně. Ombudsmanka se přiklání k úpravě, podle níž by tyto pře řešily soudy. Jde podle zprávy o jednotky případů ročně.

Za předloňský rok dala ombudsmanka pět legislativních doporučení. V nynější zprávě upozorňuje na dvě, která nebyla naplněna. Jde o předložení zákona o opatrovnictví a o řešení zdravotního pojištění cizinců,

Autor: ČTK

4.4.2016 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies