Třetina romských dětí chodí do speciálních základních škol. Ti, kteří chodí na běžnou základní školu, mají dvakrát nižší šanci dokončit ji se stejnými spolužáky. Absence romských dětí oproti jejich ostatním vrstevníkům jsou téměř trojnásobné. Jedna třetina romských chlapců a jedna čtvrtina romských dívek končí základní školu se sníženou známkou z chování.

„Porovnávali jsme šance romských dívek a chlapců s jejich neromskými vrstevníky pokud jde o dokončení základní školy, profilové předměty, zameškané hodiny a známky. Ukázalo se, že romské děti mají zhruba o polovinu nižší šance ukončit základní školu se svou třídou, to znamená, že buď propadnou, nebo školu opustí úplně,“ popsal výsledky průzkumu Ivan Gabal ze společnosti GAC.

Společnost zkoumala reprezentativní výběr zhruba stovky škol z 396 ze sousedství sociálně vyloučených lokalit. „Zhruba před třemi lety, kdy jsme dokončili mapu těchto oblastí, jsme konstatovali, že je to právě základní škola, která přispívá k přenosu sociálního vyloučení z rodičů na děti. Ty pak jdou životní trajektorií, která je velmi blízká rodičům a končí nezaměstnaností,“ dodal Gabal.

Výzkum Člověka v tísni pak prokázal, že spousta škol nevolí individuální přístup k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. „Jedna čtvrtina škol je prosegregačně zaměřena, stále přetrvává trend vytvářet speciálních tříd či studijních skupin pro slabší žáky. Nezanedbatelné procento škol se navíc snaží snižovat podíl sociálně znevýhodněných žáků. I v důsledku prosegregačního postoje veřejnosti dochází k odlivu žáků ze základních škol do zvláštních,“ řekl Zdeněk Svoboda z Člověka v tísni.

Podle něj ve spoustě zvláštních škol studují Romové, kteří by při podpůrných opatření mohli studovat na normální základní škole. „Polovina zvláštních škol uvádí padesátiprocentní podíl romských žáků, jedna desetina je dokonce prakticky etnicky homogenní,“ tvrdí Svoboda.

Vedení ministerstva výsledky průzkumů nepřekvapily, potvrdily prý jen jejich předpoklady. „Tým inkluzivního vzdělávání považuji za vlajkovou loď ministerstva. Jeho snahou je dostat do hlavního vzdělávacího proudu co nejvíce dětí. První výsledky však budou vidět nejdřív za deset let a bude nás to stát velké peníze. Tato investice se nám však bohatě vrátí,“ prohlásil ministr Ondřej Liška. Doufá, že projekt přežije i po jeho odchodu.

Problémy jsou stále horší

Výzkumu se účastnila také pražská základní škola na Havlíčkově náměstí. Její ředitelka Irena Meisnerová tvrdí, že devadesát procent žáků tvoří Romové.

Kdy u vás začal tak rapidně stoupat počet Romů?
Jakmile se jejich počet přehoupl přes čtyřicet procent, tak k nám přestali rodiče dávat neromské děti.

Jaké problémy u romských dětí pozorujete?
Mají velmi nízký zájem o studium a vzdělání vůbec. V jejich hierarchii je vzdělání téměř na posledním místě.

Zhoršuje se situace poslední dobou?
Se zhoršující se sociální situací v rodinách zájem o vzdělání stále klesá. Před pěti šesti lety jsem měla pocit, že všichni chtějí na střední školu, a věří, že na to mají. Dnes vám řeknou, že stejně budou nezaměstnaní, tak na co by se snažili.

Existuje cesta, jak z toho ven?
Romské děti jsou ve většině případů vzdělavatelné. Jen potřebují individuální péči učitele, který bude znát jejich kulturní zvyklosti.