VYBERTE SI REGION

Sanitkám scházejí lékaři. Chybí jich stovky

Praha /ROZHOVOR/ – Jezdí pro zraněné 
k nehodám, poskytují první pomoc při infarktu, starají se o opilce a dokonce ohledávají mrtvá těla. Ačkoliv mají záchranáři práce nad hlavu, lékařů je v jejich posádkách jako šafránu. Přibrat by jich potřebovali kolem čtyř stovek, kvůli nedostatku si však musejí vystačit s externisty 
z nemocnic. A bude hůř. Na konci roku totiž končí výjimka EU, která dosud umožňovala dlouhé přesčasy. A právě na těch lékařské záchranky z velké části závisejí.

6.5.2013 12
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Jiří Sejkora

„Stále chybí deset až dvanáct lékařů na celý kraj. Ve velkých sanitkách už doktor není a my je posíláme opravdu jen tam, kde jde o život," vysvětluje šéf rychlé záchranné služby (RZS) v Karlovarském kraji Roman Sýkora. „Nám schází čtrnáct lékařů. Jejich nedostatek zajišťujeme prostřednictvím přesčasů," potvrzuje ředitelka RZS na Vysočině Vladislava Filová s tím, že jde o dlouhodobý problém.

Záchranáři všechno nezvládnou

Podobně jsou na tom i na Liberecku. „Musíme počítat 
s tím, že někde ve firmě bouchne kotel, že se převrátí autobus se čtyřiceti lidmi a záchranka na to musí mít kapacity. Bez lékařů to nejde. Samotný záchranář nesmí provádět třeba punkci při krvácení do hrudníku. To je v kompetenci lékařů. Samozřejmě máme smlouvy s externisty, ti ovšem přes den slouží v nemocnici na sále a služby mohou brát jen v noci, o svátcích nebo víkendech. Abychom mohli podle zákona zajistit dojezdy do 20 minut, musíme si vypomáhat přesčasy," říká šéf liberecké záchranky Stanislav Mackovík.

A v dalších krajích je to ještě horší. Třeba v tom Moravskoslezském schází 60 doktorů, v Jihočeském skoro 40.

Naopak v Plzni se zatím daří problém potlačit. Zatímco ještě v roce 2010 chybělo tamní záchrance 25 lékařů, nyní jich potřebuje jen deset.

„Další tři lékaře si navíc nyní vychováváme. Jde o absolventy lékařské fakulty, kteří zatím nemohou sloužit sami," říká ředitel záchranné služby Plzeňského kraje Roman Sviták. Tento vzdělávací program funguje na záchrance už třetím rokem. A podle Svitáka se už další zájemci sami hlásí, a to i z řad atestovaných doktorů. „Do roka budeme mít lékařů dostatek," věří šéf plzeňské záchranky.

V té středočeské chybí lékařů na stálý úvazek nejméně třicet. „Nyní čekáme, co 
s celým systémem udělá omezení přesčasové práce, protože se týká celého zdravotnictví," popisuje situaci její šéf Martin Houdek. Končící výjimka EU sníží současné maximální přesčasy ve výši 1090 hodin ročně na 416 hodin. Problém se nyní snaží vyřešit 
i ministerstvo zdravotnictví, které připravuje materiál, jak se s končící výjimkou vypořádat.

Nová stanoviště bez doktorů?

I když se RZS potýkají s nedostatkem lékařů, někde se přesto chystají nová stanoviště. Třeba ve Zlínském kraji mají do roku 2016 vyrůst hned dvě. Radní pro zdravotnictví Lubomír Nečas (SPOZ) to zdůvodňuje problémem dodržet v některých případech dvacetiminutovou dojezdovou dobu.

S tím nesouhlasí vedoucí lékař uherskohradišťské záchranky Anton Vaňo. „Všechny lokality z naší oblasti kromě jediné jsou v současnosti do dvaceti minut dostupné, pokud tedy nenapadne metr sněhu," uzavírá Vaňo. (Zpravodajové Deníku)

Marek Slabý, šéf Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR: Řešení? Aby s námi znovu mohli jezdit i mladí doktoři

Marek Slabý, šéf Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR.„K systému s minimálním počtem lékařů se časem také dostaneme. Musí to ale být pozvolna," říká šéf záchranářů Marek Slabý (vpravo).

Záchrankám u nás scházejí lékaři. Kde problém vznikl?
Dnes máme pomalu více externistů než kmenových lékařů. Před několika lety se zavedla změna, že je na doktora v záchrance potřeba další specializace: mladý lékař nastoupí, někde dělá pět let internu nebo chirurgii a až potom si může udělat atestaci na záchranku. Ve finále 
k nám z nich nepřijde nikdo, protože si v nemocnici zvyknou. Dříve navíc bylo možné, aby lékaři s odbornou specializací v sanitce pracovali. Ani to už ale nejde. Nemůžeme mít ani mladé lékaře, ani odborníky, kteří jinak dělají kardiochirurgické operace.

Kolik vlastně máte kmenových lékařů?
Dnes je to 617, zbytek jsou externisté. A počet klesá – na každé záchrance přirozeně ubudou dva až tři ročně. My sice snižujeme počet posádek s lékařem, ale rádi bychom zachovali rozumnou mez. Zareagovali jsme systémem randez-vous (lékař jezdí 
v autě zvlášť a pomáhá několika sanitkám u těžkých případů, pozn. red.), který původně jezdil jen ve velkých městech. Teď už doktor v autě funguje i v krajích a jedna doktorská posádka má na starosti dvě až čtyři posádky bez doktora. To je ale maximum, pak už by se to blížilo paramedickému systému 
(k pacientům vyjíždí jen zdravotnický personál bez lékaře, pozn. red.).

Tak to ale také v některých zemích funguje.
Třeba v USA, ale tam to tak měli vždycky. Jsou zvyklí, že přijede hasič a vytáhne nosítka. V Rakousku 
a Německu k tomu také téměř došli, ale pak se vrátili k lékařům. Vyřešili to tak, že jsou domluvení s obvoďáky. Jediný paramedický systém v Evropě funguje v Hamburku a Švédsku – tam jde jednou člověk do práce jako hasič, podruhé jako záchranář.

S koncem roku skončí výjimka EU týkající se přesčasů. To se vás výrazně dotkne.
S externími lékaři to bude špatné, protože po práci v nemocnici nebudou moct dělat přesčasy u nás. Už teď začínáme mít problém, protože pojišťovny řekly, že žádný lékař nesmí mít víc než 1,2 úvazku, a začínají to hlídat. Nepocítí to ale jen záchranky, plnou silou změna dopadne na nemocnice. Už teď mají málo doktorů, ale maskují to tím, že jeden lékař slouží 
v noci na dvou odděleních.

Jak bychom se tedy měli s problémem vypořádat?
Do záchranek potřebujeme mladé lékaře. I kdybychom je tam nedostali a přešli živelně na systém, kdy je lékařů 
v záchrance minimum, budeme je stejně potřebovat na urgentním příjmu, který by musel být v každé nemocnici. Na tento způsob se stejně časem přejde, ale musí to být pozvolna – potřebujeme ještě doladit vzdělávání záchranářů. Je ale pravda, že už dnes zastanou 80 až 90 procent práce bez problémů. My teď požadujeme po ministerstvu, aby převedlo lékaře v záchrance do základní atestace. Tak bychom získali mladé doktory. Pak by ministerstvo mělo lékařům z ARO, interny, chirurgie či urgentní medicíny po třech letech povolit práci v sanitě.

Od dubna platí vyhláška upravující vzhled záchranek. Pocítili jste ho?
Jde o sjednocení vzhledu, který již dříve zavedlo šest záchranek v republice. Když přijedou na místo policisté či hasiči, hned je poznáte. Záchranka ale vypadá v každém kraji jinak – jednou je žlutá, podruhé bílá, do toho nápisy ambulance, převoz pacientů, rescue… Takže jsme se domluvili na sjednocení, a to tak, aby to bylo hlavně o bezpečnosti a záchranky byly zdaleka vidět a slyšet. V situaci, kdy jsme na místě nehody v noci první, potřebujeme, aby nás při ošetřování pacienta nesrazil kamion.

Jak tedy mají sanitky vypadat?
Všechny studie prokazují, že žlutá barva je nejlépe vidět, takže budou žluté se žlutozelenými kostkami na boku. Nebude to ale na starých autech, ale jen na nově vyrobených od roku 2014. Povinný je jen nápis zdravotnická záchranná služba daného kraje. Kvůli opatření zuřil šéf pražské záchranky Zdeněk Schwarz, chápu ho – mají moc pěkný design sanitek. Takže ho teď buď předělají tak, aby normě odpovídal, což se podle mne dá, anebo se holt svébytné image vzdají. Celá akce nás bude něco málo stát. Žádné statisíce, řádově tisíce.

(Michaela Koubová)

Kdo jezdí na pomoc pacientům

Autor: Redakce

6.5.2013 VSTUP DO DISKUSE 12
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

K soudu s Čechem v Súdánu přišli i zástupci ambasády EU

Chartúm/Praha - Dnešní soudní stání v Chartúmu s českým misionářem Petrem Jaškem přišli sledovat i zástupci ambasády Evropské unie. Sdělila to česká velvyslankyně v Káhiře Veronika Kuchyňová Šmigolová, jejíž úřad má působnost také pro Súdán. Jašek čelí v africké zemi obvinění z protistátní činnosti a v minulosti se jej zastal Evropský parlament.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies