VYBERTE SI REGION

Pražští záchranáři dorazí za sedm minut

Praha - Sedm minut, tak dlouho v průměru trvá zdravotnické záchranné službě v našem hlavním městě, než dojede k člověku, který akutně potřebuje její pomoc. Norma přitom stanovuje dojezdový čas na patnáct minut od přijetí tísňového hovoru.

15.3.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Jiří Sejkora

Pražská záchranná služba patří k nejrychlejším v celé České republice a další snižování limitů by bylo prakticky možné v jediném případě: kdyby město na její činnost ročně vyčlenilo o desítky až stovky milionů korun více.

„Museli bychom nakoupit více vozů, přijmout více zaměstnanců a další prostředky by byly třeba na rozšíření našich stanovišť,“ upřesnil ředitel Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy MUDr. Zdeněk Schwarz.

Dojezdové časy vozů záchranné služby se v jednotlivých případech odvíjejí především od průjezdnosti města. „Naše hlídky jsou neustále v terénu. Někdy se stane, že jsme u pacienta třeba za dvě minuty, protože je záchranka v blízkosti místa, kde se postižený nachází. Jindy si ale musíme poradit s dopravními zácpami a jinými nástrahami a jsme rádi, když dojezd do patnácti minut stihneme,“ doplnil Schwarz.

Julínek chystá reformu

A právě touto záležitostí by se nyní měla zabývat druhá vlna reforem ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS). Ten v návrhu nového zákona uvažuje o vytvoření garance dojezdnosti pro klienty a určení limitů navíc. Ty by měly být stanoveny v rozmezí od pěti do dvaceti minut. „V praxi to znamená určitá zohlednění aktuálních podmínek v místě, kde záchranná služba zasahuje. Když by například byl v Praze hustý provoz nebo by na horách hustě sněžilo, tolerovala by se záchranářům delší dojezdová doba, než kdyby zasahovali v místě s bezproblémovou dopravní situací,“ sdělil včera Deníku Julínek. Dodal ale, že to rozhodně neznamená, že budou hlídkám časy přidělovány.

Podle pražských záchranářů by to ani nebylo možné. Přibližně dvě minuty trvá samotný telefonický hovor s dispečerkou, která musí nejprve zjistit, co se kde stalo, najít příslušné místo na digitální mapě a vypsat klíčové údaje vybrané výjezdové skupině. Další minuty pak uplynou během samotné cesty k pacientovi.

Limity splňuje celá republika

Pražský magistrát na podzim loňského roku zveřejnil statistiky, které říkají, že se zdravotnické pomoci do zákonných patnácti minut nedočkal jen jeden Pražan ze sta. „Záchranka k nám jezdí poměrně často a musím říci, že sem pomoc zatím dorazila vždycky včas. Většinou přijede za deset minut po tom, co zavoláme. Samozřejmě, čím je interval kratší, tím je to pro pacienta lepší. U závažnějších případů jde o minuty,“ řekla ředitelka domova důchodců na Zahradním Městě v Praze 10 Romana Hrabáková.

Podle údajů Ústavu pro zdravotnické informace a statistiky, zveřejněných v roce 2005, činil celorepublikový průměr dojezdnosti vozů záchranné služby 11 minut a 15 vteřin.

Vozový park se inovuje Náměstek pražského primátora Rudolf Blažek říká, že hlavní město je na tom lépe především proto, že se zde neustále obměňuje vozový park. Nejhůře se sanity dostávají skrze dopravní zácpy a na sídliště, kde je brzdí špatně zaparkovaná auta.

Autor: Lucie Boháčová

15.3.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Muž našel v autě zaseknutý krumpáč. Je to pomsta, myslí si

Klatovy – Pořádný šok čekal na muže z Klatov. Když přišel ke svému autu, zjistil, že v něm má zaseknutý krumpáč.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies