VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Schwarzenberg: Prezidentský úřad by mi nestoupl do hlavy

Hradec Králové - Svou životem nabytou nezávislost a fakt, že by mu prezidentský úřad "nestoupl do hlavy", pokládá předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg za své dvě největší přednosti, se kterými se rozhodl přijmout kandidaturu na funkci hlavy státu.

22.10.2011 26
SDÍLEJ:

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg Foto: Deník/Divíšek Martin

Řekl to v sobotu na stranickém sněmu v Hradci Králové, kde své rozhodnutí veřejně oznámil. Schwarzenberg předpokládá, že v případě nepřímé prezidentské volby nastanou mezi jednotlivými stranami vyjednávání o podpoře kandidátů, sám se jich však neplánuje účastnit.

"Handlování se dá zabránit pouze, když by byla přímá volba. Politici nejsou svatí a samozřejmě využijí každou příležitost," prohlásil Schwarzenberg, který dříve kritizoval právě podobné zákulisní domluvy provázející volby hlavy státu na společném jednání Poslanecké sněmovny a Senátu.

Za "obzvláště vynikajícího" kandidáta se přitom ministr zahraničí nepovažuje. Za svou výhodu má, že je "životem zvyklý na nezávislost, což je v takovém úřadě velice důležité". Schwarzenberg prý není nikomu, a to ani v politice, v ničem zavázaný.

Dětství prožil na rodinném sídle Orlík

"Za druhé tím, že jsem strávil už dětství na hradě, tak mi taky nestoupne do hlavy, když se do velkých hradních prostorů vrátím," poznamenal vicepremiér, který prožil dětství na rodinném sídle Orlík. Prezidentství na něj "nedělá takovej velkej dojem, že bych byl ještě víc namyšlenej, než jsem bez toho", uvedl muž, který se v posledních týdnech několikrát ostře názorově střetl se současným prezidentem Václavem Klausem.

Když v sobotu Schwarzenberg na sněmu své strany oznamoval, že se o funkci hlavy státu hodlá ucházet, prohlásil, že se přímá volba "očividně neuskuteční". Je přitom ministrem zahraničí a vicepremiérem ve vládě, jejíž návrh ústavní změny, která by přímou volbu umožňovala, nyní leží v Poslanecké sněmovně.

Ústava je příliš vážná věc

Jeho TOP 09 chce, aby se změnila forma prezidentských milostí. Opoziční ČSSD navrhuje, aby se spolu se zavedením přímé volby hlavy státu také zúžily prezidentské pravomoci. Vládní strany potřebují k prosazení změn české ústavy hlasy nejméně části opozice. "Takto nejde zacházet s ústavou. Ústava je příliš vážná věc a nesmí se kvůli velmi okamžitým politickým zájmům měnit," míní Schwarzenberg.

V nepřímé volbě podle předsedy TOP 09 své kandidáty pravděpodobně postaví i další velké strany. Zatím je ale právě on jediným oficiálně oznámeným. ODS, kde se nejčastěji hovoří o expředsedovi Senátu Přemyslu Sobotkovi či předsedkyni sněmovny Miroslavě Němcové, chce diskusi o prezidentském kandidátovi zahájit až na počátku příštího roku, tedy asi rok před volbou. Také v ČSSD se zatím diskutuje jen neformálně, padá například jméno šéfa Ústavního soudu Pavla Rychetského, který takovou možnost ale vyloučil.

"Teoreticky ano, pravicové nebo koaliční strany by měly mít jednoho kandidáta, tak by to bylo hezké. Ale ty šance vidím omezené," odpověděl Schwarzenberg na otázku, zda postup bez koordinace s ODS nesnižuje v nepřímé volbě šance na vítězství kandidáta blízkého koalici.

Osobně prý vyjednávat nehodlá

Předvolební kampaň předseda TOP 09 neplánuje, jen pokud by nakonec byla prosazena přímá volba. "Takhle (při volbě nepřímé) se asi rád představím v každém klubu, budu s každým mluvit, kdo se mne bude ptát," myslí si ministr zahraničí. Připomněl, že při výběru prezidenta parlamentem může mít kandidát podporu i 80 procent obyvatel, ale platí vždy rozhodnutí společné schůze Poslanecké sněmovny a Senátu.

Schwarzenberg nevylučuje, že o jeho kandidatuře se povedou složitá zákulisní jednání, která se budou třeba týkat i další podoby koaliční vlády. On osobně prý ale vyjednávat nehodlá.

"Já (vyjednávat) nebudu. Všichni mají jednat podle svého vědomí a přesvědčení. Tak to slíbili, když se stali poslanci a senátory, i naši poslanci… Měli by přemýšlet, kdo by byl opravdu vhodná hlava státu. Ale vím, že to je teoretický požadavek. Ve skutečnosti se bude jednat na všech úrovních, ale já nemám chuť se na tom podílet," řekl Schwarzenberg.

Čtěte také: Schwarzenberg přijal kandidaturu na prezidenta

Autor: ČTK

22.10.2011 VSTUP DO DISKUSE 26
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dva muže zavalila zemina v Zahořanech nedaleko Vranova u Čerčan. Na místě jsou hasiči a policisté.
14

Zavalené muže vyprošťují pomocí sbíječek

Mapa republiky
6

Na sněhovém poli Mapa republiky je téměř 10 metrů sněhu

Vyceněné zuby a vypoulené oči. Ronaldova busta terčem vtípků

Při slavnostním pojmenování letiště na Madeiře po Portugalci Cristianu Ronaldovi vzbudila velkou pozornost fotbalistova busta, která se stala terčem kritiky i mnoha internetových vtípků. Sochař Emanuel Santos hájí výtvor tím, že se řídil zadáním hvězdného útočníka Realu Madrid, a tvrdí, že sám Ronaldo byl s výsledkem spokojený.

AKTUALIZOVÁNO

Sporné Mečiarovy amnestie. Slovenští poslanci otevřeli cestu k jejich zrušení

Slovenský parlament dnes schválil novelu ústavy, která otevírá cestu ke zrušení sporných amnestií, jež brání potrestání pachatelů únosu syna bývalého prezidenta Michala Kováče v roce 1995 do ciziny. Vládní předlohu novely podpořila velká většina poslanců koalice, opozice i nezařazených zákonodárců, byť největší opoziční strany neprosadily všechny vlastní pozměňovací návrhy.

Marksová: Opatření vůči řidičům hraničí se šikanou. Oplatíme stejnou mincí

Česká republika a Slovensko jsou připraveny zavést protiopatření vůči některým zemím kvůli jejich požadavkům na české řidiče při vyslání do ciziny. Šoféři z některých starých unijních států by tak pro jízdu po českém a slovenském území potřebovali různé doklady v češtině a slovenštině. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Michaela Marksová.

Sobotka zdůraznil nutnost kompromisů, aby se neopakoval brexit

/ANKETA/- Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na dnešním společném jednání české a slovenské tripartity zdůraznil nutnost najít kompromis ohledně směrnice o vysílání pracovníků. Zasedání na zámku ve Štiříně u Prahy se předpisem zabývalo, účastníci ho kritizovali. Sobotka zdůraznil, že se země musejí v rámci Evropské unie navzájem poslouchat. Jinak mohou podle něj nastat další podobné zlomy, jako byl brexit, což by si nepřál.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies