VYBERTE SI REGION

Se sčítáním posledních losů v přírodě pomáhají vědcům sýkorky

Praha - Se sčítáním posledních losů v české přírodě pomáhají vědcům sýkorky. Tito ptáci vystýlají svá hnízda chlupy různých zvířat z širokého okolí. Vědci pro ně na Třeboňsku vyvěsili 50 ptačích budek a sesbíraný materiál analyzují. Odhaduje se, že v Česku přežívá méně než 20 posledních losů, informovala společnost Česká krajina, která s vědci spolupracuje na záchranném programu losa evropského.

2.10.2015 0
SDÍLEJ:

Se sčítáním posledních losů v české přírodě pomáhají vědcům sýkorky. Foto: ČTK/DPA/Frank Rumpenhorst

Z tisíců chlupů posbíraných sýkorkami vědci vybrali několik, které by mohly patřit losům. Shromážděný materiál nyní čeká na genetickou analýzu, která potvrdí, zda jde skutečně o srst losů. Testy rovněž pomohou určit, z kolika jedinců vzorky pocházejí, jaké je jejich pohlaví a jak jsou vzájemně příbuzní.

Dosavadní výsledky ukazují, že v oblasti Lipna v roce 2011 přežívalo posledních 14 losů. Sčítání by mělo přinést přesnější údaje o jejich počtu. „Losi totiž dokážou migrovat na velké vzdálenosti, proto i pozorování na místech vzdálených desítky či stovky kilometrů mohou patřit témuž migrujícímu jedinci," vysvětlil ředitel České krajiny Dalibor Dostál.

Populace losů

Blízká příbuznost losů je pro populaci dlouhodobě riziková. Do Česka už noví losi nepřicházejí od chvíle, kdy jim výstavba dálnice v jižním Polsku kolem roku 2000 přerušila migrační trasu. Vzájemné křížení malé a izolované populace v Česku by tak mohlo vést k její postupné degeneraci a zániku, uvádí společnost.

Los evropský patří v tuzemsku k nejohroženějším živočichům. Losi nyní přežívají v jižních Čechách na Třeboňsku a v okolí Lipna. Jejich stavy se v posledních letech výrazně snižují kvůli pytláctví a dopravním nehodám na silnicích a železnici. Společnost Česká krajina proto letos v létě navrhla zavést dopravní značku „Pozor los!".

Mezi 12. až 15. stoletím byli losi na území dnešní České republiky člověkem vyhubeni. Ve druhé polovině 20. století se do české krajiny začali vracet, první migrující los byl zaznamenán v roce 1957 na Ústecku, v roce 1980 jich už na českém území bylo 30 až 50.

Autor: ČTK

2.10.2015 VSTUP DO DISKUSE 0
SDÍLEJ:

Vojenský historický ústav má nově opravenou stíhačku MiG-15

Praha - Vojenský historický ústav (VHÚ) bude moct vystavit nově opravený stíhací bombardér MiG-15. V uplynulých pěti měsících ho zrekonstruovali pracovníci Vojenského technického ústavu (VTÚ). Představitelé VTÚ, VHÚ a ministerstva obrany ve čtvrtek opravený stroj na vojenské základně ve Kbelích představili novinářům.

Rakušan: Hnutí STAN je připraveno soudit se o mandát Drábové

Praha - Hnutí STAN je podle středočeského lídra Víta Rakušana připraveno soudit se o mandát krajské zastupitelky Dany Drábové, pokud by ho někdo napadl. Drábová je totiž předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), ačkoli podle ministerstva vnitra mohou být zastupiteli jen řadoví státní zaměstnanci. STAN tvrdí, že souběh funkcí je podle zákona možný. I kdyby hnutí u soudu neuspělo, výsledkem bude alespoň precedentní rozhodnutí, které vyjasní současný stav, řekl dnes Rakušan novinářům.

Hasiči přejeli hocha, chvátali k požáru. Policie: Nešťastná náhoda

Krucemburk – Havlíčkobrodští kriminalisté uzavřeli vyšetřování nehody z letošního června, při níž hasiči na závodech dračích lodí v Krucemburku na Havlíčkobrodsku přejeli desetiletého chlapce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies