VYBERTE SI REGION

Se silnějšími populačními ročníky přibývá žáků i v ZUŠ

Praha - Silnější populační ročníky znamenají více dětí nejen v základních, ale také v základních uměleckých školách. Loni do 487 ZUŠ chodilo 244.349 dětí, což je o 10.000 více než ve školním roce 2010/2011. Nejobsazenější jsou hudební obory, které v uplynulém školním roce navštěvovaly bezmála dvě třetiny žáků ZUŠ. Následují výtvarné, taneční a literárně-dramatické obory. Na tento unikátní systém uměleckého vzdělávání nedávno upozornila operní pěvkyně Magdalena Kožená, která podpořila ZUŠ založením nadačního fondu.

4.3.2016 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/Jiří Kordovaník

Asi devět z deseti základních uměleckých škol je zřizováno obcí nebo krajem. Rozdělení mezi těmito dvěma zřizovateli je zhruba rovnocenné. Fungují i soukromé ZUŠ, loni jich bylo 47.

Čtěte také: Magdalena Kožená chce hýčkat základní umělecké školy

Veřejné školy jsou stejně jako všechny ostatní financované podle počtu žáků. Nejdražší je individuální výuka v hudebních oborech, což je výrazně převažující systém výuky zpěvu nebo hry na hudební nástroj. Stát na tuto výuku v roce 2015 přispíval průměrně téměř 21.000 korunami ročně, vyplývá z údajů ministerstva školství.

Výše normativů se ale liší podle jednotlivých krajů. U individuální výuky v hudebních oborech se pohybuje od 19.315 korun ve Zlínském po 22.171 korun v Královéhradeckém kraji. Ostatní obory jsou výrazně levnější. Na každého žáka literárně-dramatického oboru dostávají ZUŠ asi 9000 korun ročně, u tanečního oboru je to průměrně 7690 korun ročně a u výtvarného 6309 korun za rok.

Systém financování na žáka by měl zůstat v základních uměleckých školách zachován i po spuštění připravované reformy regionálního školství, která tento model na základních a středních školách opustí. Nově ale budou normativy určovány centrálně ministerstvem, takže budou všude stejné.

Školné

Vedle prostředků od státu vybírají ZUŠ také školné. To si každá škola stanovuje individuálně. Řádově se podle oboru pohybuje od několika stovek po více než tisíc korun za pololetí.

Z hudebních nástrojů je nejpopulárnější klavír. Loni se na něj učilo více než 40.000 žáků, což byla asi čtvrtina všech žáků v hudebním oboru. Následovaly zobcová flétna a kytara, které přilákaly po více než dvaceti tisících žácích. Asi 14.000 lidí se vzdělávalo v sólovém zpěvu a přibližně 12.000 se učilo hrát na housle.

Vedle dětí a mládeže se na základních uměleckých školách mohou vzdělávat také dospělí. Loni jich byly necelé tři tisíce.

Autor: ČTK

4.3.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Americký velvyslanec Andrew Schapiro
19 6

Schapiro v pátek skončí ve funkci, jeho rodina zůstane v Praze

TK k projektu registru smluv probíhala 16. ledna v Praze. Na snímku Michal Bláha, Hlídač smluv.
EXKLUZIVNĚ
29 26

Autor Hlídače smluv pomůže Horáčkovi s prezidentskou kampaní

Orkán Kyrill před deseti lety ničil i zabíjel

Vichr, který se v lednu 2007 prohnal celou Evropou, po sobě zanechal spoušť.

Sobotka je nakloněn pomoci krajům při zvyšování mezd řidičů

Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je nakloněn tomu, aby vláda pomohla krajům při financování růstu mezd řidičů linkových autobusů. Sobotka to dnes řekl po jednání s hejtmany. Místopředseda Asociace krajů a liberecký hejtman Martin Půta (STAN) premiérovu garanci vítá a věří, že se výsledky dnešního jednání projeví již v únorových mzdách řidičů. Příští týden Sobotka předloží problém koaliční radě. Nařízení o zvýšení mezd řidičů od letošního ledna schválila vláda.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies