Asi devět z deseti základních uměleckých škol je zřizováno obcí nebo krajem. Rozdělení mezi těmito dvěma zřizovateli je zhruba rovnocenné. Fungují i soukromé ZUŠ, loni jich bylo 47.

Čtěte také: Magdalena Kožená chce hýčkat základní umělecké školy

Veřejné školy jsou stejně jako všechny ostatní financované podle počtu žáků. Nejdražší je individuální výuka v hudebních oborech, což je výrazně převažující systém výuky zpěvu nebo hry na hudební nástroj. Stát na tuto výuku v roce 2015 přispíval průměrně téměř 21.000 korunami ročně, vyplývá z údajů ministerstva školství.

Výše normativů se ale liší podle jednotlivých krajů. U individuální výuky v hudebních oborech se pohybuje od 19.315 korun ve Zlínském po 22.171 korun v Královéhradeckém kraji. Ostatní obory jsou výrazně levnější. Na každého žáka literárně-dramatického oboru dostávají ZUŠ asi 9000 korun ročně, u tanečního oboru je to průměrně 7690 korun ročně a u výtvarného 6309 korun za rok.

Systém financování na žáka by měl zůstat v základních uměleckých školách zachován i po spuštění připravované reformy regionálního školství, která tento model na základních a středních školách opustí. Nově ale budou normativy určovány centrálně ministerstvem, takže budou všude stejné.

Školné

Vedle prostředků od státu vybírají ZUŠ také školné. To si každá škola stanovuje individuálně. Řádově se podle oboru pohybuje od několika stovek po více než tisíc korun za pololetí.

Z hudebních nástrojů je nejpopulárnější klavír. Loni se na něj učilo více než 40.000 žáků, což byla asi čtvrtina všech žáků v hudebním oboru. Následovaly zobcová flétna a kytara, které přilákaly po více než dvaceti tisících žácích. Asi 14.000 lidí se vzdělávalo v sólovém zpěvu a přibližně 12.000 se učilo hrát na housle.

Vedle dětí a mládeže se na základních uměleckých školách mohou vzdělávat také dospělí. Loni jich byly necelé tři tisíce.