VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Se studiem na VŠ jsou nejvíce spokojeni právníci a IT

Praha – Český vysokoškolák končí školu průměrně ve 27 letech, studia nejlépe hodnotí absolventi práv a informatiky. 

26.3.2012 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Ivan Babej

Zaměstnavatelé si pak více cení absolventů prestižních univerzit a oborů. Ukázal to průzkum Střediska vzdělávací politiky při Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, kterého se v letech 2010 a 2011 zúčastnilo přes 8000 absolventů vysokých škol. Kvůli rostoucímu počtu lidí s vysokoškolským vzděláním se ale situace vysokoškoláků na pracovním trhu zhoršuje.

„Dvě třetiny českých absolventů pět let po získání diplomu svého rozhodnutí studovat nelitují a neměnily by volbu školy ani oboru studia,“ ukázalo šetření. „Ve více než 85 procentech by studium na stejné škole volili absolventi ČVUT, Vysoké školy ekonomické a Vysokého učení technického,“ uvádí zpráva. Pokud jde o volbu oboru, jako nejspokojenější se jeví absolventi informatiky a práv.

Práva jsou zároveň vnímána jako obor s nejvyšší akademickou prestiží. „Tu má naopak nejmenší studium zemědělských oborů, a to i díky tomu, že je považováno za nejméně náročné,“ konstatovali autoři výzkumu.

Na renomé školy zaměstnavatelům záleží

„Zaměstnavatelé pravděpodobně mají tendenci zaměstnávat na vyšší pozice a lépe ohodnocovat absolventy známějších a prestižnějších vysokých škol než těch méně známých,“ myslí si autoři průzkumu. Co se týká příjmů, nejvyšší výdělky vykazují absolventi ekonomických oborů a vysokých škol v Praze.

Jako nejnáročnější uvedli respondenti studium lékařství. Právě absolventi lékařských oborů si také nejčastěji stěžovali na omezené možnosti při kombinování studia se zaměstnáním nebo rodinnými povinnostmi. Pokud ale někdo lékařský nebo právnický obor vystuduje, pravděpodobně pak v této oblasti zůstane pracovat i nadále. Naopak absolventi humanitních a zemědělských oborů pracují v oborech, které vystudovali, nejméně často.

„Vysokoškoláci budou muset postupně více slevovat ze svých představ a nároků na kvalifikovanost své práce i její finanční ohodnocení,“ upozorňuje zpráva. Kvůli rostoucímu podílu vysokoškoláků panuje totiž na trhu práce větší konkurence. Stále větší podíl vysokoškoláků tak nyní nastupuje na místa, kde dřív stačila střední škola.

Na vysněnou pozici se ale mladí absolventi často nedostanou, ani když je v daném oboru kvalifikovaných pracovníků nedostatek. „Jde však o soutěž o místa s lidmi, kteří, i když nemají vysokoškolské vzdělání, je zastávají po dlouhou dobu a nabyli zkušeností, které jsou konkurenční výhodou oproti absolventům,“ uvádějí experti ze Střediska vzdělávací politiky.

Autor: ČTK

26.3.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
AKTUALIZUJEME
11

Teroristé nás nezastraší, řekl Sobotka k londýnskému atentátu, Zeman vyčkává

Britská premiérka Theresa Mayová.
1 3

Mayová odsoudila teroristický útok, místo nebylo vybráno náhodně

Zrychlí stavby? Politici chtějí vyšachovat ekology i spolky

Kuňkání žab zřejmě ještě více než dnes zanikne v hluku stavebních strojů. Důvod? Výhrady, které ke stavbám vyjadřují ekologové či různé občanské spolky, už brzy úřady nebudou tolik poslouchat. Připravit je o slovo může chystaná novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), která má omezit možnost vyjadřovat se tak jako dosud k chystaným velkým stavbám, jako jsou dálnice nebo továrny.

Češka žijící v Londýně: Lidé se spíše diví, že se to nestalo dřív

Příbram/Londýn - Středeční teroristický útok v Londýně otřásl celým světem. Situaci v Londýně popsala Deníku Martina Stromková z Příbramska, která v Anglii žije zhruba deset let.

Ukrajinci zakázali ruské zpěvačce cestu na Eurovizi v Kyjevě

Ukrajinská tajná služba SBU zakázala vstup do země ruské zpěvačce Juliji Samojlovové, která měla Rusko reprezentovat v květnové soutěži Eurovize v Kyjevě. "Nežádoucí osobou" se stala tím, že porušila ukrajinské zákony návštěvou anektovaného poloostrova Krym. Neobvyklý krok oznámila televize 112 s odvoláním na mluvčí SBU. Zákaz má platit po tři roky.

Spíme málo. Trpíme proto nadváhou a depresemi

Spánek? Na ten jsem dlouho neměla čas, přiznává osmatřicetiletá manažerka Lenka Procházková. Snažila se totiž stihnout úplně všechno – práci si nosila domů, děti dirigovala hlavně přes telefon, k tomu se starala o nemohoucí rodiče. Během pracovního týdne strávila v posteli sotva pět hodin denně. Někdy musely stačit i čtyři hodiny. Dokud nepřišel zvrat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies