Pondělí

Ty jsi normální primitiv, vole. Na chlapa si hraj někde jinde, ne přede mnou. Lítám jako kráva… Toť drobný abstrakt z odposlechů rozhovorů mezi Janou Nagyovou (dnes Nečasovou) a Petrem Nečasem, které v kauze údajného zneužití vojenské rozvědky začal 
v pondělí přehrávat soud. Rozhovory mezi někdejší vrchní ředitelkou kabinetu premiéra a premiérem připomínají spíše rozhovor „vrchní ředitelky premiéra" s podřízeným. Ten se v daný okamžik zmohl jen na konstatování: Jaňulko, prosím tě, já nemám sílu se hádat… Soudem přehrávané odposlechy jsou soukromé, asi 
o mnohém vypovídají, ale to nic nemění na tom, že jde o neveřejnou konverzaci dvou lidí. Když se to tak Petru Nečasovi líbilo, budiž. Proti gustu žádný dišputát.

Otázka je, jestli tohle všechno měla kromě soudu slyšet i veřejnost. V okamžiku, kdy přehrání odposlechu nařídil soud na základě žádosti žalobce, to média nemohla pominout. Za sebe bych byl této frašky raději ušetřen. Smutnější než hrubá slova je každopádně odposlechy odhalený amatérismus agentů vojenské rozvědky, kteří měli sledovat premiérovu tehdejší manželku Radku. Agenti si ji tu popletli se sousedkou, onde zase jejich výzvědnou činnost odhalili senioři z domu, který agenti sledovali. Jestli takhle fungovalo zpravodajství v opravdových případech státního zájmu, tak se vlastně nedivím aférám v armádních zakázkách a klientelismu, který by vojenská rozvědka měla monitorovat jako možné vnitřní ohrožení státu.

Úterý

David Rath měl chvíli dva právníky, které vyměnil za jednoho, o kterého posléze přišel, a nakonec mu soud ex offo v úterý přidělil advokáta, kterého ale rovněž nemusí přijmout a může zplnomocnit své původní právníky. Nepřehledná soudní tahanice se tím pádem ještě potáhne a někdejší středočeský hejtman obžalovaný z korupce si je toho vědom. Část svého majetku navrženého k propadnutí už zkraje roku zpeněžil. Podle MfD jde o garsonku v Hostivici, kterou exhejtman prodal za relativně nízkou cenu (půl milionu) firmě své životní družky. Než se dozvíme rozsudek o krabici, ve které se víno proměnilo na miliony, ještě to potrvá. Nešly by však zalátat mezery v procesním právu, které při troše snahy umožní prodlužovat, odvolávat se, napadat a zpochybňovat kdeco? Asi by to napravit šlo, je ale také dost možné, že to tak mnohým vyhovuje. Vývoj posledních 25 let a délka soudních jednání to dokládají více než názorně.

Středa

Jste lháři a korupčníci, pravil po středečním jednání 
o biopalivech místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek směrem k poslancům ANO, kteří nakonec spolu s ostatními poslanci podrželi daňové úlevy na biopaliva, která u nás dominantně vyrábějí firmy Andreje Babiše. Kalousek lže 
a táhlo to z něj už v poledne, kontroval posléze Babiš. Kdo má pravdu? Tak zaprvé, jediné, co tu bez diskuze páchne, je řepka, která v těchto dnech obrostla naši Žlutou republiku. Nikdo po nás nežádá, abychom dále dávali dotace na biopaliva, z tohoto „biosnu" se už naštěstí probrala i Evropská unie.

Faktem je, že řepka coby dotovaná plodina je výhodou pro farmáře a následně i pro firmy, které ji zpracovávají. Když tedy Kalousek pranýřuje údajnou pětimiliardovou výhodu pro firmy Babiše, je to pravda, leč částečná. Výhoda je pouze zprostředkovaná pro celý obor. Na celém sporu je zarážející, že poslanci nehlasovali pro návrh poslance ANO Karla Raise, který daňovou výhodu rušil. Původně to přitom hodlali podpořit. Následně se pak klub ANO vymlouval na to, že jej k hlasování donutili koaliční partneři, což zástupci ČSSD i KDU-ČSL ostře odmítli.

Dokonce i Andrej Babiš se podivoval, že poslanci vlastní strany podporu biopaliv dál prodloužili, protože on sám pro ni nehlasoval, zdržel se 
a byl pro návrh, aby se podpora biopaliv omezila. Jeho poslanci nikoliv. Taková drzost, to se dělá šéfovi? Kdyby se stát dal řídit jako firma, už by všichni poslanci ANO byli bez prémií. Takhle je zřejmé jen to, že státní kasa je bez pěti miliard, které se mohly vybrat na dani. Tak snad to vybereme na nějaké jiné dani, kterou lidé jistě ochotně zaplatí. Nekecáme, platíme.

Citát  Bělobrádka