Pondělí

Jakmile se objevila zpráva, že prezident Miloš Zeman přijal předsedkyni LIDEM Karolínu Peake, bylo jasné, že má ODS a TOP 09 problém. Šéf véčkařů Vít Bárta trefně podotkl, že „paní Peake se pokusila už asi podesáté zobchodovat osm hlasů svých poslanců". Jenže Miloš Zeman hraje jinou ligu než současní lídři ODS. S novickou Peake si přátelsky pohovořil a vzal na vědomí, že její ovečky se pod listinu na podporu Miroslavy Němcové nepodepíšou. Peake letěla za svými koaličními partnery 
a začala jim zřejmě líčit, jak je teď s prezidentem drží v šachu. Vynutila si slib, že jí 
v příští vládě dají, co chce, 
a vzápětí přivedla své stádečko i s podpisy. Martin Kuba 
a Miroslav Kalousek si mnuli ruce, Miroslava Němcová triumfálně v úterý ve 13.00 oznámila dávno rozhodnutému prezidentovi, že nemůže jmenovat nikoho jiného než ji, neboť má ve sněmovně většinu. Miloš Zeman naklonil hlavu, otřel si pot a s chápajícím pohledem pravil: „Včera, kdy šlo o všechno, jste ji ale neměli, vaše škoda." A jmenoval premiérem Jiřího Rusnoka.

Úterý

Když jsem před týdnem přišla s úvahou, že prezident si vybere právě tohoto uznávaného ekonoma, bylo zřejmé, že by to byl mistrný tah. Profesně nezpochybnitelný ekonom radil jak odborům, tak pravicové vládě. Nenamočil se do žádného skandálu, prozíravě odmítl svou mateřskou firmu zatáhnout do II. pilíře důchodové reformy. Politicky je ale daleko zajímavější, že člověka s takovým renomé je těžké potopit. Kancléř Vratislav Mynář (SPOZ) si mohl dovolit notnou dávku ironie, když poznamenal, že si nedovede představit důvod, kvůli němuž by sociální demokraté odmítli dát důvěru vládě odborníků pod Rusnokovým vedením.
Ve skutečnosti jich jsou 
z pohledu některých lídrů sociální demokracie mraky. Například vládní angažmá lidí, kteří jsou v ČSSD známí jako odpůrci Bohuslava Sobotky – tedy Marie Benešové a Jana Kohouta. Oba jsou příznivci Miloše Zemana a Michala Haška. Ještě důležitější je, že Rusnokovi, respektive Zemanovi lidé by nejen mohli rozčísnout ČSSD vedví, ale též hodně pomoci v příštích volbách SPOZ. Stačí, když budou hodně vidět, nic nepokazí 
a pak se objeví na kandidátkách zemanovců.

Čtvrtek

To pochopil i málo razantní Sobotka a rozhodl se konat. Pokud se sněmovna nerozpustí a Jiří Rusnok důvěru nezíská, předseda ČSSD si přijde říct na Hrad o druhý pokus při sestavení vlády. No nevím. Znáte to, Miloš Zeman nakloní hlavu, utře si pot a s chápajícím pohledem praví: „V červnu, když jsem vám to nabízel, jste to odmítli, vaše škoda."

Pátek

Skončil školní rok, a tak si na závěr dovolím malou mentorskou poznámku.

Úplně nejvíc se po sečtení všech ztrát a nálezů v životě vyplatí stálost názorů a postojů. Jsem ráda, že zrovna odstupující ministr školství Petr Fiala předvedl, jak se chová rovný člověk s autoritou. Přišel do vlády na žádost Petra Nečase a nebývale uspěl. Přesto mu připadalo neúnosné setrvat v nějakém úřednicky odborném kabinetu, jenž se neopírá o většinu ve sněmovně. Některé skvrny na svědomí se prostě nedají vyčistit bez porušení jeho látkové podstaty (že, pane odstupující a nastupující ministře obrany Picku, pod kterého spadá Vojenské zpravodajství, přechodně podřízené paní Nagyové?). Jsem pyšná, že profesor Martin C. Putna využil přítomnost kamer během svého jmenovacího aktu k tomu, aby připomněl, že míra svobody se měří podle toho, jak se chováme 
k nejohroženějším menšinám. Proto se letos zúčastní pochodu Roma Pride. V zemi, kde se najdou existence, které vyhrožují upálením paterčatům v inkubátoru kvůli jejich romskému původu, by se tak měl zachovat každý slušný člověk. Pevně věřím, že vedle profesora Putny se v něm objeví i Miloš Zeman. V tomto případě jde totiž o víc než o formu občanského postoje, jde o postoj sám.

Citát týdne