VYBERTE SI REGION

SedmiDeník: Uplynulý týden očima Tomáše Procházky

ČR - Události uplynulého týdne očima redaktorů Deníku.

20.4.2014 7
SDÍLEJ:

SedmiDeníkFoto: Milan Kounovský

Neděle

Když nevíš, jak soupeře přemoci, tak ho obejmi, říká dávné moudro. V podání těžkých vah současné české politiky – Miloše Zemana a Andreje Babiše – sledujeme v předvelikonočním čase ještě trochu jinou situaci. Zvláštní symbiózu, ze které těží oba.

Při dražbě velikonočních vajec, která sloužila jako další zdroj peněz pro Zemanův fond na umořování státního dluhu, si prezident do Babiše rýpl slovy: „A kolik dáte vy." Babiš se pak na Twitteru svým způsobem vysmál sumě, kterou fond zatím shromáždil: „Vysbíral na 37 minut úroku." Za chvíli ale vyšlo najevo, že současný šéf státní kasy do fondu nakonec poslal půl milionu ze svého.

Zaujal mě v té souvislosti výpočet novinářského kolegy 
z ČT Petra Vaška na Facebooku: „To je sice hezké, ale co je to proti plánovanému zdvojnásobení deficitu veřejných financí z loňských 1,4 na 2,7 procent HDP v příštím roce. Pokud vláda plán ministerstva financí splní, vzroste deficit celých veřejných financí během dvou let o 50 miliard. A jen na úrocích z toho každý další rok zaplatíme minimálně miliardu. Což je zhruba 2000krát tolik, než teď zaplatil na splátky státního dluhu Andrej Babiš." To jen k těm proporcím.

Pondělí

Je velmi zvláštní a svým způsobem nebezpečné, pokud bývalí příslušníci StB vypovídají v soudních procesech ohledně oprávněnosti lidí 
v evidenci StB. I to je daň demokracii. Bývalý příslušník československé komunistické tajné policie Július Šuman před bratislavskou justicí popřel informace z archivních dokumentů, že v 80. letech získal nynějšího českého ministra financí Andreje Babiše ke spolupráci s StB jako agenta. Toto svědectví by mohlo být klíčové ve věci žaloby Andreje Babiše, který se domáhá verdiktu, že byl v archivních svazcích neoprávněně uváděn jako agent StB s krycím jménem Bureš.

Klíčové to bude i pro budoucnost a sílu institucí, jakými jsou slovenský Ústav paměti národa, potažmo český Ústav pro studium totalitních režimů. „Jestli Babiš uspěje, budou moci podobné ústavy klidně zapálit," rozhořčoval se pisatel v internetové diskusi.
Obzvlášť u českého se obávám, že to, obrazně řečeno, není až tak nereálné. Zdá se, že ani po zvolení nového šéfa, dosavadního náměstka Zdeňka Hazdry, tamní hádky neskončí. Hlavně jsou to ale politici, kteří mohou za nesmyslný stav, kdy oni chtějí určovat náš pohled na dějiny.

Je ÚSTR schopný odhalit pravdu a naše prohřešky za totality? Proč pořád nemáme 25 let po pádu komunismu sílu se s tím srovnat? Proč nerozkrývá nejkontroverznější 
a nejméně probádané období moderních českých dějin, tedy poválečný odsun německého obyvatelstva? Pokud nové tváře dostanou instituci z bahna, zaslouží si uznání. Pokud ne, je třeba vynaložit badatelské úsilí a zapátrat po ceduli zavřeno.

Středa

Měsíc před volbami do europarlamentu, kdy můžeme ukázat, nakolik si členství 
v dobré společnosti vážíme, nám exprezident Václav Klaus prozradil, že hlasoval proti vstupu do unie (smlouvu o přistoupení ale podepsal). Nejen svým pliváním na Evropu se ale dostal až na samotnou hranici přijatelnosti. Slova 
k ukrajinské krizi, že Vladimir Putin je nešťastný z toho, do čeho byl zavlečen, že chtěl mít po olympiádě klid a mír a že za vše mohou „soudruzi ze západní Evropy a USA", mi přijdou podobně komická, jako je Klaus sám.

Čtvrtek

„Učí se dobře, to nemohu říct," praví legendární hláška z díla Járy Cimrmana. Kdybychom vtip převedli do řeči ruského prezidenta Vladimira Putina, pak by mohla znít: „Na Ukrajině působí ruská armáda, to nemohu říct." Nepřehledné, propagandou z obou stran prorostlé dění je opravdu slovy génia „takový ošklivý, až zlý, nepěkná věc". K ničemu teď světu není Putinovo přiznání, že na Krymu působili neoznačení ruští vojáci (všichni to věděli). Jediné cestě, kompromisu, nenapomáhají velkohubé výrazy Julie Tymošenkové 
o tom, že proti proruským politikům se má jít se zbraněmi, ani neohrabané chování prozatímní ukrajinské politické reprezentace, která se někdy chová jak na první lekci v tanečních. A už vůbec ne Putinovy poznámky, že za cara žádná východní Ukrajina nebyla.

Mám před očima pár let starý obrázek z Prahy, kde Barack Obama hovořil o resetu, a rovnocenných vztazích s Ruskem. Východní velmoc se ale stále nesmířila s prohrou ve studené válce, a když nepřítele nemá (a když chce být Putin doma silnější), snaží si ho vyrobit. Nám nezbývá než se modlit, aby v povelikonočním čase hrozící obnovený postsovětský prostor nekončil tam, kde o něj velká část lidí vůbec nestojí.

Citát Andreje Babiše

Autor: Tomáš Procházka

20.4.2014 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies