VYBERTE SI REGION

SedmiDeník: Uplynulý týden očima Tomáše Procházky

ČR - Události uplynulého týdne očima redaktorů Deníku.

7.12.2014 31
SDÍLEJ:

Sedmideník Tomáše ProcházkyFoto: kresba Milan Kounovský

NEDĚLE

Je to zvláštní. Češi patří mezi velmi štědré dárce a nedělá jim problém poslat peníze do sbírek třeba na pomoc po povodních nebo po zemětřesení na druhém konci světa. Pokud jde o pomoc lidem prchajícím 
k nám z problémových částí planety, hraje se u nás na notu nepřiznané xenofobie a strachu z kultury, se kterou nemáme zkušenosti. Minimálně tak působí slova ministra vnitra Milana Chovance, že o případném přijetí uprchlíků ze Sýrie by mohli Češi rozhodnout v referendu. Už z prvních reakcí bylo zřejmé, že Chovanec trefil náladu lidu, který je znám dlouhodobým odporem k přistěhovalcům. Kvalita politika se pozná i podle toho, zda je připraven ve správnou chvíli zastávat nepopulární, ale racionální a etický postoj. Chovanec se ale alibisticky schoval za referendum.

Zapomnělo se, že i Češi prchající před komunistickou totalitou našli mnohdy útočiště nejen u sousedů? Ano, největší zátěž obvykle dopadá právě na nejbližší státy, ale zbytek světa nemůže zavírat oči.

V atmosféře, kdy velká část Čechů bere nižší než průměrný plat (i to je potřeba politikům připomínat), jako bychom neviděli na prvním místě lidi, kteří nemají kde žít a často ani co jíst, ale sebe. Že na tom taky nejsme moc dobře, zní ale v porovnání se ženami a dětmi prchajícími před válkou v Sýrii (jsou jich statisíce) či utečenci umírajícími ve vodách Středozemního moře v takovém kontextu absurdně.

Máme minimální uprchlické kapacity a nejsme ochotni budovat nové utečenecké tábory. Jistě, premiér Sobotka má pravdu, když říká, že budování nových problémy v místě nevyřeší. Ale tady jde přece hlavně o pomoc. Samozřejmě, existují vážná rizika. Vždyť k uprchlíkům vstřícné Německo samo dobře ví, jaké bezpečnostní problémy to představuje – a přesto mluví o přijetí až 140 tisíc syrských běženců.

O azyl v Česku podle Amnesty International dosud požádalo jen 190 lidí ze Sýrie, což je 0,002 procenta české populace. Praha sama od sebe nenabídla na pomoc uprchlíkům jediné místo, poloviční Dánsko se zavázalo přijmout 140 osob, Finové přesídlí 500 lidí.

Nejde o to, abychom si hráli na mesiáše. Pro začátek by stačilo, kdybychom vyhnali z hlavy nepravdivý argument, že je to diktát od EU, a též přístup, že je možná lepší hrát polomrtvého brouka. Budou nám pomáhat jiní, až to budeme potřebovat my, nebo už jsme si zvykli 
s prominutím jen brát? Neříkám, že máme hned přijímat tisíce běženců. Vážně na to zatím nejsme připraveni materiálně, bezpečnostně a nejspíš ani mentálně. Nechci ale strašit, při pohledu na Ukrajinu si říkám, že debatou o lidech 
v ohrožení života, prchajících před boji v Sýrii to všechno možná teprve začíná.

PONDĚLÍ

V našem „skleníkovém" světě jsme mnohdy křehčí, než si jsme ochotni připustit. Na vlastní kůži nám to ukázala ledovka. Těm, kteří hodiny mrzli ve vlacích nebo se nemohli dostat domů či do práce, doslova. Čím víc je svět rozvinutý, tím je zranitelnější. Můžeme si sice říkat, že jsme se s tím v rámci možností zase poprali, ale neukázala nám příroda, že to nebylo zvládnuté ideálně a že už jedeme „na doraz"?
Že máme málo náhradních autobusů, řidičů (mnohdy 
s bídnými platy) či vlaků? Pokud je tuzemská společnost nastavena tak, že žije bez rezerv, nemůže se divit, že pak drkotáme zuby na peroně. Přemýšlel jsem, co by se stalo, kdyby to po dvou dnech neroztálo. Spousta vojáků nasazuje životy v misích a s nadsázkou řečeno zametá afghánský prach. Našlo by se dost takových, kteří by „zametli" sníh a led?

PÁTEK

Odmrazit se musely jak troleje, tak platy ústavních činitelů. Jak to v Česku bývá zvykem, divadlo to bylo absurdní.
Připomínalo to večerní losování loterie, kdy pokaždé padne jiné číslo. Nula, jedna, tři, čtrnáct… Zatímco ve sportce je šance na jackpot malá, 
u našich poslanců to dlouho vypadalo tak, že ten svůj – rozmrznutí platů rovnou o 26 procent – zkasírují.

Chvíli se zdálo, že tomu napomůže prezident Miloš Zeman. Ten sice řekl, že by vysoké zvýšení platů o zhruba 14 procent vetoval, a označil to za „nenažranost", pokud by se ale poslanci neshodli, po takovém vetu by platy skočily rovnou 
o 26 procent – základní plat poslance včetně náhrad by byl až 120 tisíc korun měsíčně. 
A o zhruba 48 tisíc by si polepšil i sám prezident. Kritici mu okamžitě připomněli, že mluví o nenažranosti, ačkoli jeho kancelář žádala loni o trojnásobně vyšší rozpočet na pohoštění. Sarkastické poznámky zmiňovaly, že by vysoký nárůst platu politiků včetně hlavy státu znamenal i vyšší příspěvek na umořování státního dluhu, kam Miloš Zeman posílá třetinu. Horlivými obhájci vyšších výplat byli i Zemanovi přátelé z ČSSD Jaroslav Zavadil či Vítězslav Jandák. „Dělejme ze sebe blbce, on nás stejně národ mít rád nebude," čílil se exministr kultury. Došlo mu, že tímto jen dál utvrzoval voliče v tom, co znamená slovo „nenažranost"?

Nechci poslancům, kteří tvoří zákony země, ubírat právo na dobré ohodnocení. Levná demokracie nemá smysl. Stejně jako nemají smysl výroky Andreje Babiše, který přemýšlel, že by platy zákonodárného sboru určovala vláda. Takhle parlamentní demokracie nefunguje. Není to firma. Vláda pracuje díky poslancům, ne naopak. Pozitivní je, že premiér Sobotka nakonec prosadil v zásadě svůj původní návrh, tedy růst o 3 procenta, a že Andrej Babiš musel poslechnout.

Citát

Autor: Tomáš Procházka

7.12.2014 VSTUP DO DISKUSE 31
SDÍLEJ:

Sting zazpívá jako headliner Metronomu. Prvně na festivalové stagi

Praha /HEADLINER, FESTIVAL/- Pražský Metronome Festival odtajnil první zahraniční hvězdu. V termínu 23. a 24. června zazpívá na Výstavišti Sting a doprovodí ho jeho trio. Předprodej pro některé začíná již dnes.

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies