VYBERTE SI REGION

SedmiDeník: Uplynulý týden očima Tomáše Procházky

ČR - Události uplynulého týdne očima redaktorů Deníku.

14.6.2015 15
SDÍLEJ:

SedmiDeník.Foto: Kresba: Milan Kounovský

SOBOTA

„Až umřu, ať je to jenom oznámeno. Žádné veřejné orace si nepřeju. Katolický pohřeb budu mít na rodném hřbitově v Brumově. Paní učitelka Svatoňová nám drží místo v hrobě č. 55. Je to pěkné místo, odkud je pěkný výhled, zvláště když se trochu vysedne…" napsal před pěti lety v LN spisovatel Ludvík Vaculík. V sobotu zemřel. Když jsme si o něm povídali 
s komentátorem Deníku Ivanem Hoffmanem, shodli jsme se, že to byla osobnost doby, kdy se mocní báli svobodného slova. Dnes jsme ze všech stran slovy zavaleni. A taková, která by pohnula dobou a společností, se vytrácejí.

Stálo by za to, aby politici nebyli jen obrazem poměrů, jaké jsou, ale nápovědí k přesahu. Zkrátka Vaculíkovými slovy žádní úředníci ve správě nějakého evropského okresu.

„Neměl jsem nepřátel. Za zvláštní štěstí právě teď považuju, že jsem se nezapletl politicky, necítím žádnou vinu. Svůj vstup do KSČ jsem si odpracovával půl života. S tím, co jsem napsal, jsem spokojený, kritika i čtenáři to dost oceňují, ale já to nikdy nečtu. Zdá se mi, že napsáním jsem si cosi vyřídil, a hotovo." Jak jsem zaslechl v jedné rozhlasové glose: Neúnavný opravovatel věčně pokřivených společenských poměrů odešel, aby zůstal.

ÚTERÝ

„Nejpalčivější je pro mě to, že nad vším vítězí peníze." Další Vaculíkova slova mi vytanula na mysli, když praskla aféra kolem reprezentačního trenéra Vladimíra Růžičky. Ctíme presumpci neviny u něj i v dalších případech. Pokud ale chceme být spravedliví, neliší se vesměs podezření, že bral peníze od rodičů například od náznaků, že ten či onen politik žádal od někoho jiného protislužbu bokem. Politikovi neříkáme, aby podezření zatím hodil za hlavu a dodělal jinou práci (třeba zákon), který je záslužný a na který čekáme.

Obvykle se žádá hned vyvození odpovědnosti a dočasná, či úplná rezignace. Na Růžičku jsme měli jiný metr.

Miluji hokej, obdivuji Růžičkův čich na hráče a vážím si úspěchů, které nároďáku přinesl. Když už opadly emoce ze šampionátu, leží na stole otázka, jestli nemělo platit to, co už před šampionátem napsala kolegyně Kateřina Perknerová – odhodit stranou zbabělost 
a dočasně kouče odvolat. Hokejisté jsou profesionálové. Realizační tým měl ve svých řadách další silné osobnosti. 
V zemi, kde jsme zvládli svrhnout vládu v době předsednictví EU, bychom jistě ustáli i toto postavení mimo hru.

Nechci moralizovat, jen dávám na váhu dva přístupy.

Šéf hokejového svazu, pan Tomáš Král, před šampionátem říkal, že kdyby kouče odvolal, byl by za šaška. Po mistrovství světa bylo po kauze, nechápu proč, ticho. Když rozhlas přinesl další svědectví rodičů a trenér odstoupil, položil jeden můj známý provokativní otázku: „Chtěl bych vědět, jestli se v té chvíli Král cítil šaškem menším, nebo si na čepici přidával další rolničku."

Vladimír Růžička spojil ve Slavii mnoho funkcí. Byl majitel klubu, generální manažer, trenér, a to i mládeže, a pro mnohé mladíky byl i agentem. Soustředil velkou moc, a dokonce takovou, která byla těžko kontrolovatelná, myslí si respektovaný trenér Luděk Bukač. Především ale rezonují Bukačova slova o systému, který vytváří obchod s mladými talenty. „Jestliže maminka nebo tatínek dnes přivedou šestiletého chlapce nebo holčičku do klubu, těžko někdo může předvídat, jak bude vypadat 
v osmnácti letech. Ale už je to objekt, který lze zpeněžit. Musíme oddělit sport mládeže, který jde ruku v ruce s výchovou a vzděláváním, a vrcholový sport, který jde za výkonem," tvrdí. Svaz, kraje, stát, kluby. Najít cestu, která by neznamenala, že by se hokej stal pro rodiče finančně nedostupným, nebude lehké. Odvracet hlavu a nevidět faul (navíc evidentně nejde o selhání jednoho člověka) ale také ne. Peníze ve sportu podobně jako v kultuře chybí. Jeho financování zůstane problémem, i když Růžičku očistí, nebo „setnou".

STŘEDA

V době, kdy jsou anonymní internetové diskuse plné nenávisti proti lidem prchajícím před válkou či za vidinou lepšího života (to, že kolikrát nejde o žebráky, jak si mnozí mají tendenci schematicky představovat, nechávám tentokrát stranou), je zapotřebí připomínat si, jaká zvěrstva dokázalo lidstvo páchat. Kdyby je anonym musel prožít, možná by nemohl ani polknout.

Není divu, že byl v Lidicích dojatý německý prezident Joachim Gauck a letos slovenský Andrej Kiska. Lidskost je hodnota, které se nelze vzdát za žádných okolností.

Výrok týdne.

Autor: Tomáš Procházka

14.6.2015 VSTUP DO DISKUSE 15
SDÍLEJ:
Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
15 18

Poslanec ČSSD chce od Babiše vědět, kde vzal peníze na dluhopisy

Platforma Bez komunistů.cz. uspořádala v Praze shromáždění k odkazu Jana Palacha.
3 3

Na památku Palacha, v den jeho smrti, si lidé zapalovali svíčky

AKTUALIZOVÁNO

Podívejte se na pustý stadion před zbouráním. Nástupce je ve hvězdách

Nadšený řev fanoušků vítězného týmu se rozléhal brněnským zimním stadionem za Lužánkami, když domácí hokejisté Rudé hvězdy, dnešní Komety, poprvé doma před Brňany přebírali mistrovský titul. Tehdy se psal rok 1957 a stadion měl za sebou deset let fungování a před sebou ještě mnoho radosti i smutků fanoušků brněnských hokejistů. Nyní, sedmdesát let od slavnostního otevření stadionu, už na něj odkazuje jen název zastávky hromadné dopravy. Slibovaná nová aréna je v nedohlednu.

Obamovi balí, prezidentští úředníci vyklízejí Bílý dům

Odcházející americký prezident Barack Obama se loučí s Bílým domem, v němž jako hlava státu bydlel osm let. Oficiální akce, projevy a tiskové konference má za sebou a dnes je jeho program podle poradců volnější, byť Bílý dům ještě neopouští. Hlavou státu je do pátku 12:00 místního času (18:00 SEČ), kdy složí přísahu jeho nástupce Donald Trump.

AKTUALIZOVÁNO

Lavina na italský hotel spadla, když už hosté měli sbaleno

Řím - Hosté italského hotelu Rigopiano měli v okamžiku pádu ničivé laviny sbalené kufry a budovu na úpatí pohoří Gran Sasso se chystali opustit. Museli ale počkat, dokud sněžný pluh neodstraní sníh, který zablokoval přístupovou cestu. Italskému listu La Repubblica to dnes řekl Quintino Marcella, přítel a zaměstnavatel jednoho ze dvou přeživších, kuchaře Giampiera Pareteho, který byl v hotelu s rodinou na dovolené.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies