VYBERTE SI REGION

SedmiDeník: Uplynulý týden očima Tomáše Procházky

Praha - Události uplynulého týdne očima redaktorů Deníku.

29.11.2015 15
SDÍLEJ:

SedmiDeník.Foto: Kresba: Milan Kounovský

PÁTEK

Kardinál Dominik Duka se v Lánech modlil za představitele českého státu, oběti terorismu, ale také za národ, spravedlnost a mír. Událost takového významu se uskutečnila v kostele poprvé za téměř 100 let, co je lánský zámek majetkem státu. Důležité hodnoty je potřeba si připomínat a nebrat je jako samozřejmost. Modlit se za svornost v době, kdy je společnost rozdělená? Dobře. Dodat ale musíme 
i „bé" – že máme prezidenta 
(k modlitbě za něj v Lánech vyzval šéf hradního protokolu Jindřich Forejt), který k tomuto rozdělení přispívá.
V kritické diskusi se objevila i slova sociálního antropologa a křesťana Jana Škroba. „Problém představuje Dukova láska ke státní moci a jeho dlouhodobá snaha být vnímán jako součást oficiálního státního establishmentu. 
V zemi, která nemá státní náboženství a kde se k římskokatolické církvi hlásí přibližně deset procent obyvatel, je prostor, který si Duka při nejrůznějších příležitostech vydobývá, naprosto neadekvátní," napsal na webu a2larm.cz. A dodal: „O současném prezidentovi, který se netají svým ateismem, Duka mluví jako o „pokřtěném a biřmovaném katolíkovi" a drží se jej stejně těsně jako předtím Klause. Samozřejmě není jasné, zda se Dukovi prostě líbí idea blízkosti trůnu a oltáře, anebo uvažuje pragmatičtěji a nadstandardně dobrými vztahy s prezidentem si chce pojistit majetek v areálu Pražského hradu." Věčná otázka o vztahu státu a církve. Názor, kde je pomyslná hranice, si může udělat každý sám. Pro mě je varovným znamením svým způsobem blízkost kardinála a prezidenta ve chvíli, kdy druhý jmenovaný jen pár dní před cestou do kostela stojí na jednom pódiu ve státní svátek 17. listopadu s islamofoby, xenofoby a spol. Lánské načasování nebylo šťastné.

NEDĚLE

Studenti a rektoři se vrátili na Albertov - 17. listopadu "ukradený" lidmi jako je například lídr Bloku proti islámu Martin Konvička nebo místopředseda Úsvitu-NK Marek Černoch - o pět dní později, v neděli. Má redakční kolegyně Kateřina Perknerová trefně napsala: "Po (nedělní) důstojné, inteligentní a kultivované připomínce listopadového výročí si nepochybně mnoho voličů a stoupenců Miloše Zemana položí otázku: mám názorově blíž k lidem, kteří stáli na albertovském pódiu 17., nebo 22. listopadu? Chci, aby můj prezident stál po boku pánů Konvičky a Černocha, nebo univerzitních rektorů?

ÚTERÝ

Krym bez proudu. Dusno. Zastavení ruských dodávek plynu na Ukrajinu. Dusno. Nejvíc emocí ale vzbudilo sestřelení ruského bitevníku tureckými stíhačkami. Tedy stíhačkami členské země NATO. 24. listopad 2015. Poprvé od 50. let sestřelil člen Aliance ruské letadlo. Můžeme si sice říkat, že Turci ukázali Rusům nejen to, kde leží hranice jejich asertivity (Turecko, ale i další evropské státy v průběhu roku opakovaně hlásily incidenty s ruskou armádou, především údajná narušení vzdušného prostoru či lety ruských vojenských strojů v blízkosti hranic) či že vojenské angažmá v Sýrii nebude tak blyštivé a hladké, jak si možná Vladimir Putin představuje, ale nesmí nám utéct to podstatné. Další „rozvrzání" vztahů mezi Ruskem a NATO těší toho, proti komu by měli jít všichni společně – Islámský stát. Sestřelení ruského letounu je vážnou ranou pro rodící se mezinárodní koalici proti IS. Zájmů v oblasti – ať už ze strany regionálních, tak světových hráčů – je pomalu stejně jako řečí po bájném babylonském zmatení jazyků. Turkům se vyčítá třeba to, že odebírají džihádistickou ropu, Rusku mimo jiné snaha udržet u moci syrského prezidenta Asada a skrze něj zachovat svůj vliv v regionu. Dokud zůstane Asad u moci, velká část Syřanů proti němu bude bojovat. Od věci není ani otázka, jestli Kreml počítá s tím, že teroristé zaútočí proti Rusku nebo dokonce přímo tam?
Minimálně jednu dobrou zprávu v těžkých časech plných zpráv o teroru a válce, či obav pomalu vyjít i na vánoční trhy (velké akce mohou být rizikové, ale člověk se musí rozhodnout, o co všechno se (ne)nechá strachem připravit), přece jen týden přinesl. Heroický výkon předvedl na tuzemské půdě projekt Rekonstrukce státu, poslanec Jan Farský a spol. Smlouvy nezveřejněné v internetovém registru se stanou neplatnými. Sněmovna přehlasovala senátní úpravy, podle nichž by za nezveřejnění smluv hrozila úřadům jen nejméně desetitisícová pokuta. Kritici tvrdili, že protikorupční zákon by nebyl bez principu neplatnosti smlouvy při jejím neuveřejnění funkční. Načekali jsme se roky. Teď bychom se měli dozvědět, jak se nakládá ročně s miliardami.
Třeba bývalý šéf Strany zelených Ondřej Liška na Facebooku gratuloval slovy: „Nejpromyšlenější občanská advokační aktivita směrem k českému parlamentu od listopadu 1989. Zasloužili jste se 
o stát."

ČTVRTEK

Miloš Zeman je v klinči nejen s akademickou obcí, ale i s premiérem. Nepřispívá ke zklidnění atmosféry, když hlava státu osočuje ministerského předsedu, že svým postojem k uprchlické krizi ohrožuje bezpečnost ČR. Jistě si tu tíhu slov uvědomuje. Když předseda vlády zkritizuje prezidenta za to, jak se choval v den státního svátku, je vážně na místě, aby Zeman mluvil o výtkách jako o „klukovských drzostech"? Bohuslav Sobotka říká, že bude mít trpělivost s panem prezidentem, podobně jako ji měl uplynulé dva roky. Může to vypadat, že je to prezident, kdo – naštěstí ještě stále v demokratické aréně – „fackuje" premiéra. Zdání ale někdy klame. Je to možná pocit jen můj a pár mých blízkých, ale zdá se mi, že řada Čechů už poslední výroky a činy prezidenta a jeho lidí považuje za hranou. Že je pro ně víc slušně spravovaný stát, principy i úcta k budoucím (i současným) lékařům, inženýrům, divadelníkům atd., včetně těch, kteří jim vzdělání předávají.
Zapadnout by neměla slova Libora Roučka, bývalého europoslance ČSSD: „Čtu si výroky prezidentova mluvčího na adresu premiéra. Je to naprosto bezprecedentní. Co si Jiří Ovčáček dovoluje, nemá v demokratickém světě obdoby. Jako mluvčího Zemanovy vlády v letech 1998–2002 by mě ani ve snu nenapadlo, abych napadal prezidenta, předsedu Senátu či Sněmovny. Kdyby například v Německu mluvčí prezidenta napadl takovýmto způsobem kancléřku, na hodinu by letěl. Jiří Ovčáček by měl vylétnout také. A to okamžitě." Ono totiž všechno souvisí se vším. Když si na vysoce postaveného ústavního činitele dovoluje prezident, není divu, že si s prominutím otevře pusu i jeho poskok.
Jak má potom mít veřejnost v úctě Hrad (a v krajním případě tam nevěšet místo standarty trenky)?

Výrok týdne.

Autor: Tomáš Procházka

29.11.2015 VSTUP DO DISKUSE 15
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

Případ úplatků Horkého a lobbistky Mrencové se vrací do Chebu

Plzeň - Krajský soud v Plzni zrušil původní verdikt a vrátil případ k novému projednání do Chebu.

Děti na Hájích ve Slaném našly cestou do školy mrtvolu

Slaný - Děti ve Slaném na Kladensku zažily v pondělí ráno šok. Cestou do základní školy totiž narazily na mrtvolu. Mladý muž, který nejevil známky života, ležel nedaleko nemocnice v lesoparku Háje. Podle informací kladenské policejní mluvčí Michaely Novákové přivolaný lékař konstatoval smrt a zároveň ale předem vyloučil cizí zavinění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies