VYBERTE SI REGION

Šéf odborářů Josef Středula: Zisky firem porostou, ale z lidí budou chudáci

Praha /ROZHOVOR/ – Když na tom bylo hospodářství špatně, odboráři spíše mlčeli a snažili se udržet maximum pracovních míst. Ovšem krize podle všeho skončila a naopak nastává doba zdánlivé hojnosti. Ekonomika kvartálně roste až o 4,4 procenta, což dělá z České republiky celoevropského premianta. A když roste hospodářství, měly by růst i platy, 
a odbory jsou proto opět ve střehu. Na 16. září svolávají do Prahy manifestační mítink pod heslem „Konec levné práce v ČR" a hodlají na něm tlačit nejenom na zvýšení minimálních, ale i běžných mezd. „Když srovnám firmy působící v ČR a jejich mateřské firmy, tak i minimální mzdy v zahraničí jsou daleko výše, než je naše průměrná mzda, takže 
z tohoto pohledu vlastně ani není o čem diskutovat," říká 
v rozhovoru pro regionální Deník předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

25.8.2015 148
SDÍLEJ:

Josef StředulaFoto: Deník/Martin Divíšek

Ekonomika raketově roste. To vypadá, že máte před vyjednáváním o platech v ruce parádní trumf.
Já si hlavně přeji, aby žádné trumfy neexistovaly. Aby to nevypadalo tak, že ekonomika klesá a klesají i příjmy, pak roste a hurá, musejí růst i příjmy. My jsme samozřejmě rádi, že hospodářství zrychluje a odblokoval se 
i strach lidí, ale myslím, že dynamika růstu by mohla být ještě vyšší, než je. Našemu hrubému domácímu produktu nejvíce pomáhá zvyšující se spotřeba domácností a jako odbory děláme maximum pro to, aby ta spotřeba domácností dál rostla, čehož nedílnou součástí je ale růst mezd. Je to jeden z mála způsobů, jak ekonomice pomoci. Začíná to minimální mzdou 
a pokračuje to zvýšením platů obecně.

Otázka je, jestli na to už podniky mají.
Důvod, proč si říkáme o výrazně vyšší růst mezd, tu existoval už v roce 2014. Výsledky za loňský rok ukázaly, že podnikům všeobecně rostly příjmy v tempu 13,3 procenta a mzdy rostly o 2,3 procenta. To znamená, že zdroje pro růst mezd tu byly už loni. A znovu opakuji, letošní rekordní čísla jsou z velké míry dána i útratami domácností. Když porostou mzdy, pozitivně se to projeví i v ekonomice, protože lidé roztáčejí spotřebu.

Odbory žádají plošný růst mezd v příštím roce v rozmezí tři až pět procent. Co když některé obory porostou méně a nemohou si to dovolit?
A které sektory neporostou, když celkový růst je 4,4 procenta? Když se podíváte na průmysl, roste o osm procent, stavebnictví sedm procent, prostě ten rozdíl mezi obory tak velký nebude. Zajímavé je naopak sledovat rozdíl v příjmech a dividendách pro mateřské společnosti. 
V případě dividend jsou to poměrně ohromující čísla, za rok 2014 to byla částka kolem 310 až 320 miliard korun, 
z toho se 90 miliard korun vrátilo formou investic zpátky do ČR, ale 210 miliard korun bylo vyvedeno.

To je špatně?
Vůbec ne. To neznamená, že bychom firmám nepřáli, aby měly výsledky, naopak, je to v pořádku, ale z ČR odcházejí i další peníze formou vnitropodnikového hospodaření. Třeba když si nějaká firma X nechá od své dceřiné společnosti platit poplatek za využívání loga, poplatek za licence, nájem, personální práci a podobně. Prostě vedle dividend odchází další, možná stejně tak velký objem peněz a jeden z mála způsobů, jak tu část peněz ponechat, jsou mzdy a jejich růst.

Josef Středula

Jako odbory žádáte i růst minimálních mezd od ledna 2016, ideálně o tisíc korun. Zaměstnavatelé proti tomu souhlasí jen s růstem o 500 korun a vláda nakonec hodlá mzdu zvýšit o 700 korun na 9900 korun. Berete takový kompromis?
Je to návrh ministerstva práce a sociálních věcí a podle nás to není ani kompromis, ani moudrý názor, obzvláště, když se vláda zavázala 
k růstu minimální mzdy ke 40 procentům průměrné mzdy. Jestli tedy členové vlády umějí počítat, tak by museli přijít s návrhem kolem tisícikoruny, abychom do konce volebního období takové hranice vůbec dosáhli. Takže s částkou 700 korun nesouhlasíme a chceme ještě konat některé kroky, aby nárůst minimální mzdy byl větší.

Byly doby, kdy se ta hranice vůbec neposunula.
Samozřejmě jsme rádi, že minimální mzda roste už druhý rok a je nám líto, že sedm let před tím minimální mzda nerostla, bývali bychom teď nemuseli žádat takový růst. Když ale srovnám firmy působící v ČR 
a jejich mateřské firmy, tak 
i minimální mzdy v zahraničí jsou daleko výše, než je naše průměrná mzda, takže 
z tohoto pohledu vlastně ani není o čem diskutovat. Navíc třeba nám podobná slovenská ekonomika bude mít od ledna 2016 minimální mzdu nad úrovní 400 euro. 
I kdybychom teď naši minimální mzdu zvýšili naráz 
o 1500 korun, tak Slováky stejně nedoženeme. Takže jak vidíte, jde to. Slovenská ekonomika funguje a kvůli minimální mzdě nestrádá.

Existují ale státy, kde minimální mzda není a taky fungují.
To myslíte patrně Rakousko, ne? Tam minimální mzda je, ale není určena centrálně a je dokonce v souhrnu ještě vyšší než v Německu.

Myslím to, že kdyby neexistovala minimální mzda, tak si to vyřeší jednotlivé odbory pro své segmenty a možná, že budou ještě úspěšnější, než tohle centrální dohadování.
Pane redaktore, já tuhle práci dělám jen 25 let, takže těch zkušeností mám ještě pomálu. Ale představit si, že by to takto fungovalo, to si nedovedu. To se nestane, protože to funguje přesně opačně. Na dohodu musí být vždy dva, jakmile je nemáte, tak nemůžete nikomu vnutit svoji vůli. Stát je ovšem ten, který může určit nejnižší cenu práce a jsem rád, že Česká republika patří do většiny zemí, která cenu práce stanovuje. Není to nic, co by bylo proti principům tržního mechanismu. Ptejme se spíše, proč má u nás sto tisíc lidí minimální mzdu? Jak je možné, že někdo někomu dává minimální mzdu a vedle toho nějaké černé peníze?

Josef Středula

Takové úniky si musí ohlídat stát, má na to svůj úřední aparát.
Ano, ale právě i na toto je minimální mzda dobrá. Já jsem byl svědkem různých nápadů, třeba aby minimální mzda byla podle regionů, což by byl úplný nesmysl 
v situaci, kdy máme třeba ve dvou krajích, v Praze a v Karlovarském kraji rozdíl průměrné mzdy až 11 tisíc korun. To by v Praze byla minimální mzda deset tisíc 
a na Karlovarsku pět tisíc, pro to není žádný důvod.

To souhlasím.
Už dnes když porovnáte čistou minimální mzdu 
s hranicí chudoby, tak je to asi o 1700 korun pod hranicí chudoby. Jestli chceme udělat rozdíl mezi těmi, co sociál᠆ní dávky berou a těmi, co skutečně pracují, tak to nepůjde řešit jinak, než zvýšením ceny práce. Jinak se nám ani nepovede dohnat sousední země. Sám si jako účastník protestů v roce 1989 pamatuji, jak jsme chtěli takové Rakousko dohnat za pět let, pesimisté říkali osm až deset let a při současném tempu růstu mezd doženeme Rakousko za sto let. Prostě jaká je u nás vize poctivě pracujícího člověka? Není to náhodou vize pracujícího chudáka? Jestli se máte slušně uživit, potřebujete příjem, a když vám zaměstnavatel nenabídne slušnou mzdu, tak ten člověk odejde někam pryč, ale to znamená ohrožení budoucnosti ČR. To jako odbory nechceme připustit.

Jestli nám hrozí vznik pracující chudoby, nechci soudit. Ale když se podívám na nezaměstnanost, tak bez práce je asi 460 tisíc lidí a proti tomu roste počet volných míst, momentálně je jich skoro 92 tisíc. Není spíš na pováženou, že na tato nová místa nikdo nechce jít?
Vidíte, počet nových míst roste a to nás loni peskovali, že když vzroste minimální mzda, tak bude vyšší nezaměstnanost, což se nestalo. Ale k vaší otázce: aby se ta nová místa obsadila, museli by se lidé stěhovat třeba 
z Jablůnkova do Karlových Varů. Stěhování za prací je 
u nás bohužel velmi omezené, protože ani nový příjem vám nepostačí na bydlení. Reálný příjem je jiný, než průměrná mzda kolem 25 tisíc korun. Ve skutečnosti je to tak 22 tisíc korun hrubého, z toho máte 17 tisíc čistého, a když dáte deset tisíc korun za nájem, z těch sedmi tisíc rodinu neuživíte. Tím se vracíme 
k ceně práce, jestliže v rámci těch 92 tisíc nových míst nabízíte práci v supermarketu za 12 tisíc korun hrubého, tak z toho nevyžijete a jsme opět u pracující chudoby, která nám hrozí.

Zas tak hrozná nabídka v těch místech nebude.
U volných míst samozřejmě jsou i pozice s vyšší kvalifikací a vyššími platy, ale většinově je cena práce nízká a zaměstnavatelé to vědí. Klíčem k úspěchu jsou trvalé pracovní poměry s dobrou mzdou. Některé firmy to vědí, když se podíváte například na jihlavský Bosch Diesel, tak v dělnických profesích je tam průměrná mzda 37 tisíc hrubého, u technických profesí je to 47 tisíc. 
V Jihlavě už jsou v hrubém vyjádření na hranici německé minimální mzdy, firma přitom velmi dobře funguje 
a rozhodně není kvůli vyšším platům zaměstnanců zlikvidovaná. To samé platí u mateřské německé společnosti.

Josef Středula

V Jihlavě komunikace odborů 
a firmy funguje, myslím, velmi dobře. Napadá mě, zda by odbory teď nechtěly být aktivnější i v kauze posledních dnů – situaci kolem někdejších hornických bytů OKD? Proč nejdou hlasitěji bojovat za nájemníky?
Řekl bych to jinak, těším se, až zaměstnanci médií vystoupí a budou bojovat za podmínky, které jsou neadekvátní tomu, co musí odvádět. Stejně tak bych vás mohl vyzývat, aby zaměstnanci Deníku šli bojovat za lepší podmínky od nového majitele, čímž se vám jen snažím říci, že z pohledu šéfa Konfederace odborových svazů nemohu někoho takto nabádat, aby šli protestovat. To je volba těch lidí, ale věřím, že celá kauza OKD a bytů RPG, se bude řešit. Ti lidé tam žijí, všichni je podvedli a není nástroj, jak bývalého vlastníka donutit ke splnění původních slibů. Ve hře je vedle toho spousta pracovních míst 
a celková zodpovědnost je rozložena jak na vlády, které měly co do činění s prodejem OKD, tak na aktuální majitele bytů. Lidé na severu Moravy už několikrát protestovali. Teď budou podle mě vyčkávat, co s byty provede nový vlastník.

Vláda, a vy jste ji za to chválili, láká zahraniční investory, včetně toho, že jim nabídne i nějaké investiční pobídky. Lákáme sem z pohledu odborů ty správné investory s přidanou hodnotou, nebo jen montovny, které nám časem odejdou jinam?
Otázka zahraničních investic je velmi citlivá, vždycky záleží na míře zmiňovaného lákání a za jakou cenu ty firmy lákáme. Třeba u nového typu pobídek platí, že příspěvek na jedno pracovní místo může být až 300 tisíc korun. My jsme dali nepokrytě najevo, že pokud má toto platit daňový poplatník, tak by i mzdy na takto nově vytvořených místech měly být nadstandardní. Je to ten jediný způsob, jak se část takto investovaných peněz může vrátit zpět do rozpočtu prostřednictvím odvodů na pojistném a na dani z příjmů. Pokud jde o investiční pobídky, nejsme ti, kteří pořád říkají, jak je to dobře, někdy se nám to nelíbí. Vyhradili jsme se třeba proti lákání společnosti Amazon 
a nakonec ty nabídky pracovních míst se pohybují platově i kolem 18 tisíc korun hrubého, to zas taková výhra není, přitom je to firma s velkými obraty a zisky. Podle nás to zrovna nebylo vyjednáno dobře a vláda měla být opatrnější.

Jenže Amazon je soukromá firma a když nesežene nikoho za 18 tisíc, tak ty platy prostě zvýší. Navíc teď chce nad původní plán postavit další obří sklad, jejich investice nakonec rostou víc, než se čekalo.
Nechci polemizovat, ale každá práce není dobrá práce. Obecně je to vždy o tom, jak si vážíme sami sebe. Z dlouhodobého hlediska se můžeme stát zemí, kde se budou generovat velké zisky, ale lidi budou chudáci. To ale není v pořádku, každý chce mít nějaký progres, i ta firma, i ten zaměstnanec. Když stát podporuje příliv zahraničních investic, měl by se zajímat i o lidi, kteří tam budou pracovat.

Jinak řečeno jste pro to, aby stát přitvrdil podmínky pro lákání zahraničních firem?
Ano, myslím, že jsme mohli mít tvrdší podmínky, než teď máme.

Josef Středula

Stát neutrácí jen za lákání zahraničního kapitálu. Má svůj rozpočet a v něm své investiční priority. Utrácí teď vláda efektivně, když ekonomika roste, 
ale rozpočet je v minusu a dokonce neudrží hranici 70 miliard, které původně ministerstvo financí slibovalo?
Musíte si uvědomit, že je tu velký vnitřní dluh, z doby ministra financí Kalouska máme velké množství podfinancovaných oblastí. Současná vláda to, myslím, dobře popsala 
v programovém prohlášení 
a tyto deficity se nedají vyřešit za jeden rok, nejde o peníze utrácené zbůhdarma. Školský, zdravotnický či penzijní systém nebo dopravní infrastruktura vyžadují investice. Pokud se bude investovat do těchto věcí, tak to považuji za velmi dobré a ten deficit je přirozený. Velký dluh vidím také v podfinancování veřejné správy včetně platů lidí, kteří dělají na úřadech. Ti, co jsou za přepážkami, jsou pod úrovní průměrné mzdy, přitom potřebujeme, aby svoji práci odváděli profesionálně a poctivě.

Takže z vašeho pohledu ten rozpočet nemá problém?
To určitě ne, z našeho pohledu třeba není dořešena otázka kofinancování projektů, které dnes platí EU. My bychom rádi věděli, co bude po roce 2020, jak se pak stát 
o ty projekty postará. To období, kdy už nebudeme mít 
k dispozici 700 miliard korun z fondů EU, se blíží. Pokud jde o rozpočet na příští rok, tak deficit 70 miliard korun může být i vyšší, pokud jde o investice do odůvodněných projektů.

Vybírá Andrej Babiš dostatečně daně při tak výborné kondici ekonomiky?
Určitě může vybírat i více, ale nejdříve musíme počkat na zavedení elektronické evidence tržeb a byl bych pro co nejširší zavedení. Možná pak poznáme, jaký je vlastně skutečný daňový výnos. Zatím se spíš setkáváme s tím, že ty různé takzvané daňové optimalizace jsou na pováženou.

Premiér Sobotka nedávno pravil, že vyrovnaný rozpočet si dokáže představit v příštím volebním období, ale musejí se zvýšit daně firmám. Souhlasíte?
Pokud jde o firemní daně, tam je potřeba probrat situaci od A do Z. Ta diskuse je před námi a musíme probrat jak korporátní daně, tak daně 
z příjmů právnických a fyzických osob, ale je to primární věc vlády, aby to řešila. Z pohledu odborů bychom o daních chtěli diskutovat, včetně toho, zda v daňovém systému možná máme i některé neodůvodněné výjimky. Třeba nákupy aut na firmu, které se ale používají pro soukromé účely. Jen tato výjimka připraví státní rozpočet ročně o tři až pět miliard korun. 

Autor: Jan Klička

25.8.2015 VSTUP DO DISKUSE 148
SDÍLEJ:

Vojenský historický ústav má nově opravenou stíhačku MiG-15

Praha - Vojenský historický ústav (VHÚ) bude moct vystavit nově opravený stíhací bombardér MiG-15. V uplynulých pěti měsících ho zrekonstruovali pracovníci Vojenského technického ústavu (VTÚ). Představitelé VTÚ, VHÚ a ministerstva obrany ve čtvrtek opravený stroj na vojenské základně ve Kbelích představili novinářům.

Rakušan: Hnutí STAN je připraveno soudit se o mandát Drábové

Praha - Hnutí STAN je podle středočeského lídra Víta Rakušana připraveno soudit se o mandát krajské zastupitelky Dany Drábové, pokud by ho někdo napadl. Drábová je totiž předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), ačkoli podle ministerstva vnitra mohou být zastupiteli jen řadoví státní zaměstnanci. STAN tvrdí, že souběh funkcí je podle zákona možný. I kdyby hnutí u soudu neuspělo, výsledkem bude alespoň precedentní rozhodnutí, které vyjasní současný stav, řekl dnes Rakušan novinářům.

Hasiči přejeli hocha, chvátali k požáru. Policie: Nešťastná náhoda

Krucemburk – Havlíčkobrodští kriminalisté uzavřeli vyšetřování nehody z letošního června, při níž hasiči na závodech dračích lodí v Krucemburku na Havlíčkobrodsku přejeli desetiletého chlapce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies